Rakouský vicekancléř se chytil do pasti. Údajnému oligarchovi nabízel zakázky za volební úspěch

Šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache si před rakouskými parlamentními volbami v roce 2017 domlouval s domnělou rodinou ruského oligarchy podporu výměnou za protislužby. Ukazuje to tajně natočené video, o němž informovaly německý deník Süddeutsche Zeitung a magazín Der Spiegel. Setkání bylo podle magazínu zjevně zorganizováno jako past na politiky FPÖ. Pro rakouskou pravicovou vládu to podle agentury DPA znamená dosud největší zátěžovou zkoušku.

Nynější rakouský vicekancléř za protiimigrační FPÖ byl před volbami patrně ochotný přijmout sporné dary z Ruska. Z videa vyplývá, že nabízel veřejné zakázky rodině údajného ruského oligarchy, pokud jeho straně dopomůže k volebnímu úspěchu a FPÖ se dostane k vládní odpovědnosti.

Rakouský kancléř a šéf lidovců (ÖVP) Sebastian Kurz se k případu a jeho možným důsledkům podle svého mluvčího vyjádří v sobotu. Podle DPA se přitom kancléř týden před volbami do Evropského parlamentu nachází uprostřed „megakrize“.

Opoziční sociální demokraté hovoří o „možná největším politickém skandálu druhé republiky“. „Spolkový kancléř Kurz má jedinou možnost: Jít ke spolkovému prezidentovi,“ řekla šéfka SPÖ Pamela Rendiová-Wagnerová. Strache podle ní musí odstoupit.

Podle Spiegelu video dokumentuje setkání Stracheho a jeho důvěrníka, dnešního šéfa parlamentní frakce FPÖ Johanna Gudenuse, s údajnou neteří jistého ruského oligarchy v červenci 2017 na španělském ostrově Ibiza.

Žena na záznamu říká, že chce v Rakousku investovat přibližně čtvrt miliardy eur (téměř 6,5 miliardy korun) a několikrát naznačila, že jde o černé peníze. Strache a Gudenus přesto v rozhovoru pokračovali kolem šesti hodin a hovořili o možnostech investování v Rakousku, uvedl Der Spiegel.

Video zachycuje Stracheho, Gudenuse, jeho ženu, dalšího muže hovořícího německy a ženu, která na záznamu hovoří především rusky a anglicky.

Údajná ruská investorka mimo jiné naznačila, že chce získat významný podíl v nejčtenějším rakouském listu Kronenzeitung a poté prostřednictvím zpravodajství v listu podpořit FPÖ ve volební kampani, informoval deník Süddeutsche Zeitung.

„Pokud převezme Kronen Zeitung tři týdny před volbami a dostane nás na první místo, pak můžeme hovořit o čemkoli,“ říká Strache.

Strache ženě naznačil, že jí pomůže získat zakázky na výstavbu silnic, pokud ona pomůže k volebnímu úspěchu FPÖ. „Pak by měla založit firmu, jako je Strabag. Všechny státní zakázky, které teď dostává Strabag, pak bude dostávat ona,“ říká na záznamu Strache ženě přes prostředníka.

Strache a Gudenus kromě toho na záznamu zjevně popsali patrně ilegální systém financování strany. „Existuje pár velmi bohatých. Ti platí mezi 500 tisíci a půldruhým až dvěma miliony,“ poznamenal Strache k finančním darům. Peníze však neplynou FPÖ, ale jistému spolku. „Jde o všeobecně prospěšný spolek, a také nemá se stranou nic společného. Nemusíš tak nic hlásit účetnímu dvoru,“ vysvětluje dále politik.

Byla tu jazyková bariéra i alkohol, ospravedlňuje Strache debatu

Oba rakouští politici podle německého magazínu na dotaz připustili, že se setkání ve vile na Ibize uskutečnilo. Strache v písemné odpovědi napsal, že šlo ale o „čistě soukromé“ setkání v „uvolněné, nenucené“ dovolenkové náladě ovlivněné alkoholem.

„V tomto rozhovoru jsem u všech témat vícekrát poukázal na příslušné zákonné předpisy a nezbytnost dodržení rakouského právního pořádku,“ tvrdí Strache. To podle něj platí i pro zmiňované stranické dary a dary obecně prospěšným organizacím.

Strache doplnil, že on ani FPÖ nezískali „nikdy jakékoli výhody“. „Kromě toho“, píše Strache v odpovědi, „tu byla kromě okolnosti, že se během večera vypilo hodně alkoholu, i velká jazyková bariéra.“

Der Spiegel uvedl, že materiál byl magazínu a Süddeutsche Zeitung „přihrán“, ale z důvodu ochrany zdrojů neuvádí žádné údaje k jeho původu. Der Spiegel i Süddeutsche Zeitung si nechaly rozhodující pasáže přezkoumat expertem na zjišťování pravosti fotografií a digitálních záznamů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled