Podle Bruselu Řecko nezvládá chránit hranice, Atény ultimátum odmítají

Řecko zanedbalo své závazky ochránit vnější hranice EU. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise. Atény podle ní nezvládají registrovat a kontrolovat běžence. Díky takzvanému schengenskému hodnocení by mohly být prodlouženy kontroly mezi zeměmi EU až na dva roky. Pokud nedojde k nápravě, pro Atény by to mohlo znamenat až odchod ze Schengenu. Řecký ministr pro migraci už slíbil, že hotspoty začnou naplno fungovat od začátku března. Jinak ale Atény označily přístup Bruselu za nekonstruktivní.

Řecko má povinnost kontrolovat své hranice, protože patří mezi okrajové země schengenského prostoru volného pohybu osob. „Zpráva ukazuje, že existují vážné nedostatky ve správě vnějších hranic v Řecku. Víme, že Řecko se v mezičase snaží o nápravu a dodržování schengenských pravidel,“ konstatoval místopředseda komise Valdis Dombrovskis.

K hodnocení došlo na základě neoznámených návštěv na řecko-tureckých pozemních hranicích a na ostrovech Chios a Samos od 10. do 13. listopadu 2015.

Zpráva, která je neveřejná, uznává, že řecké orgány jsou v důsledku velkého počtu příchozích migrantů pod tlakem. Atény ale kritizuje kvůli tomu, že nelegální migranti nejsou řádně identifikováni a registrováni, uvedl místopředseda komise.

Otisky prstů nejsou systematicky zanášeny do příslušných unijních systémů a není systematicky kontrolována autentičnost jejich cestovních dokladů. Ty navíc nebyly v kontrolovaném období srovnávány s hlavními bezpečnostními databázemi, jako je Schengenský informační systém nebo databáze Interpolu.

V úterý se Řecka zastala agentura Frontex, která konstatovala, že vzhledem k členitosti řecké hranice a zároveň platné mezinárodní smlouvy není možné příliv běženců do země výrazněji regulovat. Podle europoslance Pavla Teličky (nestr. za ANO) to ale Řecko nezbavuje zodpovědnosti. Telička připomněl, že Atény kritizují plán EU na zřízení společné pohraniční stráže.

V důsledku toho, že Řecko neplnilo své závazky, jsme se do jisté míry dostali do situace, ve které jsme – to znamená nekontrolovatelný proud uprchlíků právě přes řeckou hranici.
Pavel Telička
europoslanec (nestr. za ANO)

EU málo pomáhá, brání se Atény

Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas v pondělí svalil vinu na Evropskou unii a její nedostatečnou pomoc. Například místo 1800 požadovaných pracovníků agentury Frontex dorazilo do země o tisíc lidí méně a místo 28 požadovaných plavidel je jich k dispozici šest.

„Belgičané řekli, tlačte je zpátky do moře. Máme podle nich porušovat zákony. Je nám líto, ale je to jedno, jestli je utopíte. Tlačte je zpět. Pravděpodobně nikdo z ministrů přítomných na konferenci s tím ale nebyl ochotný souhlasit,“ uvedl Muzalas.

Je potřeba vynaložit značné úsilí ke zlepšení přijímání, registrace, přemístění nebo vracení migrantů, aby začal schengenský systém fungovat normálně bez vnitřních hraničních kontrol. To je náš konečný společný cíl.
Valdis Dombrovskis
místopředseda komise

Zprávu musí kvalifikovanou většinou potvrdit členské země prostřednictvím takzvaného stálého výboru pro kontrolu Schengenu. Pak bude moci komise Aténám nabídnout balík opatření k tomu, aby nedostatky odstranily.

Řecko bude mít tři měsíce na nápravu. Pokud se tak nestane, umožní to zemím unie – opět rozhodnutím kvalifikované většiny – dočasně zavést kontroly na některých vnitřních hranicích až na půl roku s prodloužením do dvou let.

„Změnu by pocítily stovky tisíc evropských turistů, kteří byli dosud zvyklí jezdit na dovolenou ze zemí Schengenu do Řecka jen s občanským průkazem,“ podotkl zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Některé státy EU, včetně Německa, dočasně kvůli migraci opětovně zavedly kontroly podle jiných ustanovení schengenského kodexu. Nejzazší termín prodloužení končí v květnu.

Hotspoty mají podle Atén fungovat od března

Český ministr vnitra Milan Chovanec před pár dny prohlásil, že možnost krátkodobého vyloučení Řecka ze Schengenu je stále více ve hře. Chovanec také uvedl, že nevěří ujišťování, které zní z Evropské komise, že v příštích čtyřech týdnech začnou na řeckém území skutečně fungovat takzvané hotspoty.

Řecko se zavázalo zřídit celkem pět hotspotů. Zatím ale funguje jediný – středisko na ostrově Lesbos se otevřelo loni v říjnu. Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas nově slibuje, že úřady budou schopné technicky naplno evidovat uprchlíky přicházející do země od začátku března.

Muzalas při této příležitosti znovu obvinil Turecko z odpovědnosti za pokračující proud uprchlíků. Ankara prý běžence, kteří se jednou dostanou do Řecka, už zpátky skoro nebere. Varoval také před snahou vytvářet z Řecka černou ovci uprchlické krize a podotkl, že Unie je v otázce nejednotná.

„Taktika přehazování odpovědnosti nepředstavuje účinné řešení problému s takovým historickým rozsahem, který vyžaduje společnou činnost. Řecko se překonává, aby plnilo své závazky. Očekáváme od ostatních, že učiní totéž,“ poznamenala mluvčí vlády v Aténách Olga Gerovasiliová s poukazem na to, že ze 160 tisíc uprchlíků, které si země EU slíbily prvotně přerozdělit, se dostalo jen na pouhých více než 300 osob.

Uprchlíci
Zdroj: ČTK/AP/Giannis Papanikos

Do Řecka dorazilo v loňském roce více než 850 tisíc migrantů, dalších 44 tisíc připlulo na řecké ostrovy od začátku ledna. Většinou míří z Turecka na Lesbos, Samos a Chios.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude kontrolovat celý jižní Libanon po řeku Lítání, řekl ministr Kac

Izraelská armáda bude mít pod kontrolou celý jižní Libanon až po řeku Litání, prohlásil podle agentury Reuters a deníku Ha'arec izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Armáda tam podle něj ustanoví „bezpečnostní zónu“. To by znamenalo rozšíření pozemních bojů se šíitským hnutím Hizballáh na území Libanonu.
před 1 hhodinou

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 6 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 6 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...