Kreml podmiňuje zastavení invaze na Ukrajinu splněním svých požadavků včetně uznání své svrchovanosti nad Krymem. Rozhovory o příměří v Bělorusku přinesly jen malý pokrok. Ruská strana ale v úterý dopoledne údajně vyhlásí klid zbraní pro zajištění humanitárních konvojů. Jako zprostředkovatel se nabídla Čína, naopak Británie, Kanada, Litva i Ukrajina vyzvaly k uvalení dalších sankcí proti režimu Vladimira Putina. Rusko je a další země včetně celé EU proto zařadilo na seznam nepřátelských zemí.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Rusko zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost dvěma republikám na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do „jakýchkoli bloků“. Agentuře Reuters to v pondělí řekl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Prohlásil, že Moskva je připravena boje zastavit ve chvíli, kdy Ukrajina tyto požadavky splní.
„Měli by (Ukrajinci) přijmout dodatky k ústavě, na jejichž základě by Ukrajina odmítla veškeré ambice na vstup do jakéhokoli boku. Také jsme mluvili o tom, že by měli uznat Krym jako součást ruského území a uznat Doněck a Luhansk (Doněckou a Luhanskou lidovou republiku) jako nezávislé státy,“ vypočítal Peskov.
Podle Reuters jde zatím o nejjasněji formulovaný seznam požadavků Moskvy od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února. Moskva své požadavky podle Peskova Kyjevu již sdělila. „Bylo jim to řečeno a všechno to může být během chvíle zastaveno,“ citovala prezidentského mluvčího agentura Reuters.
„Opravdu nyní završujeme demilitarizaci Ukrajiny. Hlavní je, aby Ukrajina zastavila své vojenské aktivity,“ prohlásil rovněž Peskov.
Seznam zemí, které nejsou vůči Rusku přátelské
Ruská vláda aktualizovala seznam zemí, které považuje za nikoli přátelské vůči Rusku. Dosud na něm figurovaly jen dva státy – Česká republika a USA. Nově jsou na soupisu všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily.
Na ruském vládním seznamu jsou nyní USA, Kanada, země EU, Británie, Ukrajina, Černá Hora, Švýcarsko, Albánie, Andorra, Island, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, San Marino, Severní Makedonie, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Mikronésie, Nový Zéland a Singapur. Moskva zařadila na seznam i Tchaj-wan, který má vlastní správu, přestože ho Čína považuje za součást svého území.
Ruská vláda označila Českou republiku za nikoli přátelskou zemi již loni v květnu. Stalo se tak po zhoršení rusko-českých vztahů v souvislosti s kauzou Vrbětice – z exploze tamního muničního skladu čeští představitelé obvinili příslušníky ruské tajné služby. Rusko loni za nikoli přátelskou zemi označilo také USA, které opakovaně zaváděly protiruské sankce. Kreml rovněž podráždilo, když prezident Joe Biden v rozhovoru, který v polovině loňského března odvysílala televize ABC News, přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za „zabijáka“, a prohlásil, že Rusko „zaplatí“ za údajné vměšování do amerických voleb.
Třetí kolo rusko-ukrajinských rozhovorů
Třetí kolo jednání mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení bojů na Ukrajině se v pondělí opět konalo v běloruské části Bělověžského pralesa. Kyjev po skončení rozhovorů uvedl, že nepřinesly výrazný posun ke zlepšení situace. Zhruba tříhodinové jednání nenaplnilo očekávání ani z pohledu Moskvy.
„Doufáme, že se nám příště podaří učinit zásadnější kroky vpřed. Jednání budou pokračovat,“ komentoval podle agentury TASS schůzku poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij.
„V oblasti zlepšení logistiky humanitárních koridorů došlo k malému pozitivnímu vývoji,“ uvedl ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak s tím, že strany nadále vedou intenzivní konzultace ohledně podmínek příměří a politického řešení sporu.
Podle dalšího z ruských vyjednavačů, Leonida Sluckého, se další jednání uskuteční rychle. „Nepodléhejme iluzím, že hned v dalším kroku bude dosaženo konečného výsledku,“ varoval však před přílišným optimismem Sluckij, který je předsedou zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu.
Ruská média s odvoláním na ruské ministerstvo obrany píší, že Kreml plánuje zavést humanitární koridory z Kyjeva, Černihivu, Sumy, Charkova a Mariupolu. „Ruská strana vyhlašuje klid zbraní a je připravena zajistit humanitární koridory na Ukrajině od 8. března od 10:00 moskevského času (08:00 SEČ),“ informuje agentura TASS.
V praxi však snaha o zorganizování těchto koridorů zatím selhávala, neboť klid zbraní nebyl dodržován, připomíná britská stanice BBC.
Postoj Číny
Čínský ministr zahraničí Wang I řekl, že Čína je připravena zprostředkovat jednání „v případě potřeby“. Podle agentury EFE uvedl, že Peking už v tomto směru učinil jisté kroky. „Je třeba podpořit mír a dialog a Čína už v tomto směru jisté úsilí vyvinula. Uskutečnila se dvě kola jednání a očekáváme, že se bude konat třetí,“ uvedl Wang podle EFE, aniž upřesnil, o jaká jednání šlo.
Čína dosud neodsoudila ruský útok na Ukrajinu a vyhýbá se tomu, aby ho označila za „invazi“. Zároveň opakovaně vyzývá k jednáním. Minulý týden Peking odsoudil západní sankce proti Rusku a několikrát také uvedl, že legitimní bezpečnostní obavy všech zemí by měly být brány vážně. Moskva útok na Ukrajinu zdůvodnila mimo jiné obavou z rozšiřování NATO a posilování jeho přítomnosti u svých hranic. Peking ale také zdůraznil, že podporuje zachování územní integrity všech zemí.
Wang také uvedl, že čínský Červený kříž „co nejdříve“ poskytne Ukrajině humanitární pomoc. Zároveň ale vyzdvihl přátelství Číny s Moskvou, které označil za „skálopevné“. Dále v parlamentu řekl, že příčiny ukrajinské krize jsou „komplexní“ a že situace se nevyhrotila přes noc.
„Sleduji to dění z čínské perspektivy prostřednictvím čínských médií, kde kromě politických vyjádření je také zpravodajství, a jednoznačně vidím, že čínský pohled je ruský pohled,“ komentuje sinoložka Olga Lomová. Čínští představitelé podle ní váží svá slova velmi pečlivě a konflikt označují jako speciální vojenskou operaci.
Čínská média se podle Lomové snaží válku na Ukrajině vyobrazovat jako nevýznamnou událost, ve které Rusko vystupuje pozitivně. „Pokud Čína chce opravdu něco zprostředkovat, mohla už dávno nějakým způsobem zatlačit na Putina, protože v tuhle chvíli je pro Rusko největší oporou v ekonomických sankcích.“
„Já si myslím, že pro Čínu je mnohem důležitější spojenectví s Ruskem. Pokud by Rusko získalo pod svůj vliv Ukrajinu, tak Čína tu Ukrajinu bude mít taky,“ předpokládá sinoložka. Obě země podle ní spojují obrovské geopolitické zájmy. Zmiňuje také, že ruská a čínská armáda spolu občas pořádají vojenská cvičení.
Litva chce tvrdší sankce
Šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis, který jednal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem, vyzval v zájmu zastavení bojů na Ukrajině k zavedení embarga na ruské energie. „Energetické zdroje, které dovážíme z Ruska, financují vojenské operace. Nemůžeme platit za ropu a plyn krví Ukrajiny,“ sdělil Landsbergis na společné tiskové konferenci s Blinkenem.
Odpojení jen některých ruských bank od mezinárodního systému SWIFT se podle něj míjí účinkem, protože Rusko používá banky, které zatím pod sankcemi nejsou. „Musíme usilovat o to, aby byly všechny ruské banky odpojeny od SWIFT,“ sdělil podle Reuters.
Litevský ministr kromě toho vyzval NATO, aby posílilo obranu pobaltského regionu. Blinken podle agentury AP ujistil, že USA považují závazek společné obrany NATO za „posvátný“. „Budeme bránit každý centimetr území NATO, které se ocitne pod útokem,“ prohlásil Blinken. Americký ministr zahraničí má v pondělí na programu také jednání v Lotyšsku.
Zelenskyj vyzval k uvalení nových sankcí proti Rusku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyzval k uvalení dalších sankcí proti Rusku, pokud Moskva bude pokračovat v invazi. Navrhl bojkot ruské ropy, dalších ruských vývozních produktů a zastavení exportu do Ruska, píše agentura Reuters. Znovu také požádal Západ, aby vyhlásil nad Ukrajinou bezletovou zónu nebo aby poskytl Kyjevu vojenská letadla, poznamenal ruskojazyčný servis stanice BBC.
Západní sankce uvalené na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu izolovaly Rusko v takové míře, jakou takto velká ekonomika ještě nezažila, píše Reuters. Zelenskij nyní podle ní v podstatě vyzval k zavedení mezinárodního obchodního embarga na Rusko.
„Pokud bude invaze pokračovat a Rusko se nevzdá svých plánů proti Ukrajině, pak je zapotřebí nový balíček sankcí… v zájmu míru,“ řekl ukrajinský prezident ve videoposelství, přičemž zmínil zejména bojkot ruské ropy a ropných produktů. „Bojkotujte dovoz do Ruska – pokud nedodržují civilizovaná pravidla, pak by neměli dostávat zboží a služby z civilizace – ať je živí válka,“ dodal.
Johnson oznámil další pomoc Ukrajině, Trudeau ohlásil nové sankce
Britský premiér Boris Johnson v pondělí oznámil, že jeho vláda poskytne dalších 175 milionů liber (5,4 miliardy korun) na pomoc Ukrajině kvůli sílící humanitární krizi. Řekl to na tiskové konferenci po jednání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem a nizozemským premiérem Markem Ruttem, informovala agentura Reuters. Trudeau uvedl, že Kanada kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavede sankce vůči dalším deseti osobám, jež mají blízko k ruskému vedení.
Johnson řekl, že 100 milionů liber z nově ohlášené podpory Británie poskytne přímo ukrajinské vládě. Dodatečných 175 milionů liber pomoci podle Johnsona celkový objem poskytnuté britské pomoci Ukrajině zvýší na přibližně 400 milionů liber. Johnson také uvedl, že se Evropa nemůže přes noc zbavit závislosti na ropě a plynu, ale doplnil, že by se evropské země měly rychle spojit a poohlédnout se po zásobách ropy a plynu, které nejsou z Ruska. Podobně se vyjádřil také nizozemský premiér Rutte, který řekl, že snížení závislosti na ruském plynu a ropě bude nějaký čas trvat.
Trudeau oznámil, že Kanada kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavede sankce proti dalším deseti jednotlivcům, kteří mají blízko k ruskému vedení a mají podíl na invazi. Terčem těchto sankcí jsou podle kanadského premiéra mimo jiné bývalí a současní ruští vládní úředníci, oligarchové a podporovatelé ruského vedení. „Jména těchto osob pocházejí ze seznamu, který sestavil vězněný opoziční lídr Alexej Navalnyj,“ uvedl Trudeau.
NATO cvičí na Slovensku
Na Slovensku pokračuje mezinárodní vojenské cvičení Saber Strike. Více než dva tisíce amerických a slovenských vojáků pod hlavičkou NATO trénují přesuny jednotek nebo vedení obranných operací. Akce nemá souvislost s válkou na Ukrajině, koná se pravidelně.
Ve vojenském prostoru Lešť se odehrává připravený scénář. Slovenská armáda zkouší schopnost krýt záda spojencům. „Tento výcvikový prostor na nás opravdu udělal dojem. Narazili jsme tu na části terénu, kde je opravdu těžké manévrovat s vozidly,“ komentuje asistent operačního důstojníka Dylan Morgan.
„Pro nás nejpodstatnější částí bylo zabezpečení příchodu, udržení jednotky a její odchod domů. Za tímto účelem jsme zřídili i samostatné velitelství,“ vysvětluje mluvčí slovenských ozbrojených sil Štefan Zemanovič.
Mandát vojáků NATO je omezený pouze na cvičení. V Lešti budou ještě týden a pak se začnou vracet na své stálé pozice do Německa. Na Slovensko by se ale spojenci mohli už brzy vrátit a to v souvislosti s posilováním východního křídla Aliance.
Bojová skupina čítající patnáct set vojáků by měla zahrnovat čtyři stovky Čechů: příslušníky brigády rychlého nasazení nebo experty na kyberbezpečnost. Němci by zase mohli přivézt systém protivzdušné obrany Patriot.
