Vyhostíme až 80 tisíc migrantů, oznámilo Švédsko

Švédsko vyhostí až 80 tisíc migrantů, kteří do země přišli v loňském roce. Podle tamního ministra vnitra Anderse Ygemana budou muset pryč neúspěšní žadatelé o azyl. Vláda už pověřila policii a imigrační úřad, aby důsledně dohlédly na jejich dobrovolný odchod nebo vyhoštění. Švédsko patří spolu s Německem a Rakouskem k nejčastějším cílům běženců.

Loni požádalo o azyl ve Švédsku 163 tisíc migrantů, což je v přepočtu na obyvatele nejvyšší číslo v Evropě. Donedávna jedna z nejvstřícnějších zemí vůči migrantům nyní oznámila, že se chystá desetitisíce migrantů vyhostit. „Mluvíme o počtu 60 tisíc, ale mohl by se vyšplhat až na 80 tisíc,“ citovala Ygemana švédská média.

Ministr ale později na Twitteru uvedl, že nechce spekulovat, kolik lidí má šanci dostat azyl, s tím, že rozhodnutí je na úřadech a soudech.

Ty, kteří neodjedou dobrovolně, chce Ygeman deportovat pomocí charterových letů, což může trvat až několik let. Podle novináře Carla Rüstera se už zrychlilo azylové řízení a probíhají jednání o repatriaci migrantů s Afghánistánem a Marokem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle švédského premiéra Stefana Löfvena je současná situace v zemi neudržitelná. Stockholm už proto zavedl kroky vedoucí k omezení počtu přijímaných běženců včetně hraničních kontrol. Premiér také prohlásil, že pokud země EU do dvou měsíců nenajdou společnou řeč v otázce řešení migrační krize, hrozí rozpad osmadvacítky.

Nedávno vyšlo najevo, že Švédové zamlčovali sexuální útoky migrantů na mladé dívky podobné těm, které se odehrály o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem a dalších velkých německých městech.

Švédská policie žádá v souvislosti s migrační krizí o posily. Na začátku týdne byl také ve městě Molndal v blízkosti Göteborgu zatčen patnáctiletý žadatel o azyl poté, co byla ubodána 22letá zaměstnankyně zdejšího azylového centra. „Doufám, že se nerozšíří obavy z toho, že přibude podobných případů, když se Švédsko rozhodlo přijímat nezletilé uprchlíky bez doprovodu,“ uvedl Löfven.

Dánové budou migrantům zabavovat cennosti

Vůči běžencům přitvrzují rovněž další skandinávské státy. Dánští poslanci tento týden odsouhlasili zákon, podle něhož úřady budou moci žadatelům o azyl vzít cennosti a hotovost ve výši 36 tisíc korun kvůli spoluúčasti na financování péče. Návrh kritizovaly lidskoprávní organizace i Brusel. Ozývaly se hlasy, že se Dánové k migrantům chovají jako nacisté k židům během holocaustu.

Limity se snaží nastavit i Německo. „Musíme najít nějaký kompromis, rovnováhu. Nebuďme příliš rychle pesimističtí. Pořád věřím, že to můžeme zvládnout. Samozřejmě musíme razantně snížit počet uprchlíků a taky na tom už pracujeme, ale těm, kteří se už do Německa dostali, musíme ukázat, že jsme zemí, kde je místo i pro ostatní,“ míní kancléřka Angela Merkelová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Obavy spolustraníků Merkelové z křesťansko-demokratické unie ale sílí. Podle šéfa CSU a premiéra bavorské vlády Horsta Seehofera může pokračování této politiky stát Merkelovou místo a taky zhoršit celou situaci v zemi. „Pokud nestanovíme horní hranici pro počet uprchlíků, bude to mít dramatické dopady na naši schopnost je integrovat, na zajištění státních výdajů, na bezpečnost v zemi, na funkčnost státní správy,“ konstatoval Seehofer.

Z Německa už někteří žadatelé o azyl odletěli zpět do vlasti poté, co se jejich sny o lepším životě rozplynuly. „Mému manželovi se líbila myšlenka, že se tam vydáme. Viděl ostatní a chtěl se přidat. Ale situace tam je o hodně horší. Byli jsme tam zhruba tři měsíce a nedostali jsme nic. Jen málo špatného jídla. Dávali nám trochu chleba, sýr a kus okurky. Kdo by mohl přežít mrazivou zimu s takovým málem? Naše děti brečely hlady,“ podotkla žena, která se vrátila do Kurdistánu.

Bohužel jsem neviděl to, o čem jsem snil, že uvidím. Šel jsem tam za lepším životem, místo toho jsem ho ztratil. Trpěl jsem nedostatkem, tak jsem se rozhodl vrátit zpátky. Lidská práva v Evropě, tak jak o nich mluví světové organizace, neexistují.
Kurd
který opustil Německo

I přes chladné počasí mezitím stále míří na starý kontinent další a další uprchlíci. Podle OSN jich do Řecka dorazilo od začátku roku 46 tisíc – asi dvě stě z nich zemřelo.

Evropská komise ve středu zveřejnila zprávu, v níž kritizuje Řecko za to, že nedostatečně chrání hranici Schengenu. Mluvčí vlády v Aténách to označila za nekonstruktivní přístup a připomněla, že EU slíbila přerozdělit 160 tisíc uprchlíků, kteří jsou již v Řecku a v Itálii. Zatím si ale členské státy EU rozebraly pouhých pár stovek běženců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skoro třetina lidí, kteří vtrhli do Ceuty, se vrátila do Maroka

Španělské úřady odhadují, že do Ceuty za poslední den přišlo z Maroka na 60 tisíc migrantů, asi 25 tisíc se jich ale vrátilo zpět. Nejméně 34 lidí utonulo. Chaotické snahy o překonání hranice pokračují i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice a do oblasti zamířili španělští vojáci. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
09:37Aktualizovánopřed 4 mminutami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Situace se výrazně zhoršila.“ Slovjansk čelí novým ruským dronům i sílícímu ostřelování

Ruská armáda začala k útokům v okolí Slovjansku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny používat nové typy dronů, řekl stanici Suspilne Donbas voják 30. samostatné mechanizované brigády Volodymyr. Podle šéfa městské vojenské správy Vadyma Ljacha město denně čelí také útokům naváděných leteckých pum a raketového dělostřelectva. Sílící ostřelování mění každodenní život obyvatel, komplikuje dopravu i fungování zdravotnických služeb a zvyšuje tlak na evakuaci, zatímco ruské jednotky se pokoušejí postupovat směrem k tomuto městu.
před 1 hhodinou

„Je to špatný plán pro fotbal.“ Blízký poradce šéfa FIFA rezignoval

Jeden z nejbližších poradců předsedy mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina po zveřejnění plánů na prodej práv na světové šampionáty rezignoval. Carlos Cordeiro označil návrh za špatnou dohodu pro fotbal a pro jeho budoucnost.
před 3 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 3 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 5 hhodinami

Rada pro mír dosáhla dohody o odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
01:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.