Independent: Britská vláda začíná uvažovat o setrvání v bezcelní zóně EU, i když Mayová nechce

Velká Británie by podle deníku The Independent mohla setrvat v bezcelní zóně EU. Premiérka Teheresa Mayová takové řešení, které propagují opoziční labouristé, zatím odmítala. Deník však uvedl, že by se nakonec mohlo jednat o způsob, jak zachránit brexitovou dohodu. Její přijetí v britském parlamentu zkomplikovala irská otázka. EU o ní sice znovu jednat nechce, dala však najevo, že kdyby Londýn dosavadní tabu prolomil, mohla by ustoupit.

Theresa Mayová jednala v polovině týdne s předsedou labouristů Jeremym Corbynem, mluvčí labouristické strany pak uvedl, že hovořili o návrhu na setrvání Velké Británie v evropské bezcelní zóně i po vystoupení království z Evropské unie.

Premiérka sice dala vzápětí najevo, že jednání s Corbynem nelze považovat za jakoukoli změnu jejího stanoviska. The Independent však nyní uvedl, že se možným setrváním v bezcelní unii vláda vážně zabývá a někteří členové kabinetu ke změně postoje tlačí i Mayovou.

„Vážně se pracuje ohledně celní unie. Musíme se nachystat, abychom byli připraveni, pakliže by politická debata nabrala tento směr,“ citoval deník svůj „dobře postavený“ zdroj z vlády. I když sama Theresa Mayová setrvání v bezcelní zóně není nakloněna, list očekává, že bude čelit velkému tlaku, pokud se naplní očekávání a nepodaří se jí v nejbližších dnech dosáhnout zásadních změn v irské pojistce. Následně by totiž labouristé mohli podpořit brexitovou dohodu, kterou zatím odmítají.

„Každý má nyní povinnost usilovat o dosažení dohody, která je v národním zájmu. Pro dohodu musí být zásadní  pokrok ve věci bezcelní zóny,“ řekl Independentu labouristický poslanec John Dromey.

Premiérka Mayová je nyní v těžké situaci. Domácí politická scéna na jedné straně žádá změnu dohodnutých podmínek, jak bude fungovat irská hranice, přičemž parlament původní brexitovou dohodu odmítl. Evropská unie na druhé straně dala najevo, že jakékoli další jednání o irské pojistce odmítá. Nejpevnější je pozice samotného Irska.

„To, co po nás chtějí, je přistoupit na kompromis v řešení, které funguje, a nahradit jej zbožným přáním. To je to, co po irské vládě žádají, a my na to nepřistoupíme,“ řekl irský ministr zahraničí Simon Coveney.

Brusel však zároveň dal najevo, že pokud britská vláda svá kritéria pro podobu brexitu změní, může své pozice přehodnotit i EU. Ostrovní novináři tak spekulují, že přijetí trvalého členství v bezcelní zóně by Londýnu mohlo přinést ústupky ohledně irské pojistky.  

Jak podotkl bývalý ministr pro brexit Dominic Raab, otázka setrvání Velké Británie v bezcelní zóně, může být pro premiérku Mayovou ožehavá z vnitrostranického pohledu. Setrvání by totiž znemožnilo Spojenému království uzavírat samostatné dohody s třetími státy, například Spojenými státy, Čínou nebo Indií. To přitom považují někteří konzervativci za hlavní výhodu odchodu z EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 8 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...