Sjezd labouristů podpořil možnost nového referenda o brexitu

Britští labouristé nevyloučili, že budou prosazovat druhé referendum o setrvání Spojeného království v Evropské unii. Na stranické konferenci v Liverpoolu schválili usnesení, které pro případ, že parlament neschválí finální dohodu s EU, nechává otevřené všechny možnosti.  Agentura Reuters zároveň podotýká, že pasáž o případném novém referendu nemluví jasně.

Video Horizont ČT24
video

Spolupracovník ČT Kytka: Ze strany labouristů zazněly i návrhy na oddálení brexitu

Klíčová pasáž usnesení uvádí, že pokud se labouristům nepodaří v zemi zajistit předčasné volby, musí strana využít veškeré zbývající možnosti včetně prosazování nového referenda. Delegáti na labouristickém sjezdu o něm hlasovali zvednutím rukou a podle britských médií byla proti jen hrstka z nich.

Představitelé labouristů se vyjadřují rozporuplně o tom, zda by měli Britové dostat možnost zvrátit výsledek předloňského hlasování o odchodu z Unie, nebo se pouze vyjádřit k podmínkám dojednaným s EU.

Stínový ministr pro brexit Keir Starmer po hlasování uvedl, že „nikdo nevylučuje setrvání (v EU) jako možnost“. Vysoce postavený zástupce odborů ale podle BBC konstatoval, že další takové referendum by „znovu otevřelo brexitové rány“.

Stínový ministr financí John McDonnell v pondělí tvrdil, že případné referendum by se mělo týkat jen podmínek dohody s EU, a ne setrvání v Unii. Později ale také řekl, že „na stole jsou všechny možnosti“.

Starmer během proslovu na sjezdu v Liverpoolu také označil za pravděpodobné, že labourističtí poslanci nepodpoří dohodu o rozluce, kterou premiérka přinese z Bruselu. Mayová uvedla, že své návrhy bude nadále prosazovat.

Záměr labouristů hlasovat proti jakékoli dohodě, která nesplňuje jejich „šest zkoušek“  (kritéria hodnotící výhodnost smlouvy – pozn. red.), označila za postup, který není v národním zájmu. „To, co dělám, je, že pracuji na zajištění dobré dohody s Evropou… Nebylo by v národním zájmu mít volby,“ citoval Reuters britskou premiérku. Ta také uvedla, že žádné druhé referendum o brexitu nebude.

Video Zprávy ve 23
video

Spolupracovník ČT Jan Jůn vysvětluje, co bude po labouristické konferenci následovat

Volby, nebo nové referendum k brexitu?

Labouristé dosud trvali na tom, že se musejí respektovat výsledky referenda z roku 2016, kdy Britové řekli „ano“ brexitu. Předseda Jeremy Corbyn, který je považován za euroskeptika, v neděli v rozhovoru pro deník Sunday Mirror ovšem uvedl, že podpoří možnost vypsání druhého referenda o brexitu, pokud se pro něj jeho strana rozhodne. Podotkl ale, že k referendu nevyzývá. Na dotaz, jak by v novém referendu hlasoval, odpověděl, že neví.

Podle spolupracovníka ČT v Británii Ivana Kytky ho k novému prohlášení přinutil posun ve veřejném mínění, v názorech voličů a členů labouristické strany, který vyznívá pro opakování referenda.

„Problém Labour Party je, že její členové jsou velmi proevropští, ti chtějí to druhé referendum, ti chtějí zůstat v EU a zvrátit předchozí referendum o brexitu. Zatímco voliči té strany jsou mnohdy velmi euroskeptičtí a toho si je vědom i Jeremy Corbyn jako vůdce. Proto byl ve svém prohlášení velmi opatrný,“ uvedl ve vysílání ČT24 profesor práva na Cardiffské univerzitě Jiří Přibáň.

Corbyn v referendu v červnu 2016 hlasoval pro setrvání v Unii, kterou by chtěl ale zreformovat. Už dříve řekl, že jako řešení politické krize v zemi v souvislosti s debatou o podobě brexitu preferuje uspořádání nových parlamentních voleb. „Pokud by volby vyhrál Corbyn, zformoval by vládu, která by měla volnější ruce, ale neznamená to, že kdyby se dostala k moci Labouristická strana, že by se Británie rozhodla zůstat v EU,“ uvedl Přibáň.

Pokud by o brexitu jednali s Bruselem labouristé, a ne konzervativci premiérky Theresy Mayové, bylo by podle Corbyna cílem uzavřít dohodu o celní unii, což by zabránilo riziku zavedení hranice s kontrolami mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Právě otázka hranice na ostrově Irsko je jedním z palčivých bodů debat mezi EU a Británií.

Britští labouristé si drží už bezmála sto let status jedné ze dvou hlavních politických sil v zemi. Za poslední rok ovšem jejich podpora podle průzkumů agentury YouGov mírně, ovšem setrvale klesá. Tedy až na drobné výkyvy. V současnosti je na 36 procentech, zatímco podpora konzervativní strany je o čtyři procentní body vyšší.

