Před 35 lety začal v Polsku platit výjimečný stav, který trval přes rok a půl. Zesnulý polský prezident Wojciech Jaruzelski a jeho někdejší ministr vnitra Czeslaw Kiszczak jako strůjci výjimečného stavu přijdou o generálské hodnosti, oznámil polský ministr obrany Antoni Macierewicz. Při příležitosti výročí se po celém Polsku konala řada demonstrací - na podporu současné konzervativní vlády i proti ní.
„Podnikáme právní kroky s cílem odebrat vojenské hodnosti jak Jaruzelskému, tak Kiszczakovi. Zločinci zodpovědní za vojenské akce proti vlastnímu národu si nezaslouží nosit vojenské hodnosti,“ prohlásil ministr obrany Antoni Macierewicz při prezentaci dosud neznámých archivních dokumentů o nasazení vojska k zmasakrování dělnické vzpoury v prosinci 1970, jakož i za výjimečného stavu v prosinci 1981.
Odebrání hodností cestou změny příslušného zákona se podle agentury AFP jeví čirou formalitou za situace, kdy vládnoucí konzervativní populisté mají v parlamentu většinu.
Jaruzelski zemřel před dvěma lety, Kiszczak loni. Oba generálové se podíleli nejen na potlačení opozice, ale o osm let později i na první dohodě s protikomunistickou opozicí v tehdejším východním bloku.
Macierewiczovo oznámení vyvolalo v Polsku smíšené reakce. „Sebrat mrtvole generálskou hodnost asi vyžaduje spoustu odvahy,“ ironicky poznamenal jeden z diskutujících na webu zpravodajské televize TVN 24.
„A kdy degradují generála Blasika?“ dotázal se jiný z komentujících v narážce na velitele polského letectva. Ten zahynul v letecké katastrofě u Smolenska spolu s tehdejším prezidentem a dalšími členy politické a vojenské elity. Podle ruských vyšetřovatelů nehody Andrzej Blasik, v jehož krvi se našel alkohol, vstoupil do kokpitu pilotů před osudovou srážkou se zemí.
„Je to v linii dlouhodobého sporu, který rozděluje polskou společnost na dvě části,“ zmiňuje zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz Josef Pazderka. Ve sporu jsou podle něj vlastně dvě křídla hnutí Solidarita, které se v 90. letech poměrně výrazně rozštěpilo. „Konzervativnější, více nacionalistická linie, kterou představuje Právo a spravedlnost, dlouhodobě říká, že se Polsko nerozešlo s komunistickou minulostí dostatečně radikálně. Do toho zapadá aktuální oznámení,“ podotknul Pazderka.
Ministrova slova zazněla na výročí vyhlášení výjimečného stavu, kterým se komunistický režim před 35 lety snažil potlačit nezávislé hnutí Solidarita. U příležitosti výročí se ve Varšavě a dalších sedmi desítkách polských měst konaly demonstrace odpůrců i příznivců současné vlády.
Ve Varšavě se účastníci protestu shromáždili symbolicky před někdejším sídlem kdysi vládnoucí komunistické strany. Odtud pak vyrazili na pochod před sídlo PiS - nynější strany u moci. Mezi účastníky byla i expremiérka Ewa Kopaczová z opoziční Občanské platformy.
„Dnes, stejně jako před 35 lety na nás naše vláda útočí, zbavuje nás našich svobod… Dnes musíme všichni držet spolu, být solidární, protože solidarita nás dnes spojuje, tak jako nás spojovala v minulosti,“ prohlásil k účastníkům manifestace vůdce Výboru na obranu demokracie Mateusz Kijowski.
Strana právo a spravedlnost v hlavním městě uspořádala k výročí událostí z roku 1981 vlastní shromáždění. Podporu jí přišlo vyjádřit několik tisíc stoupenců. Předák PiS Jaroslaw Kaczyński prohlásil, že se mu nelíbí nynější styl politické debaty v Polsku a že vládní činitelé „se pokusí zavést určitý pořádek v aktivitách opozice“.
