Skotský soud odmítl nařídit Johnsonovi, aby požádal EU o odklad brexitu

Skotský soud odmítl vydat nařízení, které by nutilo britského premiéra Borise Johnsona, aby požádal o odklad brexitu v případě, že se mu nepodaří dojednat dohodu s Evropskou unií. Johnson se chce kvůli zajištění brexitu na konci října obrátit na britský nejvyšší soud, tvrdí deník Daily Telegraph s odkazem na vládní zdroje. Podle listu se tak premiér snaží zbavit legislativy, která mu zakazuje opustit Unii bez dohody.

Takzvaný zákon proti neřízenému brexitu předsedovi vlády ukládá požádat Brusel o odklad, jestliže se k 19. říjnu parlament nedohodne na odchodové dohodě. Johnson opakuje, že o další odklad nepožádá a že jeho země opustí Evropskou unii v platném termínu 31. října děj se co děj. Zároveň ujišťuje, že zákon proti brexitu bez dohody, který v září prosadil parlament, neporuší.

Zjevný rozpor mezi tím premiér odmítá komentovat. Vládní zdroje nicméně BBC sdělily, že vláda zná způsob, jak odsunutí brexitu zamezit a současně zákon dodržet. Soud ve Skotsku mezitím v pondělí rozhodl, že nenařídí Johnsonovi, že musí o odklad v Bruselu zažádat. Podle stěžovatelů se nedá premiérovi důvěřovat, že se bude zákonem řídit, a proto žádali skotský soud, aby mu to nařídil. Jeden ze stěžovatelů, právník Jo Maugham, už avizoval, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.

Přesvědčování lídrů pokračuje

Britský premiér se zatím snaží přesvědčit představitele ostatních členských zemí EU, aby podpořili nejnovější britský návrh na změnu rozvodové dohody, který se týká odstranění takzvané irské pojistky. V neděli podle mluvčího Downing Street hovořil s portugalským premiérem Antóniem Costou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

EU zatím britský plán přijala spíše vlažně. Podle sobotního vyjádření mluvčí Evropské komise se členské země shodly, že alternativní podoba problematické irské pojistky předložená Británií k uzavření nové brexitové dohody nepovede. Šéfa Elysejského paláce Johnson podle mluvčího vlády vyzval, aby se zasadil o uzavření brexitové dohody, a zopakoval, že Spojené království blok v každém případě opustí 31. října.

Ohledně dohody má být jasno v příštích dnech

Macron podle BBC uvedl, že sedmadvacítka se rozhodne do konce týdne, zda je možné dohodu uzavřít. Rozhovory mezi unijním vyjednavačem Michelem Barnierem a zástupci Británie by podle hlavy Francie měly nyní „nabrat tempo“, aby se zjistilo, zda je možné dosáhnout dohody, která je „v souladu s unijními zásadami“.

Objevily se také spekulace, že Johnson požádá některý členský stát, aby další odklad vetoval. Prodloužení období pro vyjednání podmínek brexitu totiž vyžaduje souhlas lídrů všech členských zemí EU. The Daily Telegraph v pátek napsal, že Johnson v tomto směru doufá v pomoc ze strany Budapešti. Ministr pro bydlení Robert Jenrick to ale v neděli označil za „tlachy“.

Johnson bude v pondělí pokračovat v obvolávání dalších unijních lídrů. Obě strany tlačí čas, klíčový unijní summit se uskuteční 17. a 18. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled