Kyjev - Ukrajinský prezident Petro Porošenko navrhl vytvořit ukrajinský válečný kabinet a hodlá zvážit pozvání mírových jednotek OSN na ukrajinské území. Kyjev si podle něj přeje mírové řešení konfliktu, Rusko a separatisté ale neplní dohody z Minsku - především ty, které se týkají zastavení palby. Porošenko také ohlásil chystané změny zákona o válečném stavu a vyslovil přesvědčení, že je parlament schválí. Další podrobnosti k nim však neuvedl. K očekávanému vyhlášení válečného stavu nedošlo.
Porošenkovo večerní vystoupení na bezpečnostní radě následovalo po středečním ústupu ukrajinských sil ze strategicky položeného města Debalceve na východě Ukrajiny. Navzdory Porošenkově prohlášení o „organizovaném a plánovitém“ stažení jednotek je ale debalcevský ústup podle ukrajinské opozice a velitelů dobrovolnických praporů projevem chyb armádního velení.
Vládní jednotky se přesunuly do 50 kilometrů vzdáleného Artemivsku. Vojáci jsou vyčerpaní a rozhořčení, že nedorazily posily. Velení v Kyjevě kritizují za chaotické rozkazy, během ústupu je navíc povstalci neustále ostřelovali z okolních výšin. Podle rebelů padly během bojů o Debalceve až tři tisíce ukrajinských vojáků, Kyjev potvrdil ztrátu dvaadvaceti mužů. Další stovky padly do zajetí.
Porošenko večer upřesnil, že z Debalceve se dosud stáhlo 2 475 ukrajinských vojáků, a to i s téměř 200 kusy vojenské techniky. „Vojáci splnili svou povinnost. Dokázali, že Ukrajina plní minské dohody,“ zdůraznil. V souvislosti s boji hovořil o šesti mrtvých a stovce zraněných.
Porošenko navrhuje zvážit pozvání modrých přileb na Ukrajinu
Ukrajinský prezident navrhl bezpečnostní radě posoudit otázku pozvání mezinárodní mírové mise OSN na Ukrajinu, která by působila „na základě zmocnění Rady bezpečnosti OSN“. Po případném přijetí rozhodnutí hodlá zahájit konzultace se zahraničními partnery o této otázce, „předběžně“ však prý mírovou misi již konzultoval s prezidenty Francie a Ruska a německou kancléřkou minulý týden při summitu v Minsku. Podle agentury TASS prý Porošenko připouští také přizvání policejní mise Evropské unie.
Vedle ustanovení kabinetu Rady národní bezpečnosti, který by měl zajistit vše, co se bezprostředně týká obrany a bezpečnosti země, navrhl prezident radě a parlamentu také změny zákona o válečném stavu, aby usnadnil obranu země. Vyslovil se rovněž pro konání vojenských cvičení na celém ukrajinském území. Navzdory očekávání nevyhlásil válečný stav.
Šedivý: Pozvání jednotek OSN bude pro Rusy konfliktní záležitost
„Prezident Porošenko zřejmě v poslední době zjistil, že celé řízení obrany státu pravděpodobně neodpovídá potřebám, proto vytváří novou strukturu a tato struktura je v tom nejvyšším místě definována válečným kabinetem,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Vyslovil názor, že mise OBSE opět skončila fiaskem, protože pozorovatelé nebyli vpuštěni na místa, která měli monitorovat. Porošenko proto podle Šedivého pravděpodobně hledá účinnější prostředek a vidí ho v nasazení sil OSN na demarkační linii. „Pozvání jednotek OSN bude podle mého poměrně konfliktní záležitost, protože Rusové i separatisté vždy požadovali OBSE. Mám takový dojem, že se nebudou chtít smířit s tím, že tam budou vojska OSN,“ dodal.
Jiří Šedivý:
„Spíše je třeba, aby obě strany dodržovaly dohody z Minsku, a pak tam nebudou potřeba orgány OSN.“
Vondra: Modré přilby by zachránily zbytek Ukrajiny před salámovou metodou, která se z východu aplikuje
Přítomnost mezinárodních mírových jednotek na Ukrajině je podle bývalého ministra zahraničí a obrany Alexandra Vondry (ODS) jedinou možností, jak zabránit dalšímu ukrajování území státu. Podle něj se Rusko snaží prostřednictvím separatistů získat přístup po souši na Krym.
Vondra soudí, že separatisté získali Debalceve díky tomu, že příměří nebylo vyhlášeno ihned po podpisu minských dohod, ale s několikadenním zpožděním. Navzdory Porošenkově ujištění, že šlo o plánovité stažení jednotek z Debalceve, se Vondra i místopředseda výboru pro obranu Alexander Černý (KSČM) v pořadu ČT24 Události, komentáře shodli na tom, že to pro ukrajinskou armádu byla prohraná bitva. „Prezident Porošenko opět neuspěl se svou šílenou taktikou vést válku proti části vlastního obyvatelstva,“ prohlásil Černý s tím, že příkaz k ústupu měl dát Porošenko už dávno ve chvíli, kdy byla bitva o Debalceve z vojenského hlediska ztracená. Také Vondra se domnívá, že porážku nebylo možné odvrátit.
Oba politici se shodli rovněž v tom, že není v zájmu ani jedné ze stran ukrajinského konfliktu pokračovat v nesmyslném boji. Vondra se nicméně obává, že ruský prezident Vladimir Putin se se současným stavem nespokojí, a bude-li příležitost, půjde dále - podobně jako v případě zabrání Krymu.
