Jaruzelski při zásahu proti Solidaritě věděl, že Rusové nezaútočí

Polsko dnes uzavře jednu z rozporuplných kapitol svých dějin a naposledy se rozloučí s jednou z klíčových postav polských dějin, Wojciechem Jaruzelským. Generál, který postupně usedl v čele ministerstva obrany, vlády, Polské sjednocené dělnické strany i v prezidentském křesle, se do historie nepochybně nejvýrazněji zapsal 13. prosince 1981. Tehdy v Polsku vyhlásil válečný stav a rázně zasáhl proti opozičnímu odborovému hnutí Solidarita. Svým činem prodloužil život tamního komunistického režimu téměř o osm let.

Období krize polského komunistického režimu na počátku 80. let jednoznačně představovalo nejdůležitější a nejkontroverznější fázi Jaruzelského politické kariéry. Generál v průběhu roku 1981 za podpory sovětského vedení výrazně mocensky posílil. V době vyhlášení válečného stavu zastával krom postu ministra obrany i premiérský úřad a stál v čele komunistické strany. 

O skutečné motivaci Jaruzelského zákroku proti polské opozici se dlouho spekulovalo. Politik po pádu komunistického režimu často argumentoval tím, že svou akcí zachránil Polsko před sovětskou vojenskou invazí - opakování roku 1968, kdy došlo k zásahu proti pražskému jaru. Historici nicméně v posledních letech na základě dostupných sovětských i polských dokumentů jasně prokázali, že generálovo tvrzení o vnějším ohrožení bylo pouhou zpětnou a instrumentální snahou obhájit své činy.

Moskva chtěla, aby si to Poláci vyřídili sami   

Průběh událostí v Polsku na počátku 80. let se od dění v Československu v roce 1968 značně odlišoval. Krize otřásala Polskem a potažmo celým východním blokem dlouhých 18 měsíců, během nichž politika Moskvy procházela výraznými proměnami. Na rozdíl od pražského jara nicméně Kreml po celou dobu s polským komunistickým vedením poměrně úzce spolupracoval. Bouře v Polsku byly prosazovány masovým opozičním hnutím. Nejednalo se o iniciativu vládnoucích režimních špiček. Polské vedení se nikterak neodklonilo od sovětského modelu „reálného socialismu“. Moskva tak upřednostňovala scénář, aby polští komunisté obnovili pořádek v zemi vlastními silami. 

Intervence SSSR a potažmo i dalších států Varšavské smlouvy jistý čas skutečně hrozila. Nikoliv však v prosinci 1981, ale přesně o rok dříve. V té době se v rámci společných aliančních manévrů chystala na polské území vstoupit sovětská, východoněmecká i československá vojska. Na mimořádné schůzce šéfů zemí Varšavské smlouvy v Moskvě se však Brežněv ani nikdo další pro invazi otevřeně nevyslovil. Preferováno bylo potlačení Solidarity a dalších opozičních frakcí polskými bezpečnostními složkami. 

Značná část polského vedení, včetně Jaruzelského, však tváří v tvář síle Solidarity se zákrokem váhala. Naopak do značné míry kvitovala konání manévrů Varšavské smlouvy na polském teritoriu. Přítomnost zahraničních vojsk totiž vytvářela pocit ohrožení a činnost opozice dočasně utlumovala. 

Jaruzelski chtěl garance Varšavské smlouvy, že v případě potřeby zasáhne

Vyhlášení válečného stavu 13. prosince 1981 se již odehrálo za situace, kdy vůdci států Varšavské smlouvy - Jaruzelského nevyjímaje - jasně věděli, že Moskva od veškerých úvah o možné intervenci upustila. S ohledem na komplikovanou mezinárodní situaci vyplývající ze sovětských bojových operací v Afghánistánu se obávala ostré reakce Západu a komplikací pro hroutící se ekonomiku východního bloku. 

Demonstrace proti Jaruzelskemu v roce 2009
Zdroj: Hana Brusdová/ČTK

Garance Varšavské smlouvy pro zásah proti polské opozici se počátkem prosince naopak pokusil získat sám Jaruzelski. V případě, že by jím připravovaná akce selhala a rozhořela se občanská válka, měla v Polsku zasáhnout vojska spřátelených zemí. Výbor ministrů obrany Varšavské smlouvy však Jaruzelskému odmítl poskytnout jakoukoliv, byť politickou podporu. Hlavní velitel paktu, sovětský maršál Viktor Kulikov, také v předvečer zásahu proti Solidaritě polskému vůdci tlumočil stanovisko Brežněvova vedení, že zahraniční vojenský zásah je naprosto vyloučen. 

Jaruzelski tedy navzdory svým prohlášením v prosinci 1981 v obavách z vnějšího ohrožení Polska nejednal. Jeho krok daleko více motivovala mentalita konzervativně smýšlejícího vojáka a komunisty, který měl na obnovení pořádku a stabilizace situace v zemi osobně zájem. 

Husák vyjádřil Jaruztelského akci podporu

Netřeba dodávat, že tehdejší vedení KSČ Jaruzelského krok přivítalo s nadšením. Po celou dobu krize v Polsku se i s ohledem na existenci polské menšiny v Československu totiž obávalo možného šíření nepokojů na naše území. Vybrané jednotky Československé lidové armády koneckonců zůstávaly pro všechny případy v bojové pohotovosti až do července 1982. Není bez zajímavosti, že se špičky KSČ stavěly poměrně chladně k polské žádosti o ekonomickou pomoc. Bez ní přitom byla stabilizace situace v Polsku jen stěží realizovatelná. Při jednání s Jaruzelským v dubnu 1982 tak Gustáv Husák vyjádřil generálovi pouze politickou podporu. V praktických otázkách materiálních dodávek polského vůdce jen odkázal na Radu vzájemné hospodářské pomoci.

                                      Matěj Bílý, autor je doktorandem Ústavu světových dějin FF UK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteČeská iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice ukrajinské armádě, řekl Pavel

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 6 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 20 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 1 hhodinou

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 1 hhodinou

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...