Británie chce udělat kompromis a do Bruselu posílá konstruktivní a rozumné návrhy na řešení problému kolem hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Na sjezdu své Konzervativní strany to prohlásil britský premiér Boris Johnson, který slíbil, že na irské hranici ani poblíž ní za žádných okolností nevzniknou kontroly. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker později v telefonátu s Johnsonem uznal pokrok v částech nového brexitového návrhu. Problémy spojené s režimem na irské hranici a náhradou za takzvanou irskou pojistku ale podle něj přetrvávají a bude je nutné dále řešit.
Johnson poslal EU brexitový kompromis. Juncker uznal pokrok, problém s irskou hranicí však trvá
Události: Johnson do Bruselu poslal brexitový kompromis (zdroj: ČT24)
Podle Johnsona si celý svět přeje „pokojné a rozumné“ rozuzlení vleklé snahy Británie opustit EU, kterou odstartovalo referendum z června 2016. Řekl, že bude usilovat o dojednání podmínek odchodu se zbytkem evropského bloku a že navrhuje kompromisní řešení takzvané irské pojistky.
Ministerský předseda doufá, že zbytek EU také udělá ústupky, neboť Británie podle něj z Unie na konci října vystoupí, „ať se stane cokoli“.
„Za žádných okolností nebudeme mít kontroly na hranici v Severním Irsku nebo poblíž ní,“ uvedl Johnson. Britská a irská média ale tento týden informovala, že návrh Londýna počítá s vytvořením celní hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Sám Johnson pak v následném rozhovoru uznal, že na irském ostrově musí vzniknout kontroly, aby všechny části Spojeného království mohly po brexitu utvořit jediný celní prostor.
„Silně doufám, že naši přátelé to chápou a také přistoupí na kompromis,“ vzkázal britský premiér na druhou stranu Lamanšského průlivu. „Protože pokud se nedohodneme kvůli něčemu, co je v zásadě technická debata ohledně přesné povahy budoucích celních kontrol… pak ať není pochyb, že alternativou je odchod (z EU) bez dohody,“ pokračoval Johnson. Neřízený brexit si prý Británie nepřeje, ale na takovou variantu je podle premiéra připravená.
Podle komentátorů byl projev plný optimismu, ale chyběla v něm konkrétní oznámení, ať už ohledně plánu na dojednání brexitové dohody, či vnitropolitických témat. Novináři si také všímali toho, že ve srovnání s úryvky vypuštěnými do médií s předstihem byl tón jeho vystoupení o něco smířlivější vůči EU a že Johnson například nepopsal svůj plán pro irskou pojistku jako „finální nabídku“.
Problém kolem irské hranice se ukázal být největším kamenem úrazu britské snahy opustit Evropskou unii, kterou odstartovalo britské referendum z června 2016. Obě strany na konci roku 2017 učinily závazek, že udrží i po brexitu aktuální volný režim na irsko-severoirské hranici, Londýn ale zároveň avizoval odchod z jednotného trhu EU a z unijní bezcelní zóny.
V návaznosti na zmíněný závazek bylo do návrhu „rozvodové“ dohody zahrnuto opatření známé jako irská pojistka pro případ, že by se v budoucích jednáních o ekonomickém partnerství Británie s EU nepodařilo nalézt jiné řešení pro zachování statusu quo v Severním Irsku. Dojednaný mechanismus by udržel celou Británii v celní unii evropského bloku, přičemž Severní Irsko by se navíc řídilo některými pravidly jednotného trhu.
Juncker uznal pokrok, pojistku ale podle něj návrh nenahrazuje
Návrh podle Junckera přináší pozitivní kroky například ve věci kontrol zboží přepravovaného mezi Velkou Británií a Severním Irskem. Celkovou otázku celního uspořádání je ale podle něho nutné dále vyřešit.
Šéf EK poznamenal, že je stále potřeba zajistit, aby mezi oběma částmi ostrova zůstala zachována křehká rovnováha, kterou v roce 1998 přinesla takzvaná velkopáteční dohoda. Právě obavami z nového napětí v Irsku mimo jiné zdůvodňuje Brusel požadavek, aby po brexitu na ostrově nevznikla nová hranice. Pojistku, která to měla zaručit, však Johnson odmítá jako zásah do britské suverenity.
„(Juncker) rovněž zdůraznil, že musíme mít právně funkční řešení, které splňuje všechny náležitosti pojistky: zabrání vzniku tvrdé hranice, zachová spolupráci Severního Irska s Irskem a ekonomiku celého ostrova a ochrání jednotný trh EU a pozici Irska v něm,“ uvedla Komise v prohlášení.
Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier, který seznámil zástupce členských zemí s aktuálním vývojem, rovněž hovořil o mírném pokroku, zdůraznil však, že zbývá „spousta práce“. „Budeme dále pracovat na dosažení dohody,“ řekl v Bruselu. Dodal, že EU nikdy nebude chtít brexit bez dohody, ale jakékoli brexitové ujednání musí splnit tři podmínky zmíněné Junckerem.
