Desítkám prodemokratických demonstrantů se podařilo dramaticky uprchnout na motocyklech z hongkongské polytechnické univerzity, zatímco na ně policie střílela gumové projektily. Studenti obsadili univerzitu minulý týden na protest proti vládě v Hongkongu. O víkendu policie univerzitní areál obklíčila a sváděla s protestujícími bitvu na dálku s pomocí slzného plynu. Demonstranti odpovídali zápalnými lahvemi a podomácku vyrobenými zbraněmi.
Části studentů se podařilo prchnout z obléhané hongkongské univerzity
Studenti, kterým se podařilo uprchnout, se podle agentury Reuters spustili na ulici na plastových hadicích, zpravodajský web BBC zase psal o provazových žebřících. Demonstranti pak nasedli na motocykly, na kterých pro ně přijeli jejich stoupenci. Část demonstrantů ale policie podle Reuters zatkla.
Mnoho dalších demonstrantů ale zůstává v budově univerzity uvězněno. Podle Reuters policie umožnila dvěma představitelům do budovy vstoupit, aby dělali zprostředkovatele. „Situace je čím dál nebezpečnější,“ uvedl propekingský politik Jasper Tsang krátce po příjezdu na univerzitu. Zatímco mluvil, byly za ním slyšet exploze a v dálce byly vidět také plameny.
Další demonstranti mezitím podle Reuters házeli zápalné lahve a pokoušeli se dostat do budovy univerzity, policie proti nim ale použila slzný plyn a vodní děla a přiměla je k ústupu.
Podle hongkongských zdravotnických služeb bylo 116 lidí zraněno, z toho jedna žena vážně. V neděli byl jeden policista zraněn šípem, který ho zasáhl do nohy.
Během pondělí zúžila policie okruh obléhání univerzity. Na stovky protivládních demonstrantů střílela gumové projektily a použila slzný plyn. Demonstranti házeli zápalné lahve a měli u sebe další zbraně. Několik desítek lidí, kteří se z univerzity pokusili uprchnout, policie zatlačila zpět.
„Pokud se policie rozhodne proniknout dovnitř silou, aby lidi pozatýkala, bude tam velmi silný odpor ze strany demonstrantů, a obávám se, že se staneme svědky krveprolití. Tomu se chceme vyhnout,“ uvedl Tsang. Kromě něj mohl do kampusu jako zprostředkovatel také právní expert Eric Cheung. Ten uvedl, že na místě jsou uvězněny malé děti a starší osoby a že prioritou je evakuovat děti. Podle odhadů svědků je stále v univerzitním areálu přes tři sta lidí.
„Mnozí z nás jsou na tom psychicky opravdu špatně. Většina chce žít. Chceme uniknout z kampusu, ale je to těžké. Nemáme dost zdrojů, vody ani jídla. Je to tvrdé,“ popsal ČT situaci jeden ze studentů v kampusu.
Policie použije ostrou munici, obávají se studenti
„Podle posledních zpráv policie nabídla protestujícím opustit areál univerzity. V případě, že se vzdají, budou zatčeni a obviněni z organizování nepokojů,“ informovala před polednem našeho času zpravodajka ČT v Hongkongu Barbora Šámalová.
Popsala, že obležení studenti jsou vyčerpaní, podchlazení po zásazích vodním dělem a dochází jim voda a potraviny. „Mají strach, že by policie mohla použít ostrou munici. To není vyloučeno, viděli jsme v ulicích policisty s automatickými zbraněmi,“ dodala Šámalová.
Reportovala přitom z jedné z centrálních ulic města. „Protestující se snaží rozptýlit pozornost policie a uvolnit tlak na polytechnickou univerzitu. Jsou organizovaní, vytvořili lidský řetěz nejméně kilometr dlouhý. Předávají si zdravotní pomůcky, různý materiál nutný ke stavbě barikád a možná i k výrobě zápalných lahví,“ popsala ve chvíli, kdy byla vzdálená několik set metrů od linie mezi demonstranty a policií.
Během jejího vstupu se ale situace dramaticky změnila: „Podle toho, co se děje kolem nás, se zdá, že policie značně postoupila a přiblížila se do naší blízkosti. Jak možná vidíte, střílí slzný plyn a gumové projektily,“ zaznělo předtím, než s kameramanem museli utéct do bezpečné vzdálenosti.
Zákaz zahalování je protiústavní, rozhodl soud
Hongkongský nejvyšší soud rozhodl, že zákaz zakrývání tváře při protestech je neústavní a neúměrný situaci. Významný představitel prodemokratického hnutí Joshua Wong na Twitteru napsal, že verdikt je „vzácným vítězstvím“ protestujících.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová zákaz oznámila 4. října na základě výjimečných pravomocí pocházejících ještě z koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let. Opatření vzápětí vyvolalo prudké potyčky mezi demonstranty a policií v hongkongských ulicích. Demonstranti se ale posléze zákazem často neřídili.
Volání po demokracii
Protivládní protesty v Hongkongu se 7,5 milionu obyvatel poznamenává vzrůstající násilí, ačkoli účast na demonstracích se podle agentury AP postupně snižuje. Začaly v létě v odporu proti extradičnímu zákonu. Lidé se obávali, že se dostanou do politických procesů před komunistickou justicí na pevninské Číně.
Hongkongská vláda závislá na Pekingu zákon nakonec odložila. Požadavky demonstrantů se však během demonstrací postupně rozšířily. Chtějí především vyšetření policejních násilností a zavedení demokratických reforem, aby svou vládu mohli volit svobodně.
Bývalá britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a v současnosti je spravována podle principu jedna země, dva systémy.