Mayová chce odblokovat jednání o brexitu, Bruselu předloží nový návrh

Britská premiérka Theresa Mayová hodlá předložit Evropské unii novou nabídku ohledně podoby irské hranice. Chce tak předejít zablokování jednání o brexitu a možnému odchodu Velké Británie z EU bez dohody. Před opuštěním Unie bez dohody znovu varoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj si zastánci této varianty neuvědomují všechny její možné následky.

„Ti, kteří si myslí, že odchod bez dohody by byl nejlepším řešením, si neuvědomují následky takového scénáře,“ obává se Juncker. 

Jean-Claude Juncker v Evropském parlamentu
Zdroj: Vincent Kessler/Reuters

„Co se například stane s leteckou dopravou v Evropě? Když se všechno pokazí, nebudou smět britská letadla přistávat na letištích na kontinentě. Lidé tohle nevěděli a nejspíš jim to mělo být řečeno dopředu,“ dodal šéf EK během debaty s europoslanci před nadcházejícím říjnovým summitem, jehož ústředním bodem bude právě brexit.

Předseda Evropské rady Donald Tusk již dříve nadcházející unijní vrcholnou schůzku plánovanou na 18. října označil za rozhodující pro dosažení brexitové dohody s Británií.

Problém číslo jedna: irská hranice

Jednou z klíčových otázek brexitu je otázka režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, kde je hranice po Velkopáteční dohodě v podstatě neviditelná. Po brexitu se však tato hranice stane vnější hranicí EU.

Unie navrhla „pojistku“ – Severní Irsko by zůstalo v evropské celní unii. Mayová to však odmítá jako ústavně nepřijatelné rozdělení území Británie. Občané obou zemí se obávají, že by je v případě tvrdého brexitu znovu rozdělila ostře střežená hranice. To by podle nich mohlo ohrozit prosperitu i mír v Severním Irsku.

„Plán předložený Evropskou unií nemůžeme akceptovat,“ vysvětlila Mayová důvody pro předložení dalšího návrhu. Podle médií spočívá nová britská nabídka v tom, že Londýn přestane odmítat zavedení nových kontrol zboží putujícího mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Vláda výměnou požaduje, aby irská pojistka obnášela setrvání celého Spojeného království v systému evropských celních pravidel.

Podle listu The Times ústupek Mayové pravděpodobně rozlítí zastánce tvrdšího brexitu, kteří jej budou považovat za „setrvání v částečné celní unii na dobu neurčitou“. „Nouzová varianta by nabrala účinnost, pakliže by během přechodného období nebyl dojednán způsob, jak zamezit pevné hranici mezi Irskem a Severním Irskem,“ pokračuje list. 

Premiérka čelí doma tlaku křídla své Konzervativní strany, které by raději upřednostnilo brexit bez dohody, tedy neřízené opuštění Unie. Takovému vývoji se chce Mayová vyhnout, v minulosti ale opakovaně prohlásila, že jedinou alternativou jejího plánu je právě neřízený odchod se všemi jeho tvrdými následky.

Johnson považuje plán za „ústavní nehoráznost“

Své další kroky v jednání o brexitu chce Mayová svým spolustraníkům představit ve středu, kdy vystoupí na probíhající konferenci Konzervativní strany v Birminghamu. Bývalý britský konzervativní ministr zahraničí Boris Johnson už vyzval své spolustraníky, aby brexitový
plán odmítli.

Návrh označil za „ústavní nehoráznost“, kvůli níž by Británie zůstala „po generace“ pod nadvládou EU. Britské podniky a průmysl by se podle exministra musely podřídit unijním předpisům. Ty by mohly být vytvořeny na objednávku zahraniční konkurence tak, aby britské podniky „položily“, prohlásil Johnson.

O čtyřiapadesátiletém politikovi, který si při svých vystoupeních nebere servítky, se spekuluje jako o možném nástupci oslabené Mayové v čele strany i vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 5 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 7 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 9 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 10 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.