Švédka vzdorovala stovkám neonacistů, její pěst se stala symbolem odporu

Snímek Švédky afrického původu Tess Asplundové, která vzdorovala třem stovkám neonacistů, se stal symbolem odporu proti extremismu. Fotografie ženy se vztyčenou pěstí se šíří internetem rychlostí blesku. Asplundová tvrdí, že jednala impulzivně, reakce na její gesto Švédku šokovaly.

Snímek pořídil fotograf protirasistické nadace Expo David Lagerlöf během prvomájového pochodu asi tří stovek členů extremistického Nordického hnutí odporu ve švédském městě Borlänge. Asplundová si stoupla před uniformované extremisty a vztyčila pěst.

„Byla to pěst Nelsona Mandely,“ vysvětlila švédským médiím 42letá aktivistka. Toto gesto symbolizuje odhodlání v boji proti apartheidu, tedy rasové segregaci v Jihoafrické republice. Scéna trvala jen několik vteřin, než policie Asplundovou odvedla ke straně ulice.

Fotografie ale začala na internetu žít vlastním životem. „Bylo to impulzivní. Byla jsem tak naštvaná, že jsem vyšla na ulici. Říkala jsem si, že tady nesmí pochodovat, není to v pořádku! Byl to adrenalin,“ popsala Švédka své pohnutky britskému listu Guardian.

Reakce na sociálních sítích ji překvapily. „Je to cirkus, jsem v šoku. Neonacisté se hněvají. Říkala jsem si, že jsem to možná neměla dělat, chci klid a ticho. Tihle kluci jsou velcí a šílení,“ podotkla drobná 42letá žena, která váží pouhých 50 kilogramů.

Snímek Asplundové řada uživatelů sociálních sítí přirovnává k jiné slavné fotce odvážné ženy. Fotograf Hans Runesson na ní v roce 1985 zachytil ve Växjö 38letou Danutu Danielssonovou, která se chystá udeřit skinheada z tehdejší strany Severská říše. Její matka – polská Židovka – byla během druhé světové války v koncentračním táboře.

Osamělé protestní gesto přichází v době, kdy je pravicově populistická protiimigrantská strana Švédští demokraté třetí nejsilnější partají v parlamentu a její preference dosahují až 20 procent.

Švédsko se vedle Německa stalo v posledním roce hlavním cílem migrantů
směřujících do Evropy z Blízkého východu a Afriky. Země v lednu oznámila, že chce v nejbližších letech deportovat až 80 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl. A útoky na cizince nejsou nic výjimečného.

Rasismus se stal ve Švédsku něčím normálním, varuje aktivistka

Nordické hnutí odporu podle Asplundové cílí na antirasisty. „Mám přátele, kteří byli napadeni a museli změnit bydliště. V noci mi volali lidé a křičeli na mě. Je těžké mluvit o nenávisti,“ prohlásila Švédka. „Rasismus se stal ve Švédsku něčím normálním. Policie tvrdí, že žijeme v demokratické zemi, tak mohou protestovat, ale vždyť jsou to neonacisté, je to hrozné,“ konstatovala žena.

Aktivistka, která o sobě mluví jako o „Afro-Švédce“, je členkou sdružení Afrophobia Focus a v současné době je nezaměstnaná. Organizace OSN loni varovala, že ve Švédsku narůstá afrofóbie, tedy nepřátelství vůči osobám, které jsou původem ze subsaharské Afriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 7 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...