Vyhostíme až 80 tisíc migrantů, oznámilo Švédsko

Švédsko vyhostí až 80 tisíc migrantů, kteří do země přišli v loňském roce. Podle tamního ministra vnitra Anderse Ygemana budou muset pryč neúspěšní žadatelé o azyl. Vláda už pověřila policii a imigrační úřad, aby důsledně dohlédly na jejich dobrovolný odchod nebo vyhoštění. Švédsko patří spolu s Německem a Rakouskem k nejčastějším cílům běženců.

Loni požádalo o azyl ve Švédsku 163 tisíc migrantů, což je v přepočtu na obyvatele nejvyšší číslo v Evropě. Donedávna jedna z nejvstřícnějších zemí vůči migrantům nyní oznámila, že se chystá desetitisíce migrantů vyhostit. „Mluvíme o počtu 60 tisíc, ale mohl by se vyšplhat až na 80 tisíc,“ citovala Ygemana švédská média.

Ministr ale později na Twitteru uvedl, že nechce spekulovat, kolik lidí má šanci dostat azyl, s tím, že rozhodnutí je na úřadech a soudech.

Ty, kteří neodjedou dobrovolně, chce Ygeman deportovat pomocí charterových letů, což může trvat až několik let. Podle novináře Carla Rüstera se už zrychlilo azylové řízení a probíhají jednání o repatriaci migrantů s Afghánistánem a Marokem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle švédského premiéra Stefana Löfvena je současná situace v zemi neudržitelná. Stockholm už proto zavedl kroky vedoucí k omezení počtu přijímaných běženců včetně hraničních kontrol. Premiér také prohlásil, že pokud země EU do dvou měsíců nenajdou společnou řeč v otázce řešení migrační krize, hrozí rozpad osmadvacítky.

Nedávno vyšlo najevo, že Švédové zamlčovali sexuální útoky migrantů na mladé dívky podobné těm, které se odehrály o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem a dalších velkých německých městech.

Švédská policie žádá v souvislosti s migrační krizí o posily. Na začátku týdne byl také ve městě Molndal v blízkosti Göteborgu zatčen patnáctiletý žadatel o azyl poté, co byla ubodána 22letá zaměstnankyně zdejšího azylového centra. „Doufám, že se nerozšíří obavy z toho, že přibude podobných případů, když se Švédsko rozhodlo přijímat nezletilé uprchlíky bez doprovodu,“ uvedl Löfven.

Dánové budou migrantům zabavovat cennosti

Vůči běžencům přitvrzují rovněž další skandinávské státy. Dánští poslanci tento týden odsouhlasili zákon, podle něhož úřady budou moci žadatelům o azyl vzít cennosti a hotovost ve výši 36 tisíc korun kvůli spoluúčasti na financování péče. Návrh kritizovaly lidskoprávní organizace i Brusel. Ozývaly se hlasy, že se Dánové k migrantům chovají jako nacisté k židům během holocaustu.

Limity se snaží nastavit i Německo. „Musíme najít nějaký kompromis, rovnováhu. Nebuďme příliš rychle pesimističtí. Pořád věřím, že to můžeme zvládnout. Samozřejmě musíme razantně snížit počet uprchlíků a taky na tom už pracujeme, ale těm, kteří se už do Německa dostali, musíme ukázat, že jsme zemí, kde je místo i pro ostatní,“ míní kancléřka Angela Merkelová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Obavy spolustraníků Merkelové z křesťansko-demokratické unie ale sílí. Podle šéfa CSU a premiéra bavorské vlády Horsta Seehofera může pokračování této politiky stát Merkelovou místo a taky zhoršit celou situaci v zemi. „Pokud nestanovíme horní hranici pro počet uprchlíků, bude to mít dramatické dopady na naši schopnost je integrovat, na zajištění státních výdajů, na bezpečnost v zemi, na funkčnost státní správy,“ konstatoval Seehofer.

Z Německa už někteří žadatelé o azyl odletěli zpět do vlasti poté, co se jejich sny o lepším životě rozplynuly. „Mému manželovi se líbila myšlenka, že se tam vydáme. Viděl ostatní a chtěl se přidat. Ale situace tam je o hodně horší. Byli jsme tam zhruba tři měsíce a nedostali jsme nic. Jen málo špatného jídla. Dávali nám trochu chleba, sýr a kus okurky. Kdo by mohl přežít mrazivou zimu s takovým málem? Naše děti brečely hlady,“ podotkla žena, která se vrátila do Kurdistánu.

Bohužel jsem neviděl to, o čem jsem snil, že uvidím. Šel jsem tam za lepším životem, místo toho jsem ho ztratil. Trpěl jsem nedostatkem, tak jsem se rozhodl vrátit zpátky. Lidská práva v Evropě, tak jak o nich mluví světové organizace, neexistují.
Kurd
který opustil Německo

I přes chladné počasí mezitím stále míří na starý kontinent další a další uprchlíci. Podle OSN jich do Řecka dorazilo od začátku roku 46 tisíc – asi dvě stě z nich zemřelo.

Evropská komise ve středu zveřejnila zprávu, v níž kritizuje Řecko za to, že nedostatečně chrání hranici Schengenu. Mluvčí vlády v Aténách to označila za nekonstruktivní přístup a připomněla, že EU slíbila přerozdělit 160 tisíc uprchlíků, kteří jsou již v Řecku a v Itálii. Zatím si ale členské státy EU rozebraly pouhých pár stovek běženců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
21:01Aktualizovánopřed 53 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 6 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...