Mayová chce odblokovat jednání o brexitu, Bruselu předloží nový návrh

Britská premiérka Theresa Mayová hodlá předložit Evropské unii novou nabídku ohledně podoby irské hranice. Chce tak předejít zablokování jednání o brexitu a možnému odchodu Velké Británie z EU bez dohody. Před opuštěním Unie bez dohody znovu varoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj si zastánci této varianty neuvědomují všechny její možné následky.

„Ti, kteří si myslí, že odchod bez dohody by byl nejlepším řešením, si neuvědomují následky takového scénáře,“ obává se Juncker. 

Jean-Claude Juncker v Evropském parlamentu
Zdroj: Vincent Kessler/Reuters

„Co se například stane s leteckou dopravou v Evropě? Když se všechno pokazí, nebudou smět britská letadla přistávat na letištích na kontinentě. Lidé tohle nevěděli a nejspíš jim to mělo být řečeno dopředu,“ dodal šéf EK během debaty s europoslanci před nadcházejícím říjnovým summitem, jehož ústředním bodem bude právě brexit.

Předseda Evropské rady Donald Tusk již dříve nadcházející unijní vrcholnou schůzku plánovanou na 18. října označil za rozhodující pro dosažení brexitové dohody s Británií.

Problém číslo jedna: irská hranice

Jednou z klíčových otázek brexitu je otázka režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, kde je hranice po Velkopáteční dohodě v podstatě neviditelná. Po brexitu se však tato hranice stane vnější hranicí EU.

Unie navrhla „pojistku“ – Severní Irsko by zůstalo v evropské celní unii. Mayová to však odmítá jako ústavně nepřijatelné rozdělení území Británie. Občané obou zemí se obávají, že by je v případě tvrdého brexitu znovu rozdělila ostře střežená hranice. To by podle nich mohlo ohrozit prosperitu i mír v Severním Irsku.

„Plán předložený Evropskou unií nemůžeme akceptovat,“ vysvětlila Mayová důvody pro předložení dalšího návrhu. Podle médií spočívá nová britská nabídka v tom, že Londýn přestane odmítat zavedení nových kontrol zboží putujícího mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Vláda výměnou požaduje, aby irská pojistka obnášela setrvání celého Spojeného království v systému evropských celních pravidel.

Podle listu The Times ústupek Mayové pravděpodobně rozlítí zastánce tvrdšího brexitu, kteří jej budou považovat za „setrvání v částečné celní unii na dobu neurčitou“. „Nouzová varianta by nabrala účinnost, pakliže by během přechodného období nebyl dojednán způsob, jak zamezit pevné hranici mezi Irskem a Severním Irskem,“ pokračuje list. 

Premiérka čelí doma tlaku křídla své Konzervativní strany, které by raději upřednostnilo brexit bez dohody, tedy neřízené opuštění Unie. Takovému vývoji se chce Mayová vyhnout, v minulosti ale opakovaně prohlásila, že jedinou alternativou jejího plánu je právě neřízený odchod se všemi jeho tvrdými následky.

Johnson považuje plán za „ústavní nehoráznost“

Své další kroky v jednání o brexitu chce Mayová svým spolustraníkům představit ve středu, kdy vystoupí na probíhající konferenci Konzervativní strany v Birminghamu. Bývalý britský konzervativní ministr zahraničí Boris Johnson už vyzval své spolustraníky, aby brexitový
plán odmítli.

Návrh označil za „ústavní nehoráznost“, kvůli níž by Británie zůstala „po generace“ pod nadvládou EU. Britské podniky a průmysl by se podle exministra musely podřídit unijním předpisům. Ty by mohly být vytvořeny na objednávku zahraniční konkurence tak, aby britské podniky „položily“, prohlásil Johnson.

O čtyřiapadesátiletém politikovi, který si při svých vystoupeních nebere servítky, se spekuluje jako o možném nástupci oslabené Mayové v čele strany i vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 14 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...