Svět si tento týden připomněl 23 let od masakru v Srebrenici, při kterém vojska Republiky srbské povraždila více než osm tisíc mužů a chlapců. Rány této tragédie se stále nezhojily, ale v Bosně a Hercegovině znovu hlasitě zaznívají nacionalistické výzvy.
Připomínka výročí největší genocidy v Evropě od konce druhé světové války se stala součástí moderní historie. I letos během něj příbuzní pohřbili další identifikované oběti, tentokrát jich bylo třicet pět.
Svá jména z více než osmi tisíc povražděných Bosňáků, kteří byli nalezeni v masových hrobech, dostalo zpět zatím 6800 obětí. Tisíce pozůstalých znovu uctily jejich památku květinami i modlitbami.
Odkaz tragédie, kterou zosnovala vojska Republiky srbské pod vedením Ratka Mladiće, žije dál. Ovšem nejen jako pieta, ale i jako politické téma. V Bosně znovu ožívá nacionalismus, konkrétně na straně představitelů jedné ze dvou entit vytvořených Daytonskými mírovými dohodami.
Vedení autonomní Republiky srbské s uspořádáním ani s výkladem dějin nesouhlasí. „Existuje několik verdiktů haagského tribunálu, které uvádí, že tam bylo kolem tří a půl až pěti tisíc obětí. Zpráva ale hovoří o tom, že jich tam bylo 8700,“ pozastavuje se prezident Republiky srbské Milorad Dodik.
Počet, o kterém přitom ale nepochybuje přinejmenším část lidí v samotném Srbsku. Ve středu, v den výročí srebrenického masakru, se v centru metropole Bělehradu sešli aktivisté, kteří symbolickým čísly připomenuli plný počet obětí.
Milorad Dodik přesto trvá na svém. Spojené státy na něj proto loni uvalily sankce kvůli snaze bránit dohodám, které ukončily bosenskou válku.
Referendum o rozdělení Bosny a Hercegoviny
Revizionisté se ale nezastavují zdaleka jen u Srebrenice. Požadují mimo jiné referendum o rozdělení Bosny a Hercegoviny. Tuto snahu interpretují jako evropskou integraci. „Souhlasíme pouze s aliancí se Srbskem,“ prohlašuje Dodik.
Podle odborníků mají nacionalistické snahy kořeny ve stále špatné hospodářské situaci v zemi, na rozdíl od více prosperujícího Srbska. „V Bosně a Hercegovině stát zoufale nefunguje. Bosna a Hercegovina je pořád v krizi, Srbové se proto upínají k vizi připojení k Srbsku. Úspěšně jