Johnson představil svůj brexitový plán. Europoslanci ho odmítli, nepřesvědčil ani Tuska a Junckera

Britský premiér Boris Johnson předstoupil před poslance, aby jim vysvětlil svůj brexitový plán, jak jej k tomu vyzvala opozice. Hlavním bodem je náhradní řešení za problematickou irskou pojistku, která je součástí rozlukové dohody s Bruselem. Návrh následně odmítl brexitový výbor Evropského parlamentu a nepřesvědčil ani šéfa Evropské rady Donalda Tuska a předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

Johnson britským poslancům řekl, že irská pojistka musí z rozlukové dohody zmizet, a zopakoval, že návrhy představují snahu o kompromis. Opět také ujišťoval, že by nepřinesly nové bariéry na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, poblíž ní „či kdekoli jinde“.

Toto ujištění ocenil irský premiér Leo Varadkar, zároveň ale dodal, že „je to v rozporu s dokumenty, které britská vláda včera (ve středu) předložila“. Britský plán nahrazení stávající pojistky je podle něj v řadě ohledů nedostačující. 

Johnson také řekl, že jeho vláda má jinou představu o budoucích vztazích Británie s EU, než jaké zamýšlel minulý kabinet v čele s Theresou Mayovou. Mají být založeny na dohodě o volném obchodu, v tomto smyslu chce také vláda upravit politickou deklaraci, která byla dojednána souběžně s „rozvodovou“ dohodou, řekl britský premiér.

Lídr opozice Jeremy Corbyn se ale domnívá, že alternativy, které premiér navrhuje, jsou nereálné a EU i britská sněmovna je zamítnou. Johnson v té souvislosti znovu zopakoval, že pokud nebude možné se dohodnout, dojde na konci října k tvrdému brexitu.

Problematická irská pojistka

Londýn navrhuje odstranění irské pojistky, kvůli níž dohoda o podmínkách odchodu země z EU opakovaně neprošla dolní komorou britského parlamentu. Tento sporný bod má být nahrazen jinými opatřeními, která ale podle britské vlády nepovedou k celním kontrolám přímo na irské hranici a vzniku fyzické celní infrastruktury.

Plán počítá mimo jiné s tím, že Severní Irsko by v zásadě zůstalo v unijním jednotném trhu pro zboží. Celní kontroly by byly prováděny v přístavech v Irském moři a mimo irsko-severoirskou hranici. 

„Z našeho pohledu to není základ dohody, ale zcela jistě je to základ pro budoucí diskusi,“ řekl ve čvrtek náměstek irského ministra financí Patrick O'Donovan. V britském plánu jsou podle něj některé věci, které Dublin vítá, ale také body, „s nimiž bude mít problém“. To se týká zejména celních kontrol, uvedl O'Donovan.

Kladně se k Johnsonově návrhu postavila severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která jeho konzervativní vládě donedávna zajišťovala většinu v parlamentu. Její předsedkyně Arlene Fosterová plán označila za rozumný, kritizovala irskou vládu a vyzvala EU, aby se Johnsonovými návrhy vážně zabývala.

Tuska ani Junckera návrh nepřesvědčil

Johnson odpoledne zahájil sérii telefonických rozhovorů se svými kolegy z Evropské unie ve snaze získat pro svou „náhradní irskou pojistku“ podporu. Předseda Evropské rady Donald Tusk v této souvislosti uvedl, že ještě před Johnsonem mluvil také s irským premiérem Varadkarem.

„Můj vzkaz pro irského premiéra Lea Varadkara: Stojíme plně za Irskem. Můj vzkaz pro premiéra Borise Johnsona: Zůstáváme otevření, ale stále nepřesvědčení,“ komentoval Tusk oba telefonáty na Twitteru.

Podle Evropské komise by Velká Británie návrh měla přepracovat. Předseda Komise Jean-Claude Juncker uvedl, že aktuální britský návrh obsahuje řadu problematických bodů.

„Přijmout takový návrh by znamenalo, že nebudou splněny všechny cíle irské pojistky: zabránit tvrdé hranici, zachovat spolupráci severu (Irska) s jihem a hospodářství na celém ostrově a ochránit jednotný trh Evropské unie a pozici Irska na něm,“ uvedl Juncker v prohlášení vydaném krátce poté, co telefonicky hovořil s irským premiérem Varadkarem. S Británií je podle dosluhujícího předsedy EK nadále třeba jednat.

Plán odmítl i Koordinační výbor Evropského parlamentu pro brexit (Brexit Steering Group, BSG). „BSG se nedomnívá, že by tyto návrhy britské vlády, předložené na poslední chvíli 2. října, ve své současné podobě představovaly základ pro dohodu, s níž by Evropský parlament mohl souhlasit,“ citovala z prohlášení výboru britská média.

„Britské návrhy ani zdaleka neodpovídají tomu, co bylo dohodnuto jako dostačující kompromis ohledně pojistky,“ dodává skupina, které předsedá belgický europoslanec Guy Verhofstadt.

Obě strany tlačí čas, platný termín brexitu je 31. října a 17. října se uskuteční unijní summit, který bude o odchodu Velké Británie jednat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prkna a sukně. Bolivijky v krojích soutěžily ve skateboardingu

Dívky a mladé ženy z bolivijské metropole La Paz v tamním parku předvedly své dovednosti na skateboardu. Akce Warmis sobre Reudas, pořádaná ženským kolektivem skejtujícím v tradičních sukních pollera, upozorňovala na domorodé kořeny takzvaných cholitas a snažila se povzbudit více dívek k překonání strachu a vyzkoušení tohoto sportu.
před 45 mminutami

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Prezident Donald Trump USA obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny volebního systému v USA. Jeho tvrzení jsou v rozporu s dřívější analýzou zpravodajských služeb, a jak upozornil list The New York Times (NYT), Trumpem zmíněné údaje by Číně neumožnily s hlasy manipulovat. Trump dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V pákistánském Karákóramu zemřel český horolezec Jaroslav Bánský

V pákistánském pohoří Karákóram ve čtvrtek zemřel šestačtyřicetiletý český horolezec Jaroslav Bánský. Spolu se dvěma členy české expedice se pokoušel o prvovýstup na horu Biarchedi II, uvedl rodinný přítel a horolezec Libor Dušek. Úmrtí potvrdilo ministerstvo zahraniční. Podle resortu je české velvyslanectví v Islámábádu ve spojení s tamní policií. Okolnosti neštěstí nejsou známy. O tragédii informoval také Blesk.
před 2 hhodinami

VideoZadržení Číňana a Čecha spolu souvisí, míní Votápek. Svoboda: Vyřeší to verdikt soudu

Čína vyšetřuje zadrženého českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Informaci Pekingu potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle nějž případ nesouvisí se zatčením čínského občana tuzemskou policií na začátku roku. Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) souhlasí s tím, že to je „diplomacie rukojmí“. O osudu českého občana podle něj rozhodne soudce v Praze, nikoliv „žádná vláda“. Zdůvodnil to možným odsouzením Číňana v tuzemsku, což by se pak dle něj i odehrálo v Pekingu. Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti) doplnil, že jde o vytváření podmíněného fondu, což dle něj dělá i Moskva. Nesouhlasil však s tím, že další průběh závisí na soudci, poukázal na možnou milost prezidenta republiky. Oba případy spolu dle něj souvisí. Diskuzí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 4 hhodinami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než sto na 4930. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.