Nizozemsko zařadilo Česko mezi rizikové země, ve středu tak zřejmě učiní i Německo

Nahrávám video

Nizozemsko zařadilo celou Českou republiku kvůli šíření koronaviru mezi rizikové země. Lidé z Česka musí po příjezdu do Nizozemska nastoupit do karantény, a to i v případě, kdy mají negativní test na covid-19. Kvůli nepříznivému vývoji epidemie v Česku zvažuje podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) také Německo od středy zařadit mezi rizikové oblasti celou Českou republiku. Pro vstup na německé území bude nutný test na koronavirus, nebo karanténa.

„Osoby, které přijíždějí do Nizozemska z České republiky, nikoliv pouze z Prahy, by se měly neprodleně odebrat do desetidenní karantény. A to i v případě, když nemají žádné příznaky onemocnění covid-19 nebo pokud měly negativní test na covid-19,“ oznámilo české ministerstvo zahraničí k nizozemskému rozhodnutí.

Lidem z Nizozemska pak tamní úřady doporučují, aby do České republiky nyní cestovali pouze v nezbytných případech.

Karanténu mohou lidé přijíždějící do Nizozemska absolvovat i v dočasném ubytování. Povinná karanténa se netýká lidí, kteří přes Nizozemsko jen letecky cestují do jiné země a na letišti neopouštějí mezinárodní tranzitní zónu.

Od středy bude pro Německo rizikové celé Česko

Německo už považuje některé oblasti Česka za rizikové. Mezi seznam epidemicky rizikových míst již patří Praha a Středočeský kraj. Hlavní podmínkou pro zařazení na seznam rizikových oblastí je pro Berlín překonání hranice 50 nakažených na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní.

„Vzhledem k epidemiologické situaci a tomu, že nárůsty nových případů jsou u nás výrazně vyšší než v sousedním Německu, lze předpokládat, že toto rozhodnutí skutečně ve středu může padnout,“ prohlásil Petříček. V pondělí o situaci na okraj nynější bruselské schůzky ministrů zahraničí Evropské unie jednal se svým německým protějškem Heiko Maasem.

Označení země za rizikovou sice neznamená, že do ní Němci nemohou cestovat, spolková vláda a také jednotlivé německé spolkové země nicméně doporučují, aby se lidé těmto regionům pokud možno vyhnuli. Zakázány také nejsou cesty z rizikových oblastí do Německa, lidé ale musejí počítat s omezeními.

Česko se podle Petříčka bude snažit vyjednat, aby pravidelné testování nemuseli podstupovat například lidé, kteří jezdí za prací do příhraničních oblastí.

„Pro nás bude především důležité, aby toto rozhodnutí nemělo dopad na pendlery, na lidi, kteří jezdí za studiem, za prací do Německa, ale třeba také na malý příhraniční styk, na lidi, co k nám jezdí nakupovat,“ vyjmenoval šéf české diplomacie. ČR se podle něj rovněž bude snažit, aby měl nový německý krok co nejmenší dopad na českou ekonomiku a na přeshraniční přepravu.

Detaily plánu zatím Německo dolaďuje a česká diplomacie s Berlínem stále jedná, podotkl Petříček. Je však podle něj pravděpodobné, že podmínky pro vstup do Německa budou pro lidi přijíždějící z dalších českých krajů podobné jako pro Prahu a Středočeský kraj. Lidé se tedy budou muset buď prokázat negativním testem, nebo jít do dvoutýdenní karantény.

Nová pravidla příjezdu do Německa

Podle současných pravidel lidé přijíždějící do Německa z rizikových oblastí musí předložit negativní test, který není starší než 48 hodin. Kdo takové potvrzení nemá, musí do karantény, a to buď doma, nebo v jiném místě pobytu. Zároveň se musí do 72 hodin podrobit testu. Pokud bude výsledek rozboru negativní, je možné karanténu opustit.

Od 1. října se ale postup změní. Negativní test nebude stačit k tomu, aby se člověk karanténě vyhnul. Nově bude vyžadována karanténa nehledě na výsledky rozboru. Ukončit domácí izolaci bude možné nejdříve po pěti dnech, a to na základě negativního testu. Pokud se člověk otestovat nenechá, musí v karanténě zůstat 14 dní.

Rozbor po návratu z rizikových oblastí je možné nechat si udělat v Německu zdarma. Odběrová místa jsou například na letištích, nádražích či na dálnicích.  

Výše pokut se v jednotlivých spolkových zemích liší, za nedodržování karantény ale shodně dosahuje jednotek tisíc eur (desítek tisíc korun). Podobně vysoké finanční postihy hrozí i za to, když lidé po příjezdu z rizikových oblastí neinformují místní hygienický úřad, jak je vyžadováno. 

I když Německo prozatím neplánuje plošnou ostrahu hranic, je nutné počítat s namátkovými kontrolami, a to nejen na silnicích, ale také ve vlacích. Vodítkem pro policii, jak dříve uvedla česká ambasáda, může být registrační značka auta.

Stávající karanténní opatření se netýkají řidičů kamionů či pendlerů, pokud nemají příznaky nemoci covid-19. Česká diplomacie usiluje, aby to tak i nadále zůstalo. Německé ministerstvo zahraničí na svém webu uvádí, že výjimka se vztahuje i na ty, kteří Německem pouze projíždějí. V takovém případě ale musí zemi co nejrychleji opustit. Předpokládá se, že tyto výjimky budou platit i po 1. říjnu.

Experti: ČR potřebuje obchodní cesty do Německa

Česko podle expertů potřebuje, aby obchodní cesty do Německa mohly nadále pokračovat bez větších omezení, nejlépe aby se na ně nevztahovala povinnost předložení negativního testu na covid-19. Právě testování by znamenalo významnou administrativní i finanční zátěž, tvrdí zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). 

Pokud Německo celou ČR zařadí mezi rizikové země, podle ředitele mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáše Martina by bylo dobré, aby pro obchodní cesty existovala výjimka po vzoru Bavorska.

„Svaz průmyslu také dlouhodobě bojuje za to, aby náklady na případné koronavirové testy byly pro byznys odečitatelnou položkou od nákladů daně, což by mělo platit i v případě obchodních cest do Německa,“ uvedl.

Zařazení ČR mezi rizikové země Německem podle místopředsedy představenstva AMSP Evžena Reitschlägera zkomplikuje kamionovou dopravu a pozastaví se dovoz a vývoz zboží. Z omezení podle něj vyvstává řada otázek, například jak budou dostupná testovací místa, která jsou již nyní přetížena, nebo zda bude test na německé straně vyžadován opakovaně a po jaké periodě.

„Nevíme, jak se bude řešit nucená pauza u tranzitu. Je rovněž nejasné, zda Německo vyžaduje negativní test ne starší 48 hodin – od odběru nebo od zaslání výsledku testu,“ uvedl dále. Německo je pro ČR největším obchodním partnerem. Loni tam firmy vyvezly zboží v hodnotě téměř 1,5 bilionu korun. Za prvních sedm měsíců letošního roku pak zboží v hodnotě 766 miliard korun, uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 46 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...