Přibývá nakažených covidem, ve druhé polovině září může být podle Duška pět set hospitalizovaných

Ke středě je hospitalizovaných 89 lidí, v mezitýdenním srovnání je to o 34 více. Na jednotkách intenzivní péče leží 26 lidí. Ve vážném stavu je 14 pacientů, o sedm více než minulé úterý.

Letos v polovině března bylo hospitalizováno najednou téměř 9500 lidí, tedy devatenáctkrát víc, než uvádějí predikce na druhou půlku září. Na jednotkách intenzivní péče bylo v té době asi dva tisíce lidí, současné predikce předpokládají sto až 200 pacientů ve vážném stavu. Denně by pak do nemocnic mohlo přibývat asi 50 pacientů. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jde o nejrizikovější ze tří možných scénářů, nyní se epidemie vyvíjí podle prostředního.

„Nové příjmy do nemocnic jsou dlouhodobě z více než 90 procent z neočkovaných,“ řekl Dušek. Upozornil ale na to, že jejich počty během prázdnin byly velmi malé. I mezi novými případy jsou podle něj ze 75 až 80 procent lidé, kteří nebyli dosud očkováni. Naprostá většina z nich nemá žádné příznaky. Počet nově nakažených za týden je asi 20 na sto tisíc obyvatel, z nich šest na sto tisíc je nejen pozitivních, ale mají i nějaké příznaky nemoci.

Za alarmující by Dušek považoval, pokud by rostl podíl pozitivních testů mezi těmi nařízenými lékařem nebo hygienou u očkovaných seniorů.

Nejhorší situace je v Karlovarském kraji

V posledních dnech výrazně mezi týdny narostl počet nových případů. Incidenční číslo, které ukazuje týdenní počet nově nakažených v přepočtu na sto tisíc obyvatel, stouplo z 18 na 21. Ještě před týdnem byla celorepubliková incidence 13. Dál roste i reprodukční číslo, ke středě stouplo na 1,48 z předchozích 1,36. Nad hodnotou jedna, což značí zrychlování šíření epidemie, je 14 dní. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Nejvíce se v posledních dnech nákaza šíří v Karlovarském kraji, kde incidence, tedy počet nově odhalených případů covidu na sto tisíc obyvatel za poslední týden, ke středě stoupla na 39 z předchozích 33. V okrese Karlovy vary je dokonce 77, následuje Lounsko se 47 potvrzenými případy za posledních sedm dní. Na úrovní krajů přesahuje incidence třicítku ještě v Praze, dosahuje hodnoty 36, o den dříve to bylo 30.

Horší epidemická situace v Karlovarském kraji má podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové více důvodů. Časté jsou podle ní nákazy u vícečetných rodin. Zachyceny byly i importy ze zemí jako je Turecko, Bulharsko nebo Kazachstán. Více případů než jinde v ČR bylo odhaleno i při testování ve školách, zejména na středních. Některé případy mají souvislost s filmovým festivalem, který byl v krajském městě na konci srpna.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr Vojtěch v úterý řekli, že zhoršení očekávali, situace podle nich ale není vážná. „Očekával jsem, že se situace může po prázdninách zhoršit. Neříkám, že je to jenom otázka návratu dětí do školy, ale obecně otázka návratu společnosti do nějakého normálního režimu, větší mobilita lidí,“ řekl ministr zdravotnictví.

Vláda očekává, že počet nakažených dál poroste, kompletní uzávěry zatím nechystá, uvedl Babiš po úterním jednání s předsedy vlád Slovenska a Rakouska na zámku v Lednici.

Před rokem přibylo 7. září zhruba podobně případů jako letos, v dalších dnech pak počty stoupaly nad tisíc, ve druhé půlce října nad deset tisíc, maximem při loňské podzimní vlně bylo na začátku listopadu přes víc než patnáct tisíc potvrzených případů za den. Podle odborníků by ale díky očkování a vysokému počtu lidí, kteří už nemoc prodělali, neměla v letošním roce taková situace nastat. Úmrtí s potvrzeným onemocněním covid-19 eviduje ministerstvo od začátku epidemie loni v březnu 30 408.

Vědecký redaktor ČT Vladimír Piskala upozornil, že většina nově nakažených na test přišla bez příznaků. Projevy nemoci mělo jen 23 procent testovaných PCR metodou a 12 procent lidí, kteří podstoupili antigenní test. „V tuto chvíli nevíme, jestli čísla popisují rychlý růst, nebo jestli jen lépe trasujeme a testujeme v místech, kde se epidemie šíří,“ popsal Piskala.

Připomněl, že obecnější trend ukazuje podíl pozitivních preventivních testů v průměru za sedm dní, kam patří i odběry ve školách a testy pro návštěvu restaurací nebo kulturních akcí. V tomto údaji lze pozorovat mírný nárůst. „Je to jeden z prvních signálů, které říkají, že se virus začíná ve společnosti šířit rychleji,“ uvedl.

Počet nakažených neporoste do extrémních hodnot, míní Dušek

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška mezi novými případy covidu-19 v září tvoří asi 30 procent školní děti. Testy ale podle Vojtěcha po tomto týdnu skončí, ministr zdravotnictví to ve středu řekl na jednání sněmovního školského výboru. Dušek zároveň zdůraznil, že epidemie nyní kvůli návratu lidí z dovolených a dětí do škol nevyhnutelně poroste, i když díky očkování asi proti loňsku nebude tak velká zátěž nemocnic.

