Švédka vzdorovala stovkám neonacistů, její pěst se stala symbolem odporu

Snímek Švédky afrického původu Tess Asplundové, která vzdorovala třem stovkám neonacistů, se stal symbolem odporu proti extremismu. Fotografie ženy se vztyčenou pěstí se šíří internetem rychlostí blesku. Asplundová tvrdí, že jednala impulzivně, reakce na její gesto Švédku šokovaly.

Snímek pořídil fotograf protirasistické nadace Expo David Lagerlöf během prvomájového pochodu asi tří stovek členů extremistického Nordického hnutí odporu ve švédském městě Borlänge. Asplundová si stoupla před uniformované extremisty a vztyčila pěst.

„Byla to pěst Nelsona Mandely,“ vysvětlila švédským médiím 42letá aktivistka. Toto gesto symbolizuje odhodlání v boji proti apartheidu, tedy rasové segregaci v Jihoafrické republice. Scéna trvala jen několik vteřin, než policie Asplundovou odvedla ke straně ulice.

Fotografie ale začala na internetu žít vlastním životem. „Bylo to impulzivní. Byla jsem tak naštvaná, že jsem vyšla na ulici. Říkala jsem si, že tady nesmí pochodovat, není to v pořádku! Byl to adrenalin,“ popsala Švédka své pohnutky britskému listu Guardian.

Reakce na sociálních sítích ji překvapily. „Je to cirkus, jsem v šoku. Neonacisté se hněvají. Říkala jsem si, že jsem to možná neměla dělat, chci klid a ticho. Tihle kluci jsou velcí a šílení,“ podotkla drobná 42letá žena, která váží pouhých 50 kilogramů.

Snímek Asplundové řada uživatelů sociálních sítí přirovnává k jiné slavné fotce odvážné ženy. Fotograf Hans Runesson na ní v roce 1985 zachytil ve Växjö 38letou Danutu Danielssonovou, která se chystá udeřit skinheada z tehdejší strany Severská říše. Její matka – polská Židovka – byla během druhé světové války v koncentračním táboře.

Osamělé protestní gesto přichází v době, kdy je pravicově populistická protiimigrantská strana Švédští demokraté třetí nejsilnější partají v parlamentu a její preference dosahují až 20 procent.

Švédsko se vedle Německa stalo v posledním roce hlavním cílem migrantů
směřujících do Evropy z Blízkého východu a Afriky. Země v lednu oznámila, že chce v nejbližších letech deportovat až 80 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl. A útoky na cizince nejsou nic výjimečného.

Rasismus se stal ve Švédsku něčím normálním, varuje aktivistka

Nordické hnutí odporu podle Asplundové cílí na antirasisty. „Mám přátele, kteří byli napadeni a museli změnit bydliště. V noci mi volali lidé a křičeli na mě. Je těžké mluvit o nenávisti,“ prohlásila Švédka. „Rasismus se stal ve Švédsku něčím normálním. Policie tvrdí, že žijeme v demokratické zemi, tak mohou protestovat, ale vždyť jsou to neonacisté, je to hrozné,“ konstatovala žena.

Aktivistka, která o sobě mluví jako o „Afro-Švédce“, je členkou sdružení Afrophobia Focus a v současné době je nezaměstnaná. Organizace OSN loni varovala, že ve Švédsku narůstá afrofóbie, tedy nepřátelství vůči osobám, které jsou původem ze subsaharské Afriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 59 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...