Nové referendum o setrvání Spojeného království v Evropské unii si lze představit jen těžko a v nejbližších letech není možné čekat ani další hlasování Skotů o nezávislosti. V Interview ČT24 to řekl bývalý velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský. Domnívá se ale, že by současná rozpolcenost britské společnosti ve vztahu k odchodu z EU mohla obnovit konflikt v Severním Irsku.
Poslední průzkum The National Centre for Social Research z konce září uvádí, že 52 % Britů si přeje v EU zůstat, zatímco 48 % je pro odchod. Podle Michaela Žantovského povede tato rozpolcenost k politickým debatám či politickým problémům, ale nemůže vést k úplnému zvratu procesu, který míří k brexitu.
„Stačí si představit, co by znamenalo nové referendum o setrvání Británie v EU, kdyby dopadlo opačným způsobem než první referendum. Znamenalo by to rozpolcení země na dva nesmiřitelné tábory pro několik budoucích desetiletí, mělo by to určitě dopad i zpátky do Evropy. Je to něco, co si střízlivý pozorovatel nemůže přát a těžko si to dokáže představit. Ale debaty samozřejmě budou,“ uvedl bývalý velvyslanec ve Spojeném království.
Stejně tak nečeká, že by v blízké době uspořádalo Skotsko další referendum o své nezávislosti. V prvním hlasování v září 2014 se 55,3 % Skotů vyslovilo pro setrvání ve Spojeném království.
„Kvůli tomu, že Skotsko je náladou více proevropské než velká část Anglie, se může stát, že se separatistické tendence opět objeví a možná ještě zesílí. Ale většina odborníků, kteří o tom píší nebo mluví, se nedomnívá, že by k dalšímu referendu mělo v nejbližších letech dojít,“ konstatoval Žantovský.
Příměří v Severním Irsku je křehké
Vážnější situace by podle Žantovského mohla nastat v Severním Irsku, kterého se vyjednávání přímo týká. Stále nevyřešený problém představuje budoucí režim na hranici mezi Severním Irskem a Irskem.
„Tam to skutečně hrozí obnovením irského problému, tedy střetu mezi irskými katolíky žijícími v Irské republice a menšinou katolíků žijících v Severním Irsku (na jedné straně) a protestantskou unionistickou většinou v Severním Irsku. Za určitých podmínek by se ten problém mohl rychle radikalizovat a možná přerůst i v nepokoje,“ domnívá se Žantovský.
„Každý, kdo navštíví Belfast nebo některé další části Severního Irska, tak pochopí, jak křehké je to příměří, jak výrazné jsou dosud ty dělící linie. A to nejen v myslích lidí, ale také přímo v terénu, ty fyzické dělící linie mezi protestantskými čtvrtěmi a katolickými čtvrtěmi. A dovede si představit, že nějaký podnět zvenčí by mohl vést k obnovení násilí,“ dodal exdiplomat.
- Severní Irsko zažilo tři desetiletí násilí mezi protestantskými unionisty, kteří upřednostňovali setrvání Ulsteru v rámci Spojeného království, a katolickými republikány, usilujícími o to, aby se Severní Irsko odtrhlo a stalo se součástí Irska.
- Násilnosti si od roku 1969 vyžádaly kolem 3500 mrtvých. Mírové dohody s hlavní katolickou teroristickou skupinou Irská republikánská armáda (IRA) z roku 1998 vedly k rozdělení moci a ukončení krvavého násilí.
Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.
