Podle Bruselu Řecko nezvládá chránit hranice, Atény ultimátum odmítají

Řecko zanedbalo své závazky ochránit vnější hranice EU. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise. Atény podle ní nezvládají registrovat a kontrolovat běžence. Díky takzvanému schengenskému hodnocení by mohly být prodlouženy kontroly mezi zeměmi EU až na dva roky. Pokud nedojde k nápravě, pro Atény by to mohlo znamenat až odchod ze Schengenu. Řecký ministr pro migraci už slíbil, že hotspoty začnou naplno fungovat od začátku března. Jinak ale Atény označily přístup Bruselu za nekonstruktivní.

Řecko má povinnost kontrolovat své hranice, protože patří mezi okrajové země schengenského prostoru volného pohybu osob. „Zpráva ukazuje, že existují vážné nedostatky ve správě vnějších hranic v Řecku. Víme, že Řecko se v mezičase snaží o nápravu a dodržování schengenských pravidel,“ konstatoval místopředseda komise Valdis Dombrovskis.

K hodnocení došlo na základě neoznámených návštěv na řecko-tureckých pozemních hranicích a na ostrovech Chios a Samos od 10. do 13. listopadu 2015.

Zpráva, která je neveřejná, uznává, že řecké orgány jsou v důsledku velkého počtu příchozích migrantů pod tlakem. Atény ale kritizuje kvůli tomu, že nelegální migranti nejsou řádně identifikováni a registrováni, uvedl místopředseda komise.

Otisky prstů nejsou systematicky zanášeny do příslušných unijních systémů a není systematicky kontrolována autentičnost jejich cestovních dokladů. Ty navíc nebyly v kontrolovaném období srovnávány s hlavními bezpečnostními databázemi, jako je Schengenský informační systém nebo databáze Interpolu.

V úterý se Řecka zastala agentura Frontex, která konstatovala, že vzhledem k členitosti řecké hranice a zároveň platné mezinárodní smlouvy není možné příliv běženců do země výrazněji regulovat. Podle europoslance Pavla Teličky (nestr. za ANO) to ale Řecko nezbavuje zodpovědnosti. Telička připomněl, že Atény kritizují plán EU na zřízení společné pohraniční stráže.

V důsledku toho, že Řecko neplnilo své závazky, jsme se do jisté míry dostali do situace, ve které jsme – to znamená nekontrolovatelný proud uprchlíků právě přes řeckou hranici.
Pavel Telička
europoslanec (nestr. za ANO)

EU málo pomáhá, brání se Atény

Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas v pondělí svalil vinu na Evropskou unii a její nedostatečnou pomoc. Například místo 1800 požadovaných pracovníků agentury Frontex dorazilo do země o tisíc lidí méně a místo 28 požadovaných plavidel je jich k dispozici šest.

„Belgičané řekli, tlačte je zpátky do moře. Máme podle nich porušovat zákony. Je nám líto, ale je to jedno, jestli je utopíte. Tlačte je zpět. Pravděpodobně nikdo z ministrů přítomných na konferenci s tím ale nebyl ochotný souhlasit,“ uvedl Muzalas.

Je potřeba vynaložit značné úsilí ke zlepšení přijímání, registrace, přemístění nebo vracení migrantů, aby začal schengenský systém fungovat normálně bez vnitřních hraničních kontrol. To je náš konečný společný cíl.
Valdis Dombrovskis
místopředseda komise

Zprávu musí kvalifikovanou většinou potvrdit členské země prostřednictvím takzvaného stálého výboru pro kontrolu Schengenu. Pak bude moci komise Aténám nabídnout balík opatření k tomu, aby nedostatky odstranily.

Řecko bude mít tři měsíce na nápravu. Pokud se tak nestane, umožní to zemím unie – opět rozhodnutím kvalifikované většiny – dočasně zavést kontroly na některých vnitřních hranicích až na půl roku s prodloužením do dvou let.

„Změnu by pocítily stovky tisíc evropských turistů, kteří byli dosud zvyklí jezdit na dovolenou ze zemí Schengenu do Řecka jen s občanským průkazem,“ podotkl zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Některé státy EU, včetně Německa, dočasně kvůli migraci opětovně zavedly kontroly podle jiných ustanovení schengenského kodexu. Nejzazší termín prodloužení končí v květnu.

Hotspoty mají podle Atén fungovat od března

Český ministr vnitra Milan Chovanec před pár dny prohlásil, že možnost krátkodobého vyloučení Řecka ze Schengenu je stále více ve hře. Chovanec také uvedl, že nevěří ujišťování, které zní z Evropské komise, že v příštích čtyřech týdnech začnou na řeckém území skutečně fungovat takzvané hotspoty.

Řecko se zavázalo zřídit celkem pět hotspotů. Zatím ale funguje jediný – středisko na ostrově Lesbos se otevřelo loni v říjnu. Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas nově slibuje, že úřady budou schopné technicky naplno evidovat uprchlíky přicházející do země od začátku března.

Muzalas při této příležitosti znovu obvinil Turecko z odpovědnosti za pokračující proud uprchlíků. Ankara prý běžence, kteří se jednou dostanou do Řecka, už zpátky skoro nebere. Varoval také před snahou vytvářet z Řecka černou ovci uprchlické krize a podotkl, že Unie je v otázce nejednotná.

„Taktika přehazování odpovědnosti nepředstavuje účinné řešení problému s takovým historickým rozsahem, který vyžaduje společnou činnost. Řecko se překonává, aby plnilo své závazky. Očekáváme od ostatních, že učiní totéž,“ poznamenala mluvčí vlády v Aténách Olga Gerovasiliová s poukazem na to, že ze 160 tisíc uprchlíků, které si země EU slíbily prvotně přerozdělit, se dostalo jen na pouhých více než 300 osob.

Uprchlíci
Zdroj: ČTK/AP/Giannis Papanikos

Do Řecka dorazilo v loňském roce více než 850 tisíc migrantů, dalších 44 tisíc připlulo na řecké ostrovy od začátku ledna. Většinou míří z Turecka na Lesbos, Samos a Chios.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 7 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 30 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 58 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 12 hhodinami
Načítání...