Britský kabinet tajně jednal o odložení brexitu. Alespoň o osm týdnů, napsal The Telegraph

2 minuty
Události: Unie chce vědět, co Britové chtějí
Zdroj: ČT24

Členové britské vlády tajně jednali o plánech na odložení odchodu Británie z Evropské unie o osm týdnů. S odvoláním na své zdroje o tom informoval server The Telegraph. Premiérka Theresa Mayová přitom dlouhodobě odmítá odložit termín brexitu, který je nyní stanoven na 29. března. Sporným bodem zůstává takzvaná irská pojistka. Její změny ale ve středu odmítl jak irský premiér Leo Varadkar, tak předseda Evropské rady Donald Tusk. O irské pojistce mezitím jednala premiérka Mayová v Belfastu, kde ji irští republikáni varovali před neřízeným brexitem.

Podle serveru The Telegraph někteří členové vlády jednali tajně o plánu na odložení brexitu, ačkoli tyto rozhovory sama premiérka Mayová označila za „kontraproduktivní“. Odchod Británie z EU komplikuje spor o režim na irské hranici.

Ministři se chtějí podle informací britského listu dohodnout s EU na dvouměsíčním odkladu brexitu – a to v případě, že se nakonec podaří Dolní sněmovnou protlačit brexitovou dohodu, kterou loni vyjednala s Bruselem premiérka Mayová.

Osm týdnů by totiž bylo podle nich zapotřebí pro přijetí potřebných doprovodných zákonů. Británie by měla v případě dohody na tomto plánu zůstat do 24. května členem EU za stejných podmínek jako doposud.

Na úterním zasedání vlády Mayová podle serveru The Telegraph nicméně pokárala členy kabinetu, kteří veřejně hovoří o možnosti odložení termínu brexitu. Premiérka ve svých veřejných proslovech trvá na tom, že Británie Unii opustí v poslední březnový pátek.

2 minuty
Britská pojistka jako téma středečních jednání v Bruselu i Belfastu
Zdroj: ČT24

O Irsku s Irskem. V Bruselu jednal irský premiér

Mayová zamíří ve čtvrtek do Bruselu. Stejně jako irský premiér Leo Varadkar, který navštívil Brusel už ve středu, bude i ona s unijními představiteli jednat hlavně o takzvané irské  pojistce. Ta je součástí brexitové dohody a má zajistit, aby na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou nevznikla po brexitu přísně střežená hranice.

Předseda Evropské rady Donald Tusk ve středu po jednání s irským premiérem zopakoval, že pozice 27 zemí Evropské unie – jak ji popisuje britskou sněmovnou odmítnutý návrh dohody o vystoupení a související politická deklarace – je dlouhodobě jasná a nemění se.

„Sedmadvacítka žádnou novou nabídku neučiní,“ podotkl. Zdůraznil také, že od Mayové očekává realistický návrh, jak pět desítek dní před brexitem ukončit současnou patovou situaci.

7 minut
Tusk a Varadkar se shodli na tom, že změny v dojednané dohodě o brexitu nebudou
Zdroj: ČT24

Irský premiér Varadkar uvedl, že připravená dohoda je ta nejlepší možná, dává jistotu občanům, farmářům, rybářům, vývozcům i podnikatelům. „Je v ní přechodné období, které potřebujeme,“ sdělil.

Připomněl též, že EU je připravena upravit politickou deklaraci definující, jaké si obě strany přejí vzájemné vztahy v budoucnosti. Jednání o nových vztazích mohou začít ihned po ratifikaci dohody o vystoupení.

Přemýšlím mimochodem o tom, jak vypadá speciální místo vyhrazené v pekle pro ty, kdo prosazovali brexit bez byť jen náznaku plánu, jak to bezpečně zařídit.
Donald Tusk
předseda Evropské rady

Irská pojistka se ale nelíbí řadě britských poslanců, kteří kvůli ní v lednu odmítli vládní brexitovou dohodu podpořit. Mayová chce nyní dosáhnout v otázce pojistky právně závazných změn v dohodě. Přestože to EU odmítá.

„Slíbili jsme, já osobně jsem slíbil v irském parlamentu, že Irsko v tom nezůstane samo,“ řekl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Takzvaná pojistka pro irskou hranici z britským parlamentem odmítnuté smlouvy o okolnostech brexitu podle něj nemůže být nahrazena nějakým zatím neznámým alternativním řešením.

Pojistka podle něj existuje nejen kvůli Irsku, ale také kvůli samotné Evropské unii. Juncker i Varadkar připomněli, že po brexitu bude hranice na irském ostrově také vnější hranicí Unie, a otázka tak není jen dvoustrannou věcí mezi Dublinem a Londýnem. Juncker den před příjezdem premiérky Mayové opět zopakoval trvalý postoj Unie, že otevření dohody a nové jednání o pojistce není možné.

Irský premiér novinářům řekl, že jasná většina v britské sněmovně pro ono „alternativní uspořádání“ existuje především proto, že není přesně jasné, co toto sousloví znamená. „Každý si pod tím představuje, co chce. Nemyslím, že by to prošlo, kdyby se dostali do detailů, co to může či nemůže znamenat,“ podotkl Varadkar. Koncept možné alternativy je obsažen v politické deklaraci o budoucích vztazích a v tomto kontextu je podle něj možné a správné o věci hovořit. „Ale nemůže to nahradit pojistku,“ zdůraznil.

Unionisté trvají na tom, že irská pojistka je nepřijatelná

Ve středu se proto Mayová setkala s předsedkyní severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterovou. Ta označila pojistku v podobě, jakou ji dosud EU a Británie vyjednaly, za toxickou. Také řekla, že jde o problém a pojistka „musí být nahrazena“.

Poslanci DUP v britském parlamentu podporují menšinovou vládu Mayové a stejně jako zastánci tvrdšího brexitu ve vládní Konzervativní straně požadují dohodu bez kontroverzní pojistky, nebo alespoň časové omezení platnosti tohoto ustanovení či právo jednostranně od něj odstoupit po jeho případné realizaci v praxi.

Naopak šéfka republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová po schůzce s Mayovou uvedla, že premiérku varovala před takzvaným neřízeným brexitem, po němž by podle ní muselo následovat referendum o sjednocení Irska. „Řekli jsme jí, že v tom případě (odchodu Británie z EU bez dohody) se musí jako demokratka vrátit k Velkopáteční dohodě a musí začít s přípravami na referendum o jednotném Irsku,“ řekla podle agentury Reuters McDonaldová.

Odkazovala tak na dokument z roku 1998, který zastavil 30 let trvající násilnosti v Severním Irsku. Hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem je po Velkopáteční dohodě v podstatě neviditelná.

Bulvární list The Sun ve středu uvedl, že britské ministerstvo pro brexit už deset měsíců tajně pracuje na plánu, jak udržet i po brexitu irskou hranici bez kontrol. Dosáhnout toho chce pomocí sledovací technologie, kterou nabídla japonská firma Fujitsu.

Systém je podle The Sun založený na kamerách, které rozpoznávají automobily podle jejich poznávacích značek, a pracuje i s technologií GPS. K prvnímu testování by měl být systém připraven podle The Sun v březnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25AktualizovánoPrávě teď

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 6 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...