Finsko, které předsedá EU, v prohlášení uvedlo, že se unijní země postaví k novému návrhu konstruktivně. Všechny státy bloku podle Helsinek zůstávají v přístupu k brexitové dohodě jednotné.
Koordinátor europarlamentu pro brexit Guy Verhofstadt uvedl, že první reakce jeho pracovní skupiny na návrh nebyla pozitivní.
Média: „Dvě hranice na čtyři roky“
Podle listu The Daily Telegraph Britové se svou oficiální vyjednávací pozicí seznámili vlády EU v úterý. Londýn podle listu jako náhradu za stávající pojistku navrhuje, aby v Severním Irsku do roku 2025 platila pravidla unijního trhu ohledně zemědělských i průmyslových výrobků. Zároveň však požaduje vyjmutí Severního Irska z bezcelní zóny EU, což by znamenalo kontroly při výměně zboží s Irskou republikou.
Novináři tento plán označují frází „dvě hranice na čtyři roky“, protože kromě celních kontrol by také vznikl „regulační“ předěl mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.
Britská vláda podle The Daily Telegraph nepočítá s prodloužením přechodného období zahrnutého v návrhu brexitové dohody, navrhovaná pojistka by tedy mohla platit od začátku roku 2021. Po čtyřech letech by pak severoirský parlament dostal možnost její platnost ukončit.
Server televize Sky News informoval, že chce britská vláda pojistku nahradit směsicí kontrol v přístavech v Irském moři a mimo irsko-severoirskou hranici.
Irsko: Obrysy britského plánu jsou nepřijatelné
První reakce komentátorů na obrysy britského plánu jsou skeptické a odpor už naznačila také irská vláda. „Jestli je tohle to, co je navrhováno, pak to jistě nebude přijatelné nejen pro irskou vládu, ale pro EU jako celek,“ řekla ještě v úterý večer irská ministryně McEnteeová. Šéf irské diplomacie Simon Coveney podle televize Sky News uvedl, že nejnovější zprávy v něm nevzbuzují mnoho optimismu.
Irský premiér Varadkar v telefonátu s britským premiérem Johnsonem uvedl, že návrh Londýna zcela nenaplňuje účel irské pojistky. Chce jej prostudovat.
Podle Labouristické strany nejsou vládní plány tak, jak o nich informovala média, ani důvěryhodné ani životaschopné. „Jde o cynický pokus protlačit brexit bez dohody. (…) Boris Johnson nemá v úmyslu a ani není schopen vyjednat dohodu či ochránit pracovní místa a komunity napříč Spojeným královstvím,“ uvedl stínový ministr John McDonnell.
Média ovšem podotýkají, že britský návrh může být pouze odrazovým můstkem k dalším rozhovorům. Evropská komise, která vede brexitová jednání ve jménu unijní „sedmadvacítky“, bude v následujících dnech oficiální nabídku posuzovat a rozhodne, zda představuje důvod pro zahájení plnohodnotného vyjednávání.
Odchod Británie z EU je momentálně naplánován na 31. říjen, politiky tedy tlačí čas. Poslední možnost na dojednání podmínek brexitu před aktuálním termínem zřejmě budou mít za 15 dní na summitu Evropské rady.
Johnsonův kabinet trvá na tom, že navzdory nedávno schválenému zákonu, kterým Dolní sněmovna vyloučila brexit bez dohody, v případě krachu vyjednávání s Bruselem opustí Británie evropský blok právě tímto způsobem.
Sky News: Johnson přeruší zasedání parlamentu 8. října
Televize Sky News s odvoláním na nejmenované vládní zdroje informovala, že Johnson opět přeruší zasedání parlamentu v úterý 8. října. Nové zasedací období pak začne podle plánu 14. října. Podle britských médií se předseda vlády tímto krokem vyhne pravidelným středečním interpelacím v Dolní sněmovně.
Přestávka mezi dvěma schůzemi parlamentu je za běžných okolností rutinní událostí. Johnson ale už na konci srpna požádal královnu Alžbětu II., aby zasedání parlamentu ukončila a nové zahájila až 14. října. Johnsonův krok byl pak napaden u soudů kvůli podezření, že premiér chtěl touto cestou zhatit plány zákonodárců kolem brexitu.
Kritiku si Johnson vysloužil také za neobvykle dlouhou dobu, po kterou měla přestávka trvat. Britský nejvyšší soud nakonec minulé úterý prohlásil vynucenou pauzu za nezákonnou a od začátku neplatnou. Parlament se znovu sešel již den poté.
Nová přestávka má být podle britského tisku využita k tomu, aby vláda stanovila svou agendu pro další zasedací období. Tyto plány pak panovnice jménem vlády představí 14. října ve slavnostním projevu k oběma komorám parlamentu.