Jaruzelski při zásahu proti Solidaritě věděl, že Rusové nezaútočí

Polsko dnes uzavře jednu z rozporuplných kapitol svých dějin a naposledy se rozloučí s jednou z klíčových postav polských dějin, Wojciechem Jaruzelským. Generál, který postupně usedl v čele ministerstva obrany, vlády, Polské sjednocené dělnické strany i v prezidentském křesle, se do historie nepochybně nejvýrazněji zapsal 13. prosince 1981. Tehdy v Polsku vyhlásil válečný stav a rázně zasáhl proti opozičnímu odborovému hnutí Solidarita. Svým činem prodloužil život tamního komunistického režimu téměř o osm let.

Období krize polského komunistického režimu na počátku 80. let jednoznačně představovalo nejdůležitější a nejkontroverznější fázi Jaruzelského politické kariéry. Generál v průběhu roku 1981 za podpory sovětského vedení výrazně mocensky posílil. V době vyhlášení válečného stavu zastával krom postu ministra obrany i premiérský úřad a stál v čele komunistické strany. 

O skutečné motivaci Jaruzelského zákroku proti polské opozici se dlouho spekulovalo. Politik po pádu komunistického režimu často argumentoval tím, že svou akcí zachránil Polsko před sovětskou vojenskou invazí - opakování roku 1968, kdy došlo k zásahu proti pražskému jaru. Historici nicméně v posledních letech na základě dostupných sovětských i polských dokumentů jasně prokázali, že generálovo tvrzení o vnějším ohrožení bylo pouhou zpětnou a instrumentální snahou obhájit své činy.

Moskva chtěla, aby si to Poláci vyřídili sami   

Průběh událostí v Polsku na počátku 80. let se od dění v Československu v roce 1968 značně odlišoval. Krize otřásala Polskem a potažmo celým východním blokem dlouhých 18 měsíců, během nichž politika Moskvy procházela výraznými proměnami. Na rozdíl od pražského jara nicméně Kreml po celou dobu s polským komunistickým vedením poměrně úzce spolupracoval. Bouře v Polsku byly prosazovány masovým opozičním hnutím. Nejednalo se o iniciativu vládnoucích režimních špiček. Polské vedení se nikterak neodklonilo od sovětského modelu „reálného socialismu“. Moskva tak upřednostňovala scénář, aby polští komunisté obnovili pořádek v zemi vlastními silami. 

Intervence SSSR a potažmo i dalších států Varšavské smlouvy jistý čas skutečně hrozila. Nikoliv však v prosinci 1981, ale přesně o rok dříve. V té době se v rámci společných aliančních manévrů chystala na polské území vstoupit sovětská, východoněmecká i československá vojska. Na mimořádné schůzce šéfů zemí Varšavské smlouvy v Moskvě se však Brežněv ani nikdo další pro invazi otevřeně nevyslovil. Preferováno bylo potlačení Solidarity a dalších opozičních frakcí polskými bezpečnostními složkami. 

Značná část polského vedení, včetně Jaruzelského, však tváří v tvář síle Solidarity se zákrokem váhala. Naopak do značné míry kvitovala konání manévrů Varšavské smlouvy na polském teritoriu. Přítomnost zahraničních vojsk totiž vytvářela pocit ohrožení a činnost opozice dočasně utlumovala. 

Jaruzelski chtěl garance Varšavské smlouvy, že v případě potřeby zasáhne

Vyhlášení válečného stavu 13. prosince 1981 se již odehrálo za situace, kdy vůdci států Varšavské smlouvy - Jaruzelského nevyjímaje - jasně věděli, že Moskva od veškerých úvah o možné intervenci upustila. S ohledem na komplikovanou mezinárodní situaci vyplývající ze sovětských bojových operací v Afghánistánu se obávala ostré reakce Západu a komplikací pro hroutící se ekonomiku východního bloku. 

Demonstrace proti Jaruzelskemu v roce 2009
Zdroj: Hana Brusdová/ČTK

Garance Varšavské smlouvy pro zásah proti polské opozici se počátkem prosince naopak pokusil získat sám Jaruzelski. V případě, že by jím připravovaná akce selhala a rozhořela se občanská válka, měla v Polsku zasáhnout vojska spřátelených zemí. Výbor ministrů obrany Varšavské smlouvy však Jaruzelskému odmítl poskytnout jakoukoliv, byť politickou podporu. Hlavní velitel paktu, sovětský maršál Viktor Kulikov, také v předvečer zásahu proti Solidaritě polskému vůdci tlumočil stanovisko Brežněvova vedení, že zahraniční vojenský zásah je naprosto vyloučen. 

Jaruzelski tedy navzdory svým prohlášením v prosinci 1981 v obavách z vnějšího ohrožení Polska nejednal. Jeho krok daleko více motivovala mentalita konzervativně smýšlejícího vojáka a komunisty, který měl na obnovení pořádku a stabilizace situace v zemi osobně zájem. 

Husák vyjádřil Jaruztelského akci podporu

Netřeba dodávat, že tehdejší vedení KSČ Jaruzelského krok přivítalo s nadšením. Po celou dobu krize v Polsku se i s ohledem na existenci polské menšiny v Československu totiž obávalo možného šíření nepokojů na naše území. Vybrané jednotky Československé lidové armády koneckonců zůstávaly pro všechny případy v bojové pohotovosti až do července 1982. Není bez zajímavosti, že se špičky KSČ stavěly poměrně chladně k polské žádosti o ekonomickou pomoc. Bez ní přitom byla stabilizace situace v Polsku jen stěží realizovatelná. Při jednání s Jaruzelským v dubnu 1982 tak Gustáv Husák vyjádřil generálovi pouze politickou podporu. V praktických otázkách materiálních dodávek polského vůdce jen odkázal na Radu vzájemné hospodářské pomoci.

                                      Matěj Bílý, autor je doktorandem Ústavu světových dějin FF UK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 1 hhodinou

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 7 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 11 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 12 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 13 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...