Klimatické změny mohou v budoucnu změnit mapu světa. Jednou z prvních obětí by mělo být souostroví Tuvalu, kde už v současnosti oceán pohltil dva z devíti ostrovů. Celkově neobyvatelné by pak mohlo být během příštích osmdesáti let. Místní obyvatelé zatím mají alternativní útočiště zaručené, v bezprecedentní smlouvě se k přijetí klimatických uprchlíků zavázala Austrálie.
Souostroví Tuvalu nejspíš skončí pod hladinou oceánu. Austrálie slíbila, že obyvatele přijme
9 minut
Horizont ČT24: Souostroví Tuvalu pomalu pohlcuje oceán
Oceánské souostroví Tuvalu je jedním z nejmenších států na světě. Čítá devět malých ostrovů uprostřed Pacifiku, které však postupně mizí pod hladinou oceánu. Teď má jedenáct a půl tisíce ostrovanů nového spojence – Austrálii. Canberra jim přislíbila, že jim nabídne nový domov, až o ten svůj přijdou.
„Austrálie bude přijímat 280 lidí ročně, kteří budou moci odcestovat z Tuvalu, aby tady žili, pracovali a studovali,“ přiblížil australský předseda vlády Anthony Albanese. Na počtu emigrantů se shodly obě strany, aby ostrovní stát nepřišel o ty nejschopnější.
Pro Tuvalu je ale podstatné, že v případě katastrofy nenechá Austrálie svého spojence bez pomoci. A katastrofa se podle mnohých vědců rychle blíží, ostrovy budou neobyvatelné už dlouho předtím, než zcela zmizí pod vodou. Hurikány a stále silnější přílivové vlny už teď zaplavují zemědělskou půdu, zásoby pitné vody a domovy místních.
Upozornit se na to snaží už dlouho místní politici. Mluvit podle nich nestačí, je prý třeba jednat. „Klimatická mobilita se musí dostat do popředí. Musíme ještě dnes podniknout odvážně kroky, abychom zabezpečili zítřky,“ konstatoval ministr zahraničí Tuvalu Simon Kofe.
Záchrana státnosti digitalizací
Zachránit svou existenci se stát snaží i jinak – digitalizuje. Do úložiště postupně nahrává virtuální otisk jednotlivých ostrovů. Vláda začala s nejmenším ostrovem, který by měl pod vodou zmizet jako první.
Podle šéfa tuvalské diplomacie je to i otázka suverenity. „My tady na Tuvalu se snažíme zajistit, aby naše státnost a naše námořní hranice zůstaly zachovány,“ popsal.
Digitální verze jednoho z tuvalských ostrovů
Virtuální Tuvalu tak má jednou nahradit to skutečné a dál působit jako stát. Země zapojila právníky a bojuje ve světě za uznání.
Nové spojenectví s Austrálií ale není jen nadějí pro malý národ. Smlouva, která obsahuje i bezpečnostní garance, je výhrou pro obě strany. Austrálie totiž musí reagovat na Čínu, jež se snaží v Pacifiku prosadit svůj vliv. Podobné dohody s dalšími ostrovními státy by tak podle Canberry mohly následovat.
Expert: O velkorysém přístupu Austrálie bych nemluvil
Ve stejné situaci se nacházejí ještě dva ostrovní státy v regionu, které jsou složeny pouze z korálových ostrovů – Kiribati a Marshallovy ostrovy. Jak připomněl specialista na klimatickou migraci z Mendelovy univerzity Robert Stojanov ve vysílání ČT24, dosud se všechny australské vlády bez ohledu na to, zda byly pravicové, nebo levicové, takovému závazku striktně bránily.
Obávaly se prý možných právních důsledků, jelikož Austrálie patří mezi jedny z největších producentů skleníkových plynů. V podobné situaci je prý i Nový Zéland.
„O velkorysém přístupu ze strany Austrálie bych nemluvil,“ podotknul Stojanov. Za vznikem této dohody stojí podle něj právě tlak komunistické Číny v Pacifiku či nedávno podepsaná smlouva Pekingu se Šalamounovými ostrovy. „Smlouva s Tuvalu obsahuje nemožnost podepsat dohodu s někým jiným – například Čínou,“ uzavřel.