Video Studio ČT24
video

Studio ČT24 s Jiřím Přibáněm k labouristickému sjezdu

Školství a zdravotnictví versus ekonomika země

V nových volbách by ale jistě nehrála roli jen otázka vystoupení Britů z Unie. Jak ukázal další z půzkumů agentury YouGov, Britové labouristům stále více než konzervativcům věří v oblastech týkajících se školství nebo zdravotnictví. Tedy oblastech, ve kterých je labouristická strana co se týká podpory veřejnosti tradičně silná.

Třetina Britů například věří, že za labouristické vlády by zdravotní systém a stejně tak školství lépe fungovaly. V otázce ekonomiky ale Britové více věří konzervativcům. Konzervativní vláda premiérky Theresy Mayové by podle 36 procent Britů byla z ekonomického pohledu úspěšnější a schopnější oproti případné vládě vedené Corbynem, kterému z tohoto pohledu důvěřuje jen 21 procent lidí. 

Antisemitismus a kontroverze

Z průzkumů agentury také vyplynulo, že téměř třetina Britů vnímá stranu a osobu Corbyna jako antisemitskou. Ukazuje se ovšem, že kontroverzní výroky Corbyna na popularitu partaje příliš vliv nemají. Labouristická strana, rozdělená mezi jeho příznivce, kteří patří spíše k radikální levici, a zastánce centristické linie, bývá z nepřátelského přístupu vůči Židům obviňována opakovaně.

Corbyn je dlouhodobým kritikem Izraele za jeho politiku vůči Palestincům. V roce 2010 například přirovnal izraelskou blokádu Pásma Gazy k obléhání Leningradu a Stalingradu nacistickým Německem. V minulosti také několikrát nazval palestinský Hamas a libanonský Hizballáh „přáteli“.

Letos v srpnu zase čelil skandálu kvůli snímku, který ho zachycuje u údajných hrobů pachatelů teroristického útoku na olympiádu v Mnichově v roce 1972. Fotografii Corbyna s věncem v ruce pořízenou v Tunisu v roce 2014 přinesl bulvární deník The Daily Mail. V září pak vedení labouristů po měsících vnitřních sporů štěpících největší opoziční stranu v zemi přijalo mezinárodně uznávanou definici antisemitismu.

Dříve přijatá vnitřní pravidla Labouristické strany už určitou definici antisemitismu obsahovala, vynechala z ní ale některé příklady, které by podle strany mohly bránit v kritice Izraele. Definice například uvádí, že je antisemitské přirovnávat politiku současného Izraele k nacistům. Původní labouristická definice toto neobsahovala. 

Video Studio ČT24
video

Studio ČT24 se spolupracovníkem ČT v Británii Ivanem Kytkou

Historie strany

Labouristická strana (Labour Party – LP) vznikla z odborového hnutí v roce 1900. Už dva roky poté se vyhoupla mezi nejsilnější strany v Británii a v roce 1924 poprvé vytvořila vládu. Samostatně labouristé v téměř 120leté historii strany vládli ovšem jen asi 35 let.

Velké volební vítězství na stranu čekalo do roku 1945. Tehdy zásadně restrukturalizovali britskou společnost i ekonomiku. Založili sociální stát a zestátnili železnice i klíčová odvětví průmyslu, kterými byl uhelný a ocelářský průmysl. 

Znovu se strana k moci propracovala v 60. letech minulého století pod vedením Harolda Wilsona. Dalším úspěšným premiérem z řad labouristů byl po válce Clement Atlee, naopak jen léta v opozici zažil Neil Kinnock, který musel odejít po volbách v roce 1992, kdy měli labouristé vítězství na dosah.

S transformací strany, kdy se výrazně omezil vliv odborů, začal John Smith. Přeměnu na „New Labour“, která se řadila spíše do politického středu než k sociálnědemokratickému typu, pak dokončil Tony Blair, zvolený do čela strany v roce 1994. S deseti lety strávenými v premiérském úřadě se stal historicky nejúspěšnějším vůdcem strany.

V červnu 2007 jej vystřídal Gordon Brown. Pod vedením Blaira a Browna zažila strana nejdelší období u moci, a to právě i díky odklonu od tradiční odborářské rétoriky. Browna v září 2010 vystřídal ED Miliband, o pět let později po prohraných volbách převzal vedení strany Jeremy Corbyn, potvrzený ve funkci o rok později.

Po hlasování o brexitu v červnu 2016 byl Corbyn obviňován z vlažné podpory setrvání země v EU před referendem. Čelil bezprecedentní vzpouře ve vlastní straně, když ho opustily dvě třetiny stínového kabinetu a nedůvěru mu vyslovily tři čtvrtiny jeho poslanců. Odstoupit ale odmítl, i když ho k tomu vyzval i odstupující premiér David Cameron.