Předsedkyně polského nejvyššího soudu končí. „Nepodařilo se mi zastavit ničení právního státu,“ říká

Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová, která patří mezi nejhlasitější kritiky justičních reforem prosazovaných vládou národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), po uplynutí šestiletého období odchází z funkce. Podle agentury Reuters se tak vládě otevírá cesta, aby na její místo vybrala někoho, kdo bude podporovat kabinetem prosazované změny v soudnictví.

Justiční reformy, které vláda vedená PiS zahájila po svém nástupu k moci v roce 2015, dlouhodobě kritizuje Evropská unie kvůli porušování principů právního státu.

Gersdorfová se tento měsíc například snažila naplnit rozsudek Soudního dvora Evropské unie, který Polsku nařídil pozastavit činnost disciplinární komory nejvyššího soudu.

Brusel zpochybňuje její personální obsazení i rozsáhlé pravomoci. Nicméně zástupce disciplinární komory dal najevo, že rozhodnutí soudního dvora její práci neohrozí. Gersdorfová naopak trvala na tom, že disciplinární komora by svoji činnost měla pozastavit do doby, než soudní dvůr ve věci vydá konečný rozsudek.

Podle Gersdorfové směřuje Polsko k autoritářství

„Nikdy jsem se netajila svými názory na kroky, jejichž cílem bylo ohrozit infrastrukturu soudnictví danou ústavou,“ řekla Gersdorfová tento týden. „Bohužel se mi tento proces nepodařilo zastavit. Nepodařilo se mi zastavit ničení právního státu,“ podotkla. Ve středu v rozhovoru pro televizi TVN24 na otázku, zda si myslí, že je Polsko autoritářským státem, uvedla, že „doufá, že ještě ne, ale rychle k tomu směřuje“.

Právo a spravedlnost a jeho menší, podobně smýšlející koaliční partner, tvrdí, že polský justiční systém nefungoval spravedlivě a efektivně. Byli v něm údajně lidé napojení na někdejší komunistické struktury, kteří sloužili vlastním zájmům.

Gersdorfová ustála snahy PiS poslat ji nuceně do důchodu. Předloni zůstala v práci i poté, co vláda prosadila zákon snižující věk pro odchod soudců do penze. Evropská unie Varšavě dala najevo, že toto opatření je nepřijatelné. Nyní se Gersdorfová slovně střetla s prezidentem Andrzejem Dudou ohledně výběru svého nástupce.

Evropská komise ve středu zahájila s Polskem řízení kvůli další části reformy soudnictví zavedené nynější vládou. Jde o zákon, který umožňuje trestat soudce stavějící se proti změnám v justici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...