Kvůli vytrvalému dešti a záplavám za posledních 48 hodin na západě Německa zemřelo nejméně 58 lidí. Nejvíce obětí bouře způsobily v noci na čtvrtek ve spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko. Další desítky osob se stále pohřešují, informovala policie. Bez proudu je 165 tisíc lidí. Záchranné akce v obou spolkových zemích pokračují. Nejméně čtyři lidé zemřeli při záplavách také na východě Belgie.
Při záplavách v Německu a Belgii zemřelo přes padesát lidí, další se pohřešují
Bilance úmrtí výrazně vzrostla poté, co policie v Koblenzi na Twitteru oznámila, že počet lidí, kteří v souvislosti se záplavami zemřeli v okrese Ahrweiler, vzrostl ze čtyř na osmnáct. V oblasti se stále pohřešují desítky lidí a situace není přehledná. Ve spolkové zemi Porýní-Falc přišlo o život nejméně 28 osob.
Velice zasažený je také okres Euskirchen v Severním Porýní-Vestfálsku. Celkem si v této nejlidnatější německé spolkové zemi záplavy vyžádaly již tři desítky obětí. Lidé v některých městech v Porúří, například v Mühlheimu nebo Bottropu, si vodu k pití musejí převařovat, záplavy poničily filtrační zařízení.
Záplavy si v Německu a Belgii vyžádaly nejméně 49 obětí, další lidé se pohřešují (zdroj: ČT24)
V postižených oblastech záchranáři pomáhají lidem z domů obklopených kalnou vodou na člunech, někde lidé před potopou utekli na střechy nebo vyšplhali na stromy a na pomoc jim přiletěl vrtulník.
Na většině území Severního Porýní-Vestfálska je přerušeno železniční spojení. Zaplavena byla i část dálnic. Ve městě Hagen, kde žije zhruba 200 tisíc lidí, záplavy poničily několik mostů a nejméně jeden zcela zničily, uvedla DPA.
Záchranné akce v obou spolkových zemích pokračují. Některé oblasti zaznamenaly výpadky v telekomunikačních sítích.
Už ve středu zemřeli v Sársku při záchranných pracích dva hasiči. Za dalšího mrtvého některé zdroje považují muže, kterého v saském městečku Jöhstadt na krušnohorské hranici s Českem strhla řeka, když se snažil zajistit svůj pozemek před velkou vodou, a který se pohřešuje.
V okrese Ahrweiler platí stav katastrofy
Situace je mimořádně nebezpečná na celé západoněmecké vrchovině Eifel. Nejhorší škody hlásí okres Ahrweiler v zemi Porýní-Falc, kde se vylila z koryta řeka Ahr. V obci Schuld tam voda odnesla šest domů a další desítky objektů mají narušenou statiku a hrozí jim zřícení. „Zatím nemáme přesný přehled o situaci, protože práce záchranářů pokračují,“ uvedl policejní mluvčí. Okres vyhlásil stav katastrofy.
V obci Messerich uvázli tři pomocníci Spolkové agentury pro technickou pomoc (THW), kterou tvoří převážně dobrovolníci a která pomáhá v případech nouze, cestou k záchranné akci na střeše svého auta. Zachránit je muselo pásové rypadlo. Pomocníci na střeše auta uvázli kvůli příliš silnému proudu řeky Nims, jejíž koryto se vlivem počasí rozšířilo z obvyklých dvou na dvě stě metrů.
Na většině území Severního Porýní-Vestfálska nejezdí vlaky
V postižených oblastech je přerušeno mnoho komunikací, silnice blokují popadané stromy. Na většině území Severního Porýní-Vestfálska je přerušeno železniční spojení, zaplavena byla i část dálnic. Stovky tisíc domácností jsou bez elektrického proudu. Ve městě Hagen, kde žije zhruba dvě stě tisíc lidí, záplavy poničily více mostů a nejméně jeden zcela zničily.
