Na hongkongské polytechnické univerzitě, kterou minulý týden obsadilo několik set studentů na protest proti místní vládě, zůstává asi stovka protestujících. Podle agentury AP to řekla správkyně Hongkongu Carrie Lamová. Ta také uvedla, že 400 demonstrujících z univerzity policie zatkla. Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové je ale situace o poznání klidnější. Na kampusy univerzit se přesunuly protivládní protesty, které Hongkong sužují od června a při nichž zejména mladí lidé protestují proti omezování demokracie Pekingem.
Lamová oznámila, že areál polytechnické univerzity opustilo 600 protestujících, včetně asi 200 nezletilých. Podotkla, že mladší 18 let nebyli zatýkáni, ale policisté je legitimovali a mohou být stíháni později.
Policie uvedla, že za posledních 24 hodin zatkla v Hongkongu 1100 lidí, které obvinila z výtržnictví nebo držení „pouličních zbraní“. Od vypuknutí nepokojů zadržela přes 5500 lidí. Do nemocnic bylo podle zdravotnických úřadů v úterý převezeno 280 lidí.
Část dospělých studentů byla zatčena při útěku, jiní se dobrovolně vzdali. Někteří z nich uvedli, že je k tomu dohnala zoufalá situace v areálu univerzity, kde docházejí zásoby jídla. „Rozhodl jsem se vyjít ven kvůli hladu a zimě,“ řekl BBC nejmenovaný student. „Uvnitř je mnoho lidí, kteří jsou zranění, ale není tam dostatek zdravotnického materiálu,“ dodal.
Podle agentury AP byl v úterý do univerzitního areálu vpuštěn tým zdravotnických záchranářů, aby zraněné demonstranty ošetřil. Přinesl pro ně i nouzové přikrývky. Na centrálním prostranství kampusu je vidět obrovský nápis SOS vytvořený z růžových, modrých a žlutých ručníků. Pochmurná nálada na univerzitě kontrastuje se vzrušením, které tam převládalo ještě před několika dny, kdy se demonstranti chystali na střet s policií.
Policie obklíčila polytechnickou univerzitu se zabarikádovanými studenty a aktivisty o víkendu ve snaze protestující pozatýkat. Několika z nich se v pondělí podařilo uprchnout s pomocí provazových žebříků a následně na motocyklech, na kterých pro ně přijeli jejich příznivci. Řadu z nich ale při tom policie zatkla. Server BBC napsal, že zatčení by mohli být obviněni z organizovaného výtržnictví, za které hrozí až desetiletý trest vězení.
V pondělí večer se také nedaleko této univerzity podle BBC shromáždilo asi dvě stě lidí, včetně rodičů dětí na univerzitě, k pokojné demonstraci.
Hongkongská správa v úterý jmenovala nového policejního šéfa Chrise Tanga, který má velet asi 31 tisícům členů policejního sboru. Tang vyzval občany, aby pomohli ukončit sociální nepokoje a odsoudili násilí, jehož se dopouštějí radikální demonstranti. Podle Tanga je znepokojující, když je za násilí kritizována jen policie.
Na situaci v Hongkongu reagoval i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Šokující násilí v Hongkongu nic nevyřeší! Je nutné chránit základní svobody, včetně svobody shromažďování, ale také zajistit dodržování práva. Násilí by nemělo projít beztrestně ani policistům či vojákům, ani demonstrujícím. S protestujícími je třeba mluvit a přitom respektovat hongkongskou ústavu včetně autonomie – to by měli vědět i v Pekingu,“ napsal na svém Twitteru.
Obyvatelům Hongkongu poslal Petříček slova podpory, když uvedl, že „v nenásilném boji za Vaše práva jsem v tom s Vámi“. Dodal, že schválil aktuální prohlášení Evropské unie, které obě strany sporu vyzývá k zahájení dialogu a odsuzuje použití násilí. Zároveň obyvatelům tohoto asijského finančního centra přisuzuje právo na shromažďování a poklidný protest.
Čína je připravená reagovat
Čínský velvyslanec v Británii Liou Siao-ming varoval, že centrální vláda v Číně nebude sedět se založenýma rukama, pokud se situace v Hongkongu stane „nekotrolovatelnou“. Lamová ale na otázku, zda požádá o pomoc čínské jednotky, uvedla, že věří, že její vláda situaci zvládne sama.
Hongkongská vláda vyjádřila podle místního rozhlasu RTHK obavy, že nejnovější události mohou ohrozit konání místních voleb, které jsou plánovány na neděli. Odložení či zrušení voleb by ale mohlo protesty dále zesílit, uvedl server BBC.
Agentura Reuters s odvoláním na čínská média napsala, že v úterý a ve středu jsou dočasně zrušeny některé vlakové spoje mezi Čínou a Hongkongem. Důvod podle ní čínská média nezmínila.
Soudy v Hongkongu nesmí podle Pekingu řešit ústavnost zákonů
Právní výbor čínského parlamentu také v úterý reagoval na verdikt hongkongského nejvyššího soudu, který označil zákaz zakrývání tváře při demonstracích za neústavní. „O tom, zda zákony hongkongské zvláštní administrativní oblasti odpovídají základnímu zákonu Hongkongu, může rozhodovat pouze stálý výbor (čínského) parlamentu,“ uvedl mluvčí právní komise tohoto výboru. Žádná jiná autorita takové právo nemá, dodal v prohlášení.
Zákaz zakrývání tváře při demonstracích, jimiž se snaží jejich účastníci vyhnout trestnímu stíhání, oznámila správkyně Hongkongu Lamová začátkem října. Opatření vzápětí vyvolalo prudké potyčky mezi demonstranty a policií v hongkongských ulicích. Mnozí demonstranti se ale zákazem stejně neřídí.
Podle pondělního verdiktu hongkongského soudu je zákaz neslučitelný se základním zákonem Hongkongu, tedy jakousi „miniústavou“, která platí od 1. července 1997, kdy se tato bývalá britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Má být spravována podle principu jedna země, dva systémy, jenž má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady, podle demonstrantů ale Peking tyto svobody postupně omezuje.
Protesty v Hongkongu trvají už několik měsíců a vyžádaly si stovky zraněných a nejméně jednu oběť.
