Vzestup Solidarity v Polsku vyvolal v roce 1981 reakci. V zemi zavládl výjimečný stav

V noci z 12. na 13. prosince 1981 bylo v Polsku přerušeno telefonní spojení v celé zemi a do ulic měst se vydali vojáci a policisté. Polská vláda totiž vyhlásila výjimečný stav. Reakci vyvolal vzrůstající vliv polské opozice a mohutná popularita odborového hnutí Solidarita. Generál Wojciech Jaruzelski zdůvodňoval krok také snahou odvrátit opakování československého scénáře z roku 1968, který by znamenal vpád sovětských vojsk.

Pojem výjimečný stav v tehdejších polských zákonech neexistoval, takže předseda polské vlády a první tajemník Ústředního výboru vládnoucí Polské sjednocené dělnické strany (PSDS) Wojciech Jaruzelski doslova vyhlásil vlastní společnosti válečný stav.

O situaci občany informoval v ranním poselství. V ulicích polských měst se objevili vojáci, tanky a obrněné transportéry. Odpor proti vyhlášení výjimečného stavu si vyžádal desítky mrtvých.

10 minut
Před 35 lety vyhlásili v Polsku výjimečný stav. Trval rok a půl
Zdroj: ČT24

Jaruzelski také oznámil vytvoření Vojenské rady národní záchrany (WRON), která převzala veškerou moc v zemi. 

Jaruzelski později tvrdil, že se tímto krokem pokusil o řešení krize vlastními silami a především o odvrácení hrozícího vojenského zásahu Sovětského svazu a některých jeho satelitů včetně Československa.

Kontrola na mostě ve Varšavě v roce 1981
Zdroj: Teodor Walczak/ČTK/PAP

Historici se však v minulých letech na základě dostupných sovětských i polských dokumentů postavili proti této tezi s tím, že šlo o zpětnou snahu o obhajobu. Na rozdíl od pražského jara například Kreml po celou dobu s polským komunistickým vedením poměrně úzce spolupracoval. Polské vedení se nikterak neodklonilo od sovětského modelu „reálného socialismu“.

Po 13. prosinci byla nicméně zrušena svoboda shromažďování, stejně jako právo na stávku, v celé zemi byla vypojena telefonní a telegrafní síť, dopisy podléhaly cenzuře.

Uvěznění hrozilo každému, kdo vystoupil „proti zájmům bezpečnosti státu“. Hranice byly neprodyšně uzavřeny, v noci platil zákaz vycházení, veřejná správa a velké podniky podléhaly vojenskému režimu. 

Zúčtování se Solidaritou

Výjimečný stav znamenal, že nejuznávanější protikomunistická síla v bývalém sovětském bloku Solidarita skončila na necelých sedm let mimo zákon. Napětí mezi komunistickým vedením země a Solidaritou panovalo od počátku a v roce 1981 vygradovalo. Nic na tom nezměnilo ani úsilí o zprostředkování dohody ze strany církve, ani odvolání zprofanovaného Edward Gierka z čela PSDS, který nastoupil po brutálním zásahu proti stávkovému hnutí v roce 1970.

Stanné právo v roce 1981 vyhlásil Jaruzelski několik hodin poté, co se v Gdaňsku sešlo vedení Solidarity, které připravovalo strategické rozhodnutí, jak a kdy stávkovat anebo zda raději pokračovat ve vyjednávání s PSDS.

Solidarita vznikla v srpnu 1980 na základě dohody uzavřené mezi zástupci vlády a stávkujícími dělníky v Gdaňsku v čele s tehdejším elektrikářem z tamních loděnic Lechem Walesou. Koncem roku 1981 byla v Solidaritě už polovina dospělé populace, tedy přibližně 9,5 milionu lidí.  

Po vyhlášení výjimečného stavu byla činnost Solidarity nejprve pozastavena a 8. října 1982 byla organizace oficiálně zrušena.

Podle ustanovení výjimečného stavu bylo na základě předem připravených seznamů internováno na pět tisíc osob, především z řad opozice a Solidarity. Předseda Solidarity Walesa byl držen v domácím vězení. 

