Británie musí Evropské unii do konce září písemně sdělit, čím chce nahradit spornou irskou pojistku v brexitové dohodě. Pokud to neudělá, dohoda nebude, prohlásil finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní Unii předsedá. Členské státy musí ještě tento termín schválit. Evropská komise ale daný termín za poslední možný nepovažuje. Londýn mezitím potvrdil, že Unii poslal technické dokumenty týkající se návrhů změn.
„Pokud chce Spojené království projednat alternativy ke stávající brexitové dohodě, musí je předložit do konce měsíce. Pokud se tak nestane, je po všem,“ uvedl Rinne po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži.
S šéfem Elysejského paláce se shodl, že britský návrh – „pokud existuje“ – musí mít písemnou podobu. Narážel tak na slova britského premiéra Borise Johnsona, který hovoří o návrzích a jednáních s Unií, ovšem nikdy neodpověděl na dotaz, co navrhuje a o čem se jedná. Unijní politici po každé schůzce opakují, že od něj žádné návrhy neslyšeli.
To ve čtvrtek nově potvrdil i irský ministr zahraničí Simon Coveney. Ten podle agentury Reuters uvedl, že unijní politici dosud žádné věrohodné návrhy z Londýna neviděli.
Vybraný termín finský premiér navrhl, aby členské země měly čas případný návrh prostudovat do 17. října, kdy se uskuteční poslední summit EU před současným termínem brexitu.
Britský ministr pro brexit Stephen Barclay vyzval Unii, aby v jednáních prokázala „flexibilitu a kreativitu“. Irská pojistka musí podle něj z dokumentu zmizet a Spojené království je připraveno blok 31. října opustit i bez dohody, prohlásil Barclay.
Britský parlament však vládě takovou možnost zakázal. Zákonem ji zavázal, že pokud do 19. října nevyjedná dohodu, musí požádat Unii o odklad brexitu do konce ledna.
EK konec září za poslední možný termín nepovažuje
Britská vláda mezitím sdělila, že EU poslala technické dokumenty týkající se návrhů změn v brexitové dohodě. Odmítla lhůtu k dodání návrhů, o které mluvilo Finsko.
Převzetí britských dokumentů následně potvrdila mluvčí Evropské komise Mina Andreevová. „Mohu potvrdit, že jsme od Británie obdrželi dokumenty… Dokud je neanalyzujeme, nebudu je nazývat jinak,“ nechtěla mluvčí specifikovat, zda je nový text předložený Londýnem návrhem, o němž by EU byla ochotna jednat.
Ve čtvrtek a v pátek se podle ní uskuteční technická jednání o otázkách cel a průmyslové výroby.
Dále Andreevová uvedla, že Evropská komise nepovažuje konec září za poslední možný termín pro předložení britského návrhu, avšak „každý den se počítá“.
Konference konzervativců
Britská média připomínají, že zmíněnou jedenáctidenní lhůtu musí ještě oficiálně schválit další členské státy. Finská média píší, že Rinne chce o termínu po telefonu jednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem i britským konzervativním premiérem Borisem Johnsonem.
Pokud by členské státy finský návrh podpořily, Johnson by se patrně ocitl v časové tísni. Lhůta do 30. září by navíc byla problematická i proto, že by vypršela uprostřed výročního sjezdu Konzervativní strany. Konference konzervativců se uskuteční od 29. září do 2. října.
Přerušení zasedání parlamentu projednává nejvyšší soud
V těchto dnech pokračuje také jednání britského nejvyššího soudu, který se zabývá kontroverzním přerušením zasedání parlamentu. Ve čtvrtek zažil soud jeden z vrcholů líčení, když před ním jménem bývalého konzervativního premiéra Johna Majora vystoupil jeho právník, který uvedl, že Major tento krok svého spolustraníka Borise Johnsona považuje za nezákonný.
Expremiér, který se koncem srpna přidal k jedné ze stížností proti postupu Johnsona, přirovnal současného ministerského předsedu k nepoctivému realitnímu makléři s postranními úmysly. Protiargumenty vlády podle něj „nedávají smysl“, nejsou pravdivé a věřit jim by bylo naivní.
Čtvrteční vystoupení právníka Edwarda Garniera Majorovým jménem bylo napjatě očekávané. Britská média připomněla, že jde o naprosto nevídanou situaci, kdy se bývalý premiér takto obrátil proti jednomu ze svých následovníků, podporovaný další „těžkou vahou“ z řad konzervativců lordem Garnierem.
- Britský parlament na základě nařízení královny Alžběty II. ukončil minulé úterý probíhající schůzi a nová schůze je naplánována až od 14. října. O načasování těchto kroků v Británii v praxi rozhoduje vláda, jejíž počínání pobouřilo opozici a část veřejnosti, neboť nynější přestávka v zasedání parlamentu přichází těsně před datem brexitu a má být mimořádně dlouhá. Johnson trvá na tom, že zahájení nové schůze je potřebné kvůli představení nové legislativní agendy a že cílem jeho kroku nebylo obejít zákonodárce v otázce odchodu z Evropské unie.
U nejvyššího soudu se sporné přerušení zasedání parlamentu začalo projednávat v úterý poté, co soudy ve Skotsku a v Anglii minulý týden přišly s protichůdnými verdikty. Podle skotského odvolacího soudu vláda postupovala nezákonně, neboť bylo zjevně jejím cílem překazit činnost zákonodárců. Londýnský soud ale stížnost proti počínání kabinetu odmítl s tím, že jde o politický problém, který nemohou řešit soudy.
Zástupci nejvyššího soudu doufají, že verdikt budou moct oznámit zkraje příštího týdne. Britský ministr pro brexit Stephen Barclay ve čtvrtek uvedl, že vláda se jím bude řídit.
