Muskova koupě Twitteru vzbuzuje nadšení z rozšíření svobody slova i obavy z dosahu lží

Nahrávám video

Muskova akvizice Twitteru už stihla obletět svět. O konkrétních změnách, které se dotknou více než 200 milionů uživatelů, však zatím není jasno. Musk naznačil větší svobodu projevu nebo možnost zpětně upravovat příspěvky. Část zaměstnanců i expertů před odkoupením varovala, že Muskova akvizice může dát větší prostor šíření extremismu a dezinformací.

Nový vlastník Twitteru je proti omezování obsahu na síti. Méně kontroly podle mnoha expertů znamená více kontroverzního obsahu. „Extremisté nejen ve Spojených státech, ale i ve světě si budou moci obnovit účet. Pravidla, která jim bránila v šíření extremismu a dezinformací na Twitteru, budou zrušena. Takže budou mít volné pole,“ vysvětluje Angelo Carusone, ředitel progresivistické neziskové organizace Media Matters for America.

Krátce po oznámení přišly první spekulace – zda například Donald Trump obnoví svůj účet na Twitteru zablokovaný loni kvůli násilnostem jeho podporovatelů a šíření lží. Exprezident to odmítl. Současná hlava státu nechtěla Muskovo převzetí komentovat. Kritikou kvůli závadnému obsahu se ale netají. „Nehledě na to, kdo vlastní Twitter, prezident je dlouhodobě znepokojen mocí velkých sociálních sítí. Mocí, kterou mají v našem každodenním životě,“ oznámila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. 

Mnozí varují i před hromaděním moci. Padesátiletý podnikatel díky elektrovozům Tesla mění dopravu na silnicích, programem SpaceX zase dopravu do vesmíru. A měnit chce i populární sociální síť. Nebrání se příspěvkům delším než 280 znaků nebo možnosti je zpětně libovolně upravovat.

Musk také mimo jiné provokativně navrhl přeměnit sídlo v San Franciscu na útulek pro bezdomovce, „protože tam stejně nikdo nechodí“. Narážel tím na rozhodnutí společnosti z října 2020 nechat své zaměstnance pracovat z domova už navždy. Bývalý generální ředitel Twitteru Jack Dorsey akvizici podpořil a napsal: „Elon je jediné řešení, kterému věřím“. Musk předtím uvedl, že nemá důvěru ve vedení společnosti.

Brazílie fandí Muskovi

Například brazilský prezident Jair Bolsonaro a jeho příznivci změnu majitele uvítali. Od nového majitele očekávají větší svobodu projevu na této platformě, uvedla v úterý agentura EFE. Twitter a další sociální sítě Bolsonarovi dříve smazaly několik příspěvků, protože podle nich šířil nepravdivé obsahy.

Bolsonaro na sociální síti sdílel příspěvek amerického miliardáře, ve kterém vyjadřuje přání, aby na Twitteru zůstali i jeho nejzavilejší kritici, protože „to znamená svobodu slova“. Pochvalně se o akvizici vyjádřili i dva Bolsonarovi synové, kteří jsou brazilskými zákonodárci. Podle Eduarda Bolsonara příznivci levice nedokážou usnout kvůli představě, že se „Twitter stane svobodným“. Brazilský ministr telekomunikací Fábio Faria prohlásil, že Musk udělal akvizicí čin „ve prospěch svobody slova“.

Bolsonaro měl v posledních měsících řadu problémů s provozovateli sociálních sítí, skrze které se obrací na své příznivce a voliče. Facebook, Youtube či Twitter smazaly některé Bolsonarovy příspěvky kvůli šíření nepravdivých informací, například ohledně covidu-19. Část příznivců brazilského prezidenta se tak přesunula na sociální síť Telegram, kde byla pravidla méně přísná. I tato sociální síť ale míní zpřísnit dohled nad příspěvky poté, co jí na konci března ze strany brazilských soudů hrozil zákaz činnosti, protože neodstraňovala nepravdivá tvrzení.

Brusel Muskovi připomněl, že musí plnit pravidla EU

Za EU ohlásil komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, že Bruselu nepřísluší komentovat koupi. Připomněl však, že sociální síť musí plnit unijní pravidla pro odstraňování nelegálního obsahu, na jejichž zpřísnění se před několika dny shodli vyjednavači za Evropský parlament a členské země EU.

„Bude na Twitteru, aby se přizpůsobil našim pravidlům,“ řekl Breton agentuře Reuters. „Myslím, že Elon Musk zná Evropu velmi dobře. Ví moc dobře, že máme určitá pravidla pro automobilový průmysl a rozumí tomu. Takže v Evropě, abychom bránili svobodu projevu a ochránili jednotlivce, musí všechny společnosti plnit tyto závazky,“ dodal. Muskova Tesla v březnu otevřela u Berlína svou první evropskou továrnu.

EU se minulý týden shodla na zpřísnění pravidel pro sociální sítě, podle nichž budou muset technologické společnosti účinněji kontrolovat obsah na svých platformách. Pokud bude v rozporu se zákonem, tak jej mají povinnost bezodkladně odstranit. Evropští činitelé přitom kladou důraz především na projevy nenávisti a dezinformace.

Pokud firmy nebudou proti zakázanému obsahu zasahovat dostatečně razantně, budou jim hrozit pokuty v řádu až miliard dolarů. Dohodu musí ještě schválit unijní členské státy a Evropský parlament, očekává se však, že to bude pouze formalita.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 26 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 34 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...