Irská pojistka

Britský premiér Boris Johnson a jeho irský protějšek Leo Varadkar po setkání prohlásili, že „vidí cestu k možné dohodě“ o brexitu. Podle komentátorů je to pozitivní zpráva, protože se vesměs očekávalo, že schůzka žádný výsledek nepřinese. Současný termín brexitu je 31. října.

Britský premiér Boris Johnson předstoupil před poslance, aby jim vysvětlil svůj brexitový plán, jak jej k tomu vyzvala opozice. Hlavním bodem je náhradní řešení za problematickou irskou pojistku, která je součástí rozlukové dohody s Bruselem. Návrh následně odmítl brexitový výbor Evropského parlamentu a nepřesvědčil ani šéfa Evropské rady Donalda Tuska a předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

Británie chce udělat kompromis a do Bruselu posílá konstruktivní a rozumné návrhy na řešení problému kolem hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Na sjezdu své Konzervativní strany to prohlásil britský premiér Boris Johnson, který slíbil, že na irské hranici ani poblíž ní za žádných okolností nevzniknou kontroly. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker později v telefonátu s Johnsonem uznal pokrok v částech nového brexitového návrhu. Problémy spojené s režimem na irské hranici a náhradou za takzvanou irskou pojistku ale podle něj přetrvávají a bude je nutné dále řešit.

Ministr pro brexit Stephen Barclay během návštěvy Prahy ujistil, že práva Čechů žijících v Británii zůstanou zachována v nynější podobě i po odchodu Spojeného království z Evropské unie, ať už s dohodou, anebo bez ní. Na detaily příprav brexitu se ho ptala Katarína Sedláčková.

Británie musí Evropské unii do konce září písemně sdělit, čím chce nahradit spornou irskou pojistku v brexitové dohodě. Pokud to neudělá, dohoda nebude, prohlásil finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní Unii předsedá. Členské státy musí ještě tento termín schválit. Evropská komise ale daný termín za poslední možný nepovažuje. Londýn mezitím potvrdil, že Unii poslal technické dokumenty týkající se návrhů změn.

V Severním Irsku už přes dvacet let panuje křehký mír, který občas naruší drobnější incidenty. Nervozita v regionu ale roste, protože osud mírové dohody ohrožuje tvrdý brexit, jemuž je nakloněný premiér Boris Johnson. Sever ostrova si totiž velmi dobře pamatuje desítky let trvající konflikt, který z Belfastu udělal válečnou zónu a při němž umíraly stovky civilistů. Přesně před padesáti lety – 14. srpna 1969 – začal výsadek desítek tisíc britských vojáků, kteří měli neklid udržet na uzdě. Začala operace Banner.

Na letištích Heathrow a London City a také na nádraží Waterloo v britské metropoli se v rozmezí několika hodin našly balíčky, které obsahovaly malé podomácku vyrobené bomby. Byly schopné způsobit menší požár. Oznámila to policie, podle níž nikdo nebyl zraněn. Do vyšetřování případu se zapojila i irská policie. Na balíčcích jsou podle médií totiž známky irské pošty.

Členové britské vlády tajně jednali o plánech na odložení odchodu Británie z Evropské unie o osm týdnů. S odvoláním na své zdroje o tom informoval server The Telegraph. Premiérka Theresa Mayová přitom dlouhodobě odmítá odložit termín brexitu, který je nyní stanoven na 29. března. Sporným bodem zůstává takzvaná irská pojistka. Její změny ale ve středu odmítl jak irský premiér Leo Varadkar, tak předseda Evropské rady Donald Tusk. O irské pojistce mezitím jednala premiérka Mayová v Belfastu, kde ji irští republikáni varovali před neřízeným brexitem.