Britský kabinet tajně jednal o odložení brexitu. Alespoň o osm týdnů, napsal The Telegraph

Nahrávám video

Členové britské vlády tajně jednali o plánech na odložení odchodu Británie z Evropské unie o osm týdnů. S odvoláním na své zdroje o tom informoval server The Telegraph. Premiérka Theresa Mayová přitom dlouhodobě odmítá odložit termín brexitu, který je nyní stanoven na 29. března. Sporným bodem zůstává takzvaná irská pojistka. Její změny ale ve středu odmítl jak irský premiér Leo Varadkar, tak předseda Evropské rady Donald Tusk. O irské pojistce mezitím jednala premiérka Mayová v Belfastu, kde ji irští republikáni varovali před neřízeným brexitem.

Podle serveru The Telegraph někteří členové vlády jednali tajně o plánu na odložení brexitu, ačkoli tyto rozhovory sama premiérka Mayová označila za „kontraproduktivní“. Odchod Británie z EU komplikuje spor o režim na irské hranici.

Ministři se chtějí podle informací britského listu dohodnout s EU na dvouměsíčním odkladu brexitu – a to v případě, že se nakonec podaří Dolní sněmovnou protlačit brexitovou dohodu, kterou loni vyjednala s Bruselem premiérka Mayová.

Osm týdnů by totiž bylo podle nich zapotřebí pro přijetí potřebných doprovodných zákonů. Británie by měla v případě dohody na tomto plánu zůstat do 24. května členem EU za stejných podmínek jako doposud.

Na úterním zasedání vlády Mayová podle serveru The Telegraph nicméně pokárala členy kabinetu, kteří veřejně hovoří o možnosti odložení termínu brexitu. Premiérka ve svých veřejných proslovech trvá na tom, že Británie Unii opustí v poslední březnový pátek.

Nahrávám video

O Irsku s Irskem. V Bruselu jednal irský premiér

Mayová zamíří ve čtvrtek do Bruselu. Stejně jako irský premiér Leo Varadkar, který navštívil Brusel už ve středu, bude i ona s unijními představiteli jednat hlavně o takzvané irské  pojistce. Ta je součástí brexitové dohody a má zajistit, aby na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou nevznikla po brexitu přísně střežená hranice.

Předseda Evropské rady Donald Tusk ve středu po jednání s irským premiérem zopakoval, že pozice 27 zemí Evropské unie – jak ji popisuje britskou sněmovnou odmítnutý návrh dohody o vystoupení a související politická deklarace – je dlouhodobě jasná a nemění se.

„Sedmadvacítka žádnou novou nabídku neučiní,“ podotkl. Zdůraznil také, že od Mayové očekává realistický návrh, jak pět desítek dní před brexitem ukončit současnou patovou situaci.

Nahrávám video

Irský premiér Varadkar uvedl, že připravená dohoda je ta nejlepší možná, dává jistotu občanům, farmářům, rybářům, vývozcům i podnikatelům. „Je v ní přechodné období, které potřebujeme,“ sdělil.

Připomněl též, že EU je připravena upravit politickou deklaraci definující, jaké si obě strany přejí vzájemné vztahy v budoucnosti. Jednání o nových vztazích mohou začít ihned po ratifikaci dohody o vystoupení.

Přemýšlím mimochodem o tom, jak vypadá speciální místo vyhrazené v pekle pro ty, kdo prosazovali brexit bez byť jen náznaku plánu, jak to bezpečně zařídit.
Donald Tusk
předseda Evropské rady

Irská pojistka se ale nelíbí řadě britských poslanců, kteří kvůli ní v lednu odmítli vládní brexitovou dohodu podpořit. Mayová chce nyní dosáhnout v otázce pojistky právně závazných změn v dohodě. Přestože to EU odmítá.

„Slíbili jsme, já osobně jsem slíbil v irském parlamentu, že Irsko v tom nezůstane samo,“ řekl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Takzvaná pojistka pro irskou hranici z britským parlamentem odmítnuté smlouvy o okolnostech brexitu podle něj nemůže být nahrazena nějakým zatím neznámým alternativním řešením.

Pojistka podle něj existuje nejen kvůli Irsku, ale také kvůli samotné Evropské unii. Juncker i Varadkar připomněli, že po brexitu bude hranice na irském ostrově také vnější hranicí Unie, a otázka tak není jen dvoustrannou věcí mezi Dublinem a Londýnem. Juncker den před příjezdem premiérky Mayové opět zopakoval trvalý postoj Unie, že otevření dohody a nové jednání o pojistce není možné.

Irský premiér novinářům řekl, že jasná většina v britské sněmovně pro ono „alternativní uspořádání“ existuje především proto, že není přesně jasné, co toto sousloví znamená. „Každý si pod tím představuje, co chce. Nemyslím, že by to prošlo, kdyby se dostali do detailů, co to může či nemůže znamenat,“ podotkl Varadkar. Koncept možné alternativy je obsažen v politické deklaraci o budoucích vztazích a v tomto kontextu je podle něj možné a správné o věci hovořit. „Ale nemůže to nahradit pojistku,“ zdůraznil.

Unionisté trvají na tom, že irská pojistka je nepřijatelná

Ve středu se proto Mayová setkala s předsedkyní severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterovou. Ta označila pojistku v podobě, jakou ji dosud EU a Británie vyjednaly, za toxickou. Také řekla, že jde o problém a pojistka „musí být nahrazena“.

Poslanci DUP v britském parlamentu podporují menšinovou vládu Mayové a stejně jako zastánci tvrdšího brexitu ve vládní Konzervativní straně požadují dohodu bez kontroverzní pojistky, nebo alespoň časové omezení platnosti tohoto ustanovení či právo jednostranně od něj odstoupit po jeho případné realizaci v praxi.

Naopak šéfka republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová po schůzce s Mayovou uvedla, že premiérku varovala před takzvaným neřízeným brexitem, po němž by podle ní muselo následovat referendum o sjednocení Irska. „Řekli jsme jí, že v tom případě (odchodu Británie z EU bez dohody) se musí jako demokratka vrátit k Velkopáteční dohodě a musí začít s přípravami na referendum o jednotném Irsku,“ řekla podle agentury Reuters McDonaldová.

Odkazovala tak na dokument z roku 1998, který zastavil 30 let trvající násilnosti v Severním Irsku. Hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem je po Velkopáteční dohodě v podstatě neviditelná.

Bulvární list The Sun ve středu uvedl, že britské ministerstvo pro brexit už deset měsíců tajně pracuje na plánu, jak udržet i po brexitu irskou hranici bez kontrol. Dosáhnout toho chce pomocí sledovací technologie, kterou nabídla japonská firma Fujitsu.

Systém je podle The Sun založený na kamerách, které rozpoznávají automobily podle jejich poznávacích značek, a pracuje i s technologií GPS. K prvnímu testování by měl být systém připraven podle The Sun v březnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 10 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 27 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Evropský pohled