Záplavy v Německu napáchaly obrovské škody. Úřady hlásí desítky pohřešovaných i mrtvých (zdroj: EBU)
Úřady oznámily, že části Rýna na jihu Německa byly uzavřeny pro lodní dopravu kvůli zvýšení hladiny vody. Říční doprava byla zastavena mezi Maxau nedaleko Karlsruhe a Iffezheimem, uvedl mluvčí německého úřadu pro vnitrozemskou plavbu. Omezení patrně přetrvá do víkendu a zabrání plavidlům v cestě do Švýcarska. Vysoká voda znamená, že není dostatek prostoru k proplutí pod mosty. Lodní doprava v severních částech řeky je stále v provozu.
Historické výše hladiny dosáhla ve své německé části řeka Mosela, která by podle předpovědí měla kulminovat ve čtvrtek. Historické výše hladiny dosáhly i některé její přítoky.
Kancléřka Angela Merkelová, která je na návštěvě USA, uvedla, že je situací v zaplavených oblastech otřesena. „Truchlím nad těmi, kdo při této katastrofě přišli o život. Stále nevíme, kolik lidí zemřelo. Ale bude to mnoho,“ řekla podle agentury AP kancléřka a kondolovala rodinám obětí. „Můžeme říci příbuzným, že se podniká vše, aby byli nalezeni pohřešovaní,“ ujistila Merkelová. Zároveň slíbila lidem v zaplavených oblastech podporu. Poděkovala také všem záchranářům a zasahujícím složkám.
Premiérka spolkové země Porýní-Falc Malu Dreyerová (SPD) označila situaci za katastrofální. „Mnoho lidí je stále v nebezpečí,“ prohlásila. Armin Laschet (CDU), premiér Severního Porýní-Vestfálska, které je nejlidnatější německou spolkovou zemí, vyzval k důslednější ochraně klimatu. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je Evropská unie připravena Německu pomoci.
Pomoc nabídlo prostřednictvím hasičů také Česko. Na Twitteru to uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Země ale zatím situaci zvládá vlastními silami a prostředky.
Silný déšť vyvolaný tlakovou níží Bernd zaplavil už předchozí noci v některých německých regionech sklepy, silnice a pozemky. Varování před vydatnými srážkami vydala meteorologická služba (DWD) i na čtvrtek, extrémní počasí by se však mělo do noci uklidnit.
Záplavy mají oběti i v Belgii
Nejméně čtyři mrtví přibyli k obětem záplav na východě Belgie. Jejich těla našli záchranáři v oblasti valonského města Verviers, informovala agentura AFP. Podle stanice RTBF v Belgii už vodní živel rozbouřený v posledních dnech intenzivními dešti připravil o život šest lidí.
Záplavy sužují zejména Valonsko, které leží na jihu a východě Belgie. Nejvíce postižené jsou obce Theux a Pepinster a lázeňské město Spa, ležící blízko Verviers ve valonské provincii Lutych.
Ve značné části frankofonního Valonska musela být kvůli řadě incidentů postupně přerušena železniční doprava. Problémy způsobily popadané stromy, zaplavené tratě, sesuvy půdy i vykolejené vlaky, sdělilo podle AFP vedení železniční společnosti Infrabel.
Meteorolog: Událost bych nepřisuzoval změnám klimatu, souvislost ale existuje
Meteorolog Českého hydrometeorologického ústavu David Rýva v rozhovoru pro Události, komentáře připouští, že takto mohutné srážky jsou poměrně mimořádným jevem, podle něj ale situaci zhoršilo především to, že k nim došlo v noci a pro mnoho lidí nečekaně.
Z události by ale nutně nevinil změnu klimatu, i když určitá souvislost zde podle něj existuje. „Samozřejmě se počítá s tím, že některé jevy budou do budoucna extrémnější, výskyt některých extrémů bude častější. Zrovna u povodní to některé modely naznačují,“ dodává.