Soudní dvůr Evropské unie v pondělí vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Nejvyšší orgán unijní justice to oznámil v tiskové zprávě. Polská vláda podle svého mluvčího těžbu nezastaví. Čeští politici rozhodnutí soudu vítají.
Polsko musí za těžbu v Turówě platit pokutu půl milionu eur denně, práce v dole ale nepřeruší
Soud předběžné rozhodnutí o zastavení těžby vydal v květnu po české žalobě, podle níž důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Polsko však příkaz dodržet odmítlo a požádalo soud o jeho zrušení s tím, že náhlé zastavení těžby by mohlo způsobit ekologickou katastrofu a pro zemi mělo značné ekonomické následky.
Místopředsedkyně soudu Rosario Silvaová v pondělí polskou žádost zamítla a vyměřila zemi zmíněnou pokutu. Podle tiskové zprávy soudu je „jednoznačně jasné, že Polsko nevyhovělo příkazu“ a je nutné posílit efektivitu daného opatření právě pokutou.
Podle vyjádření soudu Silvaová přihlížela zejména k tomu, že předběžné opatření má zabránit možným vážným škodám na životním prostředí a lidském zdraví. Proto „je třeba Polsku uložit povinnost zaplatit (Evropské) komisi penále ve výši 500 tisíc eur za každý den ode dne oznámení tohoto usnesení Polsku do doby, kdy tento členský stát splní povinnosti vyplývající z usnesení o předběžném opatření,“ uvedl soud.
Česká strana žádala o pokutu v desetinásobné výši. Soud ve svém vyjádření uvedl, že pokutu navrhuje místopředsedkyně v takové výši, aby odpovídala povaze přestupku a zároveň aby ji byl členský stát schopen splácet.
Polsko s pokutou nesouhlasí, těžit bude dál
Polská vláda oznámila, že těžbu nepřeruší. Podle jejího mluvčího Piotra Millera by zastavení prací ohrozilo stabilitu polské energetické soustavy. Důl Turów a přilehlá elektrárna totiž podle něj zajišťují až sedm procent energetického mixu celé země. Nedostatek energií by se dotkl až čtyř milionů polských domáctností a firem.
Zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé popsal, že polská vláda vnímá pokutu jako disproporční a neodpovídající tomu, že stále pokračují jednání mezi oběma zeměmi. Zda ji Polsko bude platit, není podle něj jasné.
Zprávy v 17: Pokuta pro Polsko kvůli těžbě v dole Turów (zdroj: ČT24)
„Je tady otázka, co se Polsku reálně může stát, pokud platit nezačne. Evropská komise by se zemí musela nejspíš rozjet další řízení, které by mohlo trvat měsíce či roky,“ komentoval situaci Mathé.
Wojciech Dabrowski, šéf společnosti PGE, které důl patří, reagoval stejně jako polská vláda. S rozhodnutím soudu EU o placení denních pokut nesouhlasí a ještě před oficiálním stanoviskem Millera podle Reuters řekl, že očekává pokračování těžby.
Jednání budou pokračovat, Česko má teď výhodnější pozici
To, že došlo k vyměření pokuty, vidí podle Mathého čeští politici jako zvýhodnění pozice Česka v rámci vyjednávání v tomto sporu: „Je to tlak na polskou stranu, aby kývla na návrhy Česka. Podle úředníků ministerstva zahraničí rozhovory nejdou tak, jak by si představovali. Na polskou vládu útočí i tamní opozice. Kritizuje ji za to, že jsou jednání zdlouhavá a bez výsledků.“
Ani po třech měsících se obě země nebyly schopné na něčem konkrétním dohodnout. Tématu se věnují i Reportéři ČT.
Reportéři ČT – Důl svárů II. (zdroj: ČT)
Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) doufá, že rozhodnutí soudu tato jednání uspíší. „Jsem rád, že Evropský soudní dvůr dal tímto rozhodnutím České republice ve sporu o Turów znovu za pravdu,“ uvedl hejtman v prohlášení zaslaném médiím.
Zároveň dodal, že pokuta uložená Polsku zůstane v evropské pokladně a není určená ke zlepšení stavu v českém příhraničí. „Nezaplatí se z ní ani jeden náhradní zdroj pitné vody nebo protihluková bariéra, ani z ní nezaplatíme monitoring prašnosti nebo hluku,“ uvedl. Proto je podle něj nutné s polskou stranou jednat. „Chceme ochránit oprávněné zájmy lidí žijících v okolí dolu a k tomu potřebujeme dohodu, která dlouhodobě zajistí dodržování českých předpisů a českých limitů týkajících se ochrany životního prostředí.“
Rozhodnutí soudu uvítali také ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Je to jasný důkaz, že evropský soudní dvůr to bere za závažné postižení životního prostředí. Půl milionu eur není málo,“ řekl Brabec.
Sankce jsou příliš nízké
Podle neziskové organizace Greenpeace, která se zaměřuje na klima a ekologii, je pokuta pro Polsko příliš nízká. „Sankce jsou navíc vyměřeny až od dnešního dne, přestože soud rozhodl o zastavení dolu už 21. května. Je pro nás zklamáním, že pokuta za nerespektování soudu a poškozování životního prostředí je tak nízká. Je otázkou, jestli bude pro Polsko dostatečně motivační, aby důl skutečně uzavřelo, nebo zda bude radši dotovat těžbu z peněz tamních daňových poplatníků,“ uvedla v tiskové zprávě koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.
Pokutu vnímají jako nedostatečnou i obyvatelé osady Uhelná. Ta patří pod Hrádek nad Nisou na Liberecku a na české straně je spolu s Václavcemi nejblíž k polskému dolu.
„Vnímám pozitivně, že soudní dvůr uložil pokutu, ale to rozhodnutí vidím jako rozporuplné,“ uvedl pro ČTK obyvatel Uhelné Michal Starec. Vadí mu dlouhá doba, jež uplynula od jarního vydání předběžného opatření, kterým soudní dvůr nařídil těžbu v dole zastavit. „Tohle mělo přijít ještě před letními prázdninami. I ta stanovená výše je velice mírná, i když samozřejmě pro nás obyčejné lidi se to zdá jako obrovská částka“ dodal.
Podle ministra životního prostředí Brabce je i tento obnos dostačující. „Šli jsme tam s maximální částkou pět milionů eur denně. I 500 tisíc eur bereme jako velmi citelnou sumu, soud mohl uložit daleko menší pokutu,“ řekl ČTK.
Soud rozhodl už v květnu
Česko svou únorovou žalobu opřelo vedle obav o pitnou vodu také o argument, že Polsko porušilo pravidla pro posuzování vlivu rozšíření dolu na životní prostředí. Polská vláda se proti žalobě brání, zároveň však spolu jednají expertní skupiny obou zemí o návrhu mezivládní dohody, která by spor vyřešila.
Soud předběžné rozhodnutí o zastavení těžby vydal v květnu po české žalobě, podle níž důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Polsko však příkaz dodržet odmítlo a požádalo soud o jeho zrušení s tím, že náhlé zastavení těžby by mohlo způsobit ekologickou katastrofu a pro zemi mělo značné ekonomické následky.