Mosulské přehradě hrozí zhroucení, „tsunami“ by zabila statisíce Iráčanů, varují USA

Spojené státy varovaly před vlnou „tsunami“, která by mohla zaplavit třetinu Iráku, pokud dojde ke zhroucení mosulské přehrady. Washington hovoří o statisících obětí. Mosulská přehrada je v havarijním stavu. O její údržbu se nikdo nestará, jelikož oblasti kolem Mosulu ovládají radikálové z Islámského státu (IS). Irácké síly by tak místní obyvatele nemohly evakuovat.

Mosulská přehrada byla postavena v roce 1984. Dlouhá desetiletí diktatur, války a nestability se na ní krutě podepsala, v současné době je v havarijním stavu. Bagdád se snažil přesvědčit zahraniční firmy, aby se postaraly o její údržbu, zatímco budou probíhat boje irácké armády a mezinárodní koalice proti IS.

Americké velvyslanectví v Bagdádu tvrdí, že nebezpečí katastrofy je bezprecedentní. Samotný Mosul, který ovládají od června 2014 islamisté, by se ocitl do několika hodin pod vodou. Vlna tsunami by podle Američanů dosahovala skoro čtrnácti metrů, píše Telegraph.

Elektrické rozvodné sítě by byly zničeny a velká města by pravděpodobně zůstala pod vodou celé týdny, stejně jako New Orleans po řádění hurikánu Katrina, uvedly USA, které apelovaly na iráckou vládu, aby zřídila systém včasného varování.

Do Bagdádu by vlna dorazila během tří dnů a způsobila by zde chaos, varuje dál Washington. Irácká metropole by pak čelila zvýšenému zdravotnímu riziku.

Boje u přehrady v Mosulu
Zdroj: ČTK/AP/Khalid Mohammed

Iráčané plánují dobýt Mosul zpět, ofenziva ale zatím nikde

Dvoumilionový Mosul padl do rukou IS bez boje poté, co vojáci opustili své posty. Za sebou navíc nechali zbraně a vybavení, které ukořistil IS. Skupina pak postupovala do dalších oblastí a Bagdád přišel o kontrolu asi nad třetinou území.

Irácký parlament loni v srpnu odhlasoval, aby byli expremiér Núrí Málikí a další političtí a vojenští představitelé postaveni kvůli Mosulu před soud. Málikí přitom tvrdí, že šlo o „spiknutí naplánované v Ankaře a pak přesunuté do Irbílu“.

Přípravy na ofenzivu u Mosulu
Zdroj: Ahmed Saad/Reuters

Irácká armáda se na boj o Mosul připravuje dlouho, zatím ale k městu nepostupuje. Tisíce vojáků už dorazily na základnu u nedalekého města Machmúr. Vojáci se chtějí nejdříve zaměřit na získání islamistických zásobovacích tras mezi Mosulem a oblastmi více na jihu, jako je například Havíja v provincii Kirkúk.

Pozice poblíž Mosulu hájí Kurdové, kteří vycvičili i ženskou brigádu složenou z jezídek. Té velí kapitánka Chátún Chajdarová, která tvrdí, že IS drží v Mosulu jako otrokyně mnoho jezídek a její jednotka chce přispět k jejich osvobození. „Jejich rodiny na ně čekají,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 8 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...