Johnson představil svůj brexitový plán. Europoslanci ho odmítli, nepřesvědčil ani Tuska a Junckera

Britský premiér Boris Johnson předstoupil před poslance, aby jim vysvětlil svůj brexitový plán, jak jej k tomu vyzvala opozice. Hlavním bodem je náhradní řešení za problematickou irskou pojistku, která je součástí rozlukové dohody s Bruselem. Návrh následně odmítl brexitový výbor Evropského parlamentu a nepřesvědčil ani šéfa Evropské rady Donalda Tuska a předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

Johnson britským poslancům řekl, že irská pojistka musí z rozlukové dohody zmizet, a zopakoval, že návrhy představují snahu o kompromis. Opět také ujišťoval, že by nepřinesly nové bariéry na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, poblíž ní „či kdekoli jinde“.

Toto ujištění ocenil irský premiér Leo Varadkar, zároveň ale dodal, že „je to v rozporu s dokumenty, které britská vláda včera (ve středu) předložila“. Britský plán nahrazení stávající pojistky je podle něj v řadě ohledů nedostačující. 

Johnson také řekl, že jeho vláda má jinou představu o budoucích vztazích Británie s EU, než jaké zamýšlel minulý kabinet v čele s Theresou Mayovou. Mají být založeny na dohodě o volném obchodu, v tomto smyslu chce také vláda upravit politickou deklaraci, která byla dojednána souběžně s „rozvodovou“ dohodou, řekl britský premiér.

Lídr opozice Jeremy Corbyn se ale domnívá, že alternativy, které premiér navrhuje, jsou nereálné a EU i britská sněmovna je zamítnou. Johnson v té souvislosti znovu zopakoval, že pokud nebude možné se dohodnout, dojde na konci října k tvrdému brexitu.

Problematická irská pojistka

Londýn navrhuje odstranění irské pojistky, kvůli níž dohoda o podmínkách odchodu země z EU opakovaně neprošla dolní komorou britského parlamentu. Tento sporný bod má být nahrazen jinými opatřeními, která ale podle britské vlády nepovedou k celním kontrolám přímo na irské hranici a vzniku fyzické celní infrastruktury.

Plán počítá mimo jiné s tím, že Severní Irsko by v zásadě zůstalo v unijním jednotném trhu pro zboží. Celní kontroly by byly prováděny v přístavech v Irském moři a mimo irsko-severoirskou hranici. 

„Z našeho pohledu to není základ dohody, ale zcela jistě je to základ pro budoucí diskusi,“ řekl ve čvrtek náměstek irského ministra financí Patrick O'Donovan. V britském plánu jsou podle něj některé věci, které Dublin vítá, ale také body, „s nimiž bude mít problém“. To se týká zejména celních kontrol, uvedl O'Donovan.

Kladně se k Johnsonově návrhu postavila severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která jeho konzervativní vládě donedávna zajišťovala většinu v parlamentu. Její předsedkyně Arlene Fosterová plán označila za rozumný, kritizovala irskou vládu a vyzvala EU, aby se Johnsonovými návrhy vážně zabývala.

Tuska ani Junckera návrh nepřesvědčil

Johnson odpoledne zahájil sérii telefonických rozhovorů se svými kolegy z Evropské unie ve snaze získat pro svou „náhradní irskou pojistku“ podporu. Předseda Evropské rady Donald Tusk v této souvislosti uvedl, že ještě před Johnsonem mluvil také s irským premiérem Varadkarem.

„Můj vzkaz pro irského premiéra Lea Varadkara: Stojíme plně za Irskem. Můj vzkaz pro premiéra Borise Johnsona: Zůstáváme otevření, ale stále nepřesvědčení,“ komentoval Tusk oba telefonáty na Twitteru.

Podle Evropské komise by Velká Británie návrh měla přepracovat. Předseda Komise Jean-Claude Juncker uvedl, že aktuální britský návrh obsahuje řadu problematických bodů.

„Přijmout takový návrh by znamenalo, že nebudou splněny všechny cíle irské pojistky: zabránit tvrdé hranici, zachovat spolupráci severu (Irska) s jihem a hospodářství na celém ostrově a ochránit jednotný trh Evropské unie a pozici Irska na něm,“ uvedl Juncker v prohlášení vydaném krátce poté, co telefonicky hovořil s irským premiérem Varadkarem. S Británií je podle dosluhujícího předsedy EK nadále třeba jednat.

Plán odmítl i Koordinační výbor Evropského parlamentu pro brexit (Brexit Steering Group, BSG). „BSG se nedomnívá, že by tyto návrhy britské vlády, předložené na poslední chvíli 2. října, ve své současné podobě představovaly základ pro dohodu, s níž by Evropský parlament mohl souhlasit,“ citovala z prohlášení výboru britská média.

„Britské návrhy ani zdaleka neodpovídají tomu, co bylo dohodnuto jako dostačující kompromis ohledně pojistky,“ dodává skupina, které předsedá belgický europoslanec Guy Verhofstadt.

Obě strany tlačí čas, platný termín brexitu je 31. října a 17. října se uskuteční unijní summit, který bude o odchodu Velké Británie jednat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 37 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...