Řecko zanedbalo své závazky ochránit vnější hranice EU. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise. Atény podle ní nezvládají registrovat a kontrolovat běžence. Díky takzvanému schengenskému hodnocení by mohly být prodlouženy kontroly mezi zeměmi EU až na dva roky. Pokud nedojde k nápravě, pro Atény by to mohlo znamenat až odchod ze Schengenu. Řecký ministr pro migraci už slíbil, že hotspoty začnou naplno fungovat od začátku března. Jinak ale Atény označily přístup Bruselu za nekonstruktivní.
Podle Bruselu Řecko nezvládá chránit hranice, Atény ultimátum odmítají
Řecko má povinnost kontrolovat své hranice, protože patří mezi okrajové země schengenského prostoru volného pohybu osob. „Zpráva ukazuje, že existují vážné nedostatky ve správě vnějších hranic v Řecku. Víme, že Řecko se v mezičase snaží o nápravu a dodržování schengenských pravidel,“ konstatoval místopředseda komise Valdis Dombrovskis.
K hodnocení došlo na základě neoznámených návštěv na řecko-tureckých pozemních hranicích a na ostrovech Chios a Samos od 10. do 13. listopadu 2015.
Zpráva, která je neveřejná, uznává, že řecké orgány jsou v důsledku velkého počtu příchozích migrantů pod tlakem. Atény ale kritizuje kvůli tomu, že nelegální migranti nejsou řádně identifikováni a registrováni, uvedl místopředseda komise.
Otisky prstů nejsou systematicky zanášeny do příslušných unijních systémů a není systematicky kontrolována autentičnost jejich cestovních dokladů. Ty navíc nebyly v kontrolovaném období srovnávány s hlavními bezpečnostními databázemi, jako je Schengenský informační systém nebo databáze Interpolu.
V úterý se Řecka zastala agentura Frontex, která konstatovala, že vzhledem k členitosti řecké hranice a zároveň platné mezinárodní smlouvy není možné příliv běženců do země výrazněji regulovat. Podle europoslance Pavla Teličky (nestr. za ANO) to ale Řecko nezbavuje zodpovědnosti. Telička připomněl, že Atény kritizují plán EU na zřízení společné pohraniční stráže.
V důsledku toho, že Řecko neplnilo své závazky, jsme se do jisté míry dostali do situace, ve které jsme – to znamená nekontrolovatelný proud uprchlíků právě přes řeckou hranici.
EU málo pomáhá, brání se Atény
Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas v pondělí svalil vinu na Evropskou unii a její nedostatečnou pomoc. Například místo 1800 požadovaných pracovníků agentury Frontex dorazilo do země o tisíc lidí méně a místo 28 požadovaných plavidel je jich k dispozici šest.
„Belgičané řekli, tlačte je zpátky do moře. Máme podle nich porušovat zákony. Je nám líto, ale je to jedno, jestli je utopíte. Tlačte je zpět. Pravděpodobně nikdo z ministrů přítomných na konferenci s tím ale nebyl ochotný souhlasit,“ uvedl Muzalas.
Je potřeba vynaložit značné úsilí ke zlepšení přijímání, registrace, přemístění nebo vracení migrantů, aby začal schengenský systém fungovat normálně bez vnitřních hraničních kontrol. To je náš konečný společný cíl.
GALERIE
schengen
Zprávu musí kvalifikovanou většinou potvrdit členské země prostřednictvím takzvaného stálého výboru pro kontrolu Schengenu. Pak bude moci komise Aténám nabídnout balík opatření k tomu, aby nedostatky odstranily.
Řecko bude mít tři měsíce na nápravu. Pokud se tak nestane, umožní to zemím unie – opět rozhodnutím kvalifikované většiny – dočasně zavést kontroly na některých vnitřních hranicích až na půl roku s prodloužením do dvou let.
„Změnu by pocítily stovky tisíc evropských turistů, kteří byli dosud zvyklí jezdit na dovolenou ze zemí Schengenu do Řecka jen s občanským průkazem,“ podotkl zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
Některé státy EU, včetně Německa, dočasně kvůli migraci opětovně zavedly kontroly podle jiných ustanovení schengenského kodexu. Nejzazší termín prodloužení končí v květnu.
Hotspoty mají podle Atén fungovat od března
Český ministr vnitra Milan Chovanec před pár dny prohlásil, že možnost krátkodobého vyloučení Řecka ze Schengenu je stále více ve hře. Chovanec také uvedl, že nevěří ujišťování, které zní z Evropské komise, že v příštích čtyřech týdnech začnou na řeckém území skutečně fungovat takzvané hotspoty.
Řecko se zavázalo zřídit celkem pět hotspotů. Zatím ale funguje jediný – středisko na ostrově Lesbos se otevřelo loni v říjnu. Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas nově slibuje, že úřady budou schopné technicky naplno evidovat uprchlíky přicházející do země od začátku března.
Muzalas při této příležitosti znovu obvinil Turecko z odpovědnosti za pokračující proud uprchlíků. Ankara prý běžence, kteří se jednou dostanou do Řecka, už zpátky skoro nebere. Varoval také před snahou vytvářet z Řecka černou ovci uprchlické krize a podotkl, že Unie je v otázce nejednotná.
„Taktika přehazování odpovědnosti nepředstavuje účinné řešení problému s takovým historickým rozsahem, který vyžaduje společnou činnost. Řecko se překonává, aby plnilo své závazky. Očekáváme od ostatních, že učiní totéž,“ poznamenala mluvčí vlády v Aténách Olga Gerovasiliová s poukazem na to, že ze 160 tisíc uprchlíků, které si země EU slíbily prvotně přerozdělit, se dostalo jen na pouhých více než 300 osob.
Uprchlíci
Do Řecka dorazilo v loňském roce více než 850 tisíc migrantů, dalších 44 tisíc připlulo na řecké ostrovy od začátku ledna. Většinou míří z Turecka na Lesbos, Samos a Chios.