Vyšetřování Jaruzelského

Když pak v roce 1988 v Polsku vypukla další ze série pravidelně se opakujících hospodářských a sociálních krizí, nemohlo polské vedení využít hrozbu vojenského zásahu zvenčí, protože Sovětskému svazu vládl reformista Michail Gorbačov. Polští komunisté raději přistoupili na dialog s opozicí. Jeho výsledkem byly částečně svobodné parlamentní volby v červnu 1989, následované nečekaně rychlou demontáží mocenského monopolu PSDS.

Polský Sejm označil v únoru 1992 vyhlášení výjimečného stavu za nezákonné a už v roce 1996 byl vyšetřován sám Jaruzelski. Zvláštní výbor polského parlamentu však tehdy rozhodl vyšetřování zastavit a Jaruzelského tak fakticky zbavit odpovědnosti za zavedení výjimečného stavu.

Varšavský soud pak v srpnu roku 2011 rozhodl, že Jaruzelski nebude kvůli špatnému zdravotnímu stavu souzen. O tři roky později zemřel. I někdejší šéf komunistické strany Stanislaw Kania byl zproštěn obžaloby, když soud dospěl k závěru, že on k výjimečnému stavu nepřispěl.

K dvouletému podmíněnému trestu vězení byl ale v roce 2015 odsouzen Czeslaw Kiszczak, který se stal v březnu 1981 ministrem vnitra. Několik měsíců po rozhodnutí soudu Kiszczak zemřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slováci opět vyšli do ulic, demonstrovalo se při výročí vraždy Kuciaka a Kušnírové

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové a Američané tajně jednali o Ukrajině ve Švýcarsku, píše Reuters

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Trump v pátek uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině, protože velmi ztěžuje uzavírání dohod.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útočník pobodal muže u památníku holocaustu v Berlíně

U památníku holocaustu v centru Berlína utrpěl v pátek večer těžká zranění třicetiletý španělský turista, kterého někdo pobodal, informuje server deníku Tagesspiegel. S podezřelým se podle všeho neznal. Policie místo i okolí uzavřela a útočníka po zhruba třech hodinách zadržela. Jeho motiv není znám, napsala agentura Reuters. Zraněný byl převezen do nemocnice.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Slabá německá ekonomika definovala předvolební kampaň

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.
před 5 hhodinami

Za neznámé tělo pohrozil Netanjahu Hamásu odplatou. Teroristé pak předali další rakev

Jeruzalém donutí Hamás zaplatit za to, že neodevzdal tělo rukojmí Širi Bibasové podle dohody, oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tělo, které židovský stát obdržel, podle něj patří ženě z Pásma Gazy. Teroristé z Hamásu tvrdí, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu. Večer pak média uvedla, že Hamás předal Červenému kříži další rakev, izraelská armáda to prověřuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hrdinové beze zbraní. Odhodlání hasičů na Ukrajině zachytil dokument Slib ohni

Bojují beze zbraní, i tak při své práci denně riskují život. Už tři roky bránící se Ukrajina by se bez práce hasičů neobešla. Neustálé ruské údery a jejich zneškodňování mají často za následek výbuch nebo požár, s nímž se musí vypořádat právě sloužící jednotky. Kuráž a proměnu hasičské práce v době ruské agrese na Ukrajině ukazuje dokument s názvem Slib ohni zpravodajky Darji Stomatové a kameramana Jána Schürgera.
před 6 hhodinami

Pokud má Trump strategii, tak nevím jakou, míní ukrajinista Svoboda

Americký prezident Donald Trump má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, míní ukrajinista David Svoboda s tím, že Trump má kolem sebe proudy, které upřednostňují sílu nad právem a řídí se heslem „vyšší bere“. Podle něj je Trump svým světonázorem ideologicky konzistentní a čitelnější, než by se zdálo. Pokud je ale vše součástí strategie, tak Svoboda uvedl, že neví jaké. Ukrajinista byl hostem Interview ČT24.
před 7 hhodinami

Lodní doprava přes Drážďany stojí, mráz rozhýbal zbytky zříceného mostu

Labská plavební cesta mezi Českem a Německem je od úterý opět uzavřená, a to kvůli detekovaným pohybům zbytku mostu Carolabrücke v Drážďanech, jenž se tam do řeky loni v září zřítil. Podle německých expertů mohou za další pohyby mostu mrazivé teploty, které v noci v týdnu klesaly až na minus jedenáct stupňů Celsia. Uzavřená lodní cesta znamená pro saské a české dopravce velké finanční ztráty.
před 7 hhodinami
Načítání...