Státy Evropské unie se shodly na přijetí sankcí proti skupině Rusů za otravu opozičního předáka Alexeje Navalného. Ministři zahraničí na jednání v Lucemburku podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) jednomyslně podpořili návrh Německa a Francie, který počítá s potrestáním skupiny lidí odpovědných za použití nervově paralytické látky novičok. Právě tou byl podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Navalnyj v Rusku otráven.
Konkrétní seznam jmen by měla unijní diplomacie připravit v příštích dnech a státy by jej mohly definitivně schválit ještě tento týden. Berlín a Paříž přišly s návrhem, který podle diplomatů počítal mimo jiné s potrestáním lidí spojených s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.
O konkrétních jménech ministři nejednali. Shodli se však na tom, že o ně bude rozšířen současný seznam protiruských sankcí, který zahrnuje zmrazení majetku v bankách unijních zemí či zákaz cest na území evropského bloku.
„Je politická shoda na rozšíření tohoto sankčního seznamu. Česká republika podporuje, aby EU reagovala prostřednictvím sankcí vůči osobám, které mohly mít spojitost s otravou Alexeje Navalného,“ řekl Petříček po jednání.
Zpráva Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) minulý týden potvrdila, že v Navalného krvi byla nalezena nová a dosud nenahlášená varianta nervově paralytické látky novičok. Moskva tvrdí, že s otravou nemá nic společného, na výzvy EU ke spolupráci při vyšetřování však dosud nezareagovala.
Unijní diplomacie tentokrát zareagovala na použití novičoku výrazně rychleji než při předloňském útoku na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v britském Salisbury, který rovněž některé země připisovaly lidem spojeným s GRU. Zatímco tehdy se EU shodla na přijetí sankcí vůči třem předním důstojníkům této rozvědky včetně jejího šéfa až deset měsíců po útoku, nyní ke shodě dospěla za měsíce dva.
Šéfové diplomacií připustili sankce proti Lukašenkovi
Ministři se shodli také na tom, že státy EU jsou připraveny rozšířit sankční seznam běloruských činitelů a zařadit na něj i autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, pokud se situace v zemi nezlepší.
Státy Unie, která Lukašenka kvůli zmanipulovaným volbám neuznává za prezidenta, opět vyzvaly Minsk k ukončení násilností proti poklidným opozičním demonstracím a vypsání demokratických voleb. Pokud se tak v nejbližší době nestane, mělo by podle závěrů ministerského jednání na seznam obsahující 40 činitelů přibýt mimo jiných i Lukašenkovo jméno.