ÚZIS má podle Duška tři scénáře vývoje epidemie. Řekl, že dosavadní počty odpovídají realistickému, nikoli optimistickému vývoji. „Je to scénář, který bohužel musí počítat s tím, že nemáme ještě dostatečně proočkovanou populaci. Pořád ještě máme i část potenciálně zranitelných nenaočkovaných a hlavně ta mladší věková kategorie středního věku je málo proočkovaná,“ vysvětlil s tím, že tento scénář povede k nárůstu počtu nakažených. „Neměly by eskalovat do nějakých šílených hodnot,“ dodal. Další vývoj se podle něj bude odvíjet zejména podle toho, kolik lidí bude naočkovaných. Nyní má dokončené očkování v ČR asi 54 procent populace.

Neproočkovanost v části zranitelné populace považuje za problematickou také viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek. Podle něj lze také předpokládat, že se covid bude šířit zejména v mladší populaci. „Která se dostala na očkování později. Zadruhé se obtížněji přemlouvá, aby se nechala naočkovat,“ řekl ve středeční Devadesátce.

Za důležitý ukazatel považuje Mrozek reprodukční číslo, které nyní stoupá. „Myslím si, že tady skutečně hrozí, že se může opakovat scénář z minulého roku. Asi v menší míře, protože máme přes polovinu populace proočkovanou,“ podotkl. Biochemik a přednosta Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Trnka upozornil, že v průběhu léta velmi pozvolna narůstá počet nakažených a hospitalizovaných. Souhlasí také s výrokem ministra Vojtěcha o tom, že Česko je na úpatí další vlny.

Očkovací tempo klesá

Nákazu podle aktuálních statistik ministerstva zdravotnictví prodělalo v Česku přes 1,68 milionu lidí a 5,8 milionu lidí je plně očkováno. V úterý zdravotníci aplikovali téměř třináct tisíc dávek vakcíny proti covidu, v mezitýdenním srovnání zhruba o 11 tisíc méně. Očkovat se v Česku začalo na konci loňského prosince, od té doby bylo podáno téměř 11,58 milionu dávek.

Pro zbrzdění šíření nákazy covidu-19 je přitom podle Duška potřeba zvýšit nejen proočkovanost seniorů a rizikových skupin, ale také mladých lidí. Celoevropské statistiky podle něj potvrzují, že virus se dál šíří zejména mezi mladšími. Pokud mají malé děti a nejsou očkovaní, mohou se snadněji nakazit a pak virus šířit dál, řekl na jednání sněmovního školského výboru.

„Když se děcko nakazí, což je přírodní jev a dojde k tomu, tak přijde domů, a budou-li rodiče naočkovaní, je tam bariéra pro vstup viru do dalšího šíření,“ uvedl Dušek. „Pokud nakažené dítě nakazí zase rodiče, tak zase se rozjede nějaká spirála, která není příjemná a nikdo z nás ji nechce,“ uvedl. Cílem by proto podle něj mělo být dosáhnout očkovanosti 75 procent v každé věkové kategorii, nejen v průměru populace.

Hudební kluby požadují zrušení opatření

Čtyři hudební kluby z Brna a Prahy žádají Nejvyšší správní soud, aby zrušil část mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které reguluje například tanec v klubech či diskotékách. Návrh společně podávají Fléda, Kabinet múz a Metro z Brna s pražskou MeetFactory, oznámil PR manažer Flédy Martin Brzobohatý.

Podle platného opatření, které ukládá i další zákazy a omezení, mohou v klubech, diskotékách a dalších podobných zařízeních tančit jen očkovaní či testovaní lidé a provozovatelé by měli „aktivně bránit shromažďování“ ve vzdálenosti menší než 1,5 metru. Regulace tance se netýká svateb či karů. „Je absurdní, že po koncertu, pro který jsou nastavena jen nejzákladnější opatření a při kterém se tančit může, by velká část hostů měla náš klub opustit, aby při reprodukované hudbě tančili jen ti očkovaní, s rozestupy jako při spartakiádě,“ uvedl Řehoř.

Přezkoumávání opatření přijímaných podle pandemického zákona patří v posledních měsících k hlavním agendám Nejvyššího správního soudu. Opakovaně ve svých rozhodnutích poukazoval na nezákonnost některých opatření, zejména kvůli chybějící opoře v zákonech a kvůli nedostatkům v odůvodnění. Apeloval také na srozumitelnost a sdělnost jednotlivých opatření.

Soud zrušil povinnost pořídit si test před návratem do Česka

Covidovým opatřením se věnoval také Městský soud v Praze, který podle serveru Česká justice ve středu zrušil povinnost pořizovat si před návratem ze zahraničí test. Z příslušného ochranného opatření ministerstva zdravotnictví není podle soudu zřejmé, jaká zdravotnická zařízení mohou testy provádět a proč ministerstvo vyloučilo možnost, aby to byla česká zařízení. Resort uvedl, že se nyní s rozhodnutím soudu seznamuje, a nemůže ho proto zatím komentovat.

Server napsal, že na Městský soud v Praze se s návrhem na zrušení ochranného opatření obrátila Poliklinika Anděl. Ministerstvo totiž v polovině letošního června určilo, že testy na přítomnost covidu-19 před návratem do vlasti mohou provádět pouze zahraniční poskytovatelé zdravotních služeb. Do té doby mohly testy dělat akreditované laboratoře, tedy včetně českých, které tuto službu například poskytovaly cestovním kancelářím.

Soud podle České justice připustil, že požadavek na předložení testu při návratu z některých zemí je legitimní. Problém však spatřuje v tom, že ministerstvo nijak nevysvětlilo důvody změny, po které nemohou tuto službu v zahraničí poskytovat i české akreditované laboratoře. Opatření navíc neodůvodněně rozlišuje mezi antigenním a PCR testem, kdy u antigenního testu v podstatě vyžaduje přísnější podmínky. Nejasná je také požadovaná akreditace laboratoře, napsal server.