Pandemie ve světě: Dánsko zrušilo všechna opatření, hospitalizovaných v Izraeli přibývá

Dánsko k pátku jako první stát Evropské unie po 548 dnech zrušilo všechna opatření proti šíření koronaviru v běžném životě. Podle místních úřadů si to země může dovolit díky vysoké proočkovanosti. Ta je vysoká i v Izraeli, kde však počty nakažených stále rostou a v kritickém stavu leží v nemocnicích kolem 650 lidí. S podobným problémem se potýká také Rakousko, kde lékaři pečují o 668 lidí s těžším průběhem.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Návrat k běžnému životu byl v Dánsku postupný a s pátkem skončilo i poslední omezení, kterým byla povinnost předkládat digitální covidový pas při vstupu do nočních klubů. AP uvádí, že plně naočkované jsou v Dánsku více než čtyři pětiny lidí starších dvanácti let. Agentura AP uvádí, že omezení stále platí pro vstup ze zahraničí.

„Neřekl bych, že je příliš brzy. Otevřeli jsme dveře, ale zároveň jsme řekli, že je můžeme znovu zavřít, pokud to bude potřeba,“ řekl virolog Sören Riis Paludan z univerzity v Aarhusu.

Vláda od půlnoci nepovažuje covid-19 za „onemocnění kriticky nebezpečné pro společnost“, nyní jde podle ní o „běžné nebezpečné onemocnění“. Podle statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse se v Dánsku, které má 5,8 milionu obyvatel, koronavirem nakazilo necelých 351 tisíc lidí a z nich 2604 zemřelo.

V Izraeli čísla rostou

Na druhou stranu v Izraeli nakažených covidem-19 opět přibývá, a to i přes vysokou míru proočkovanosti obyvatelstva. Zvyšující se tempo pandemie se však zatím nepromítlo do počtu hospitalizovaných s vážným průběhem onemocnění. Navzdory návratu žáků do škol pak v posledních dnech kleslo reprodukční číslo pod hodnotu 1. 

Zásadní číslo, dle kterého v Izraeli posuzují pandemii covidu, je počet nemocných v nemocnicích v těžkém stavu na dýchacích přístrojích. Dle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka v Izraeli na konci srpna toto číslo dosáhlo 750. „To bylo v podstatě na hranici toho, co si izraelská vláda stanovila jako hranici k uvalení dalšího lockdownu. Na začátku září však čísla začala opět klesat a nyní stagnují na hodnotě 650 hospitalizovaných,“ řekl. 

Izraelský zdravotní systém je schopen takový nápor zvládnout. Sedmidenní průměr nově nakažených je v zemi nyní sedm tisíc covid pozitivních denně. I tento trend je však klesající. Dle zpravodaje však otázkou je, zda čísla negativně neovlivňuje fakt, že Izrael nedávno oslavil svátek Roš hašana, během kterého se méně testovalo.

V Rakousku se plní nemocnice

Kvůli stoupajícím počtům nakažených se rakouské nemocnice starají o nejvíce pacientů s covidem-19 od konce května. Aktuálně se tam léčí 668 lidí s těžším průběhem, na jednotkách intenzivní péče je 183 pacientů s covidem-19. 

V zemi, které má necelých devět milionů obyvatel, v poslední době stoupají i denní bilance nových případů nákazy. Za posledních 24 hodin jich přibylo 2341 a celkem se nyní s nákazou potýká přes dvacet tisíc lidí. Nemocných je teď nejvíce od začátku května.

Rakousko kvůli nepříznivému epidemickému vývoji tento týden rozhodlo, že zpřísní některá opatření pro lidi, kteří nejsou proti covidu-19 očkovaní. Od středy tak například budou muset ve všech obchodech mít na obličeji respirátor FFP2.

Francouzská exministryně obviněna

Bývalá francouzská ministryně zdravotnictví Agnès Buzynová byla formálně obviněna kvůli způsobu, jakým v době výkonu funkce řešila pandemii covidu-19. Podle agentury Reuters se jedná o jeden z prvních případů na světě, kdy se musí vedoucí činitel právně zodpovídat za své činy v souvislosti s koronavirovou nákazou.

Žalobce Republikánského soudního dvora (CJR), který reakci vysokých vládních představitelů na pandemii vyšetřuje, uvedl, že Buzynová byla obviněna z „ohrožení životů dalších osob“, nikoliv však z druhého možného trestného činu, kterým bylo „nezabránění pohromě“.

Po nákaze koronavirem zemřelo ve Francii od začátku pandemie nejméně 115 tisíc lidí. CJR, který má ve francouzském systému jako jediný pravomoc vyšetřovat politiky za kroky uskutečněné v době výkonu jejich funkce, dosud obdržel zhruba 14 500 stížností souvisejících s kroky politiků v době pandemie. Týkají se mimo jiné nedostatečné připravenosti na příchod pandemie, která se projevila v nedostatku ochranných pomůcek v prvních měsících loňského roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 14 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 1 hhodinou

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 6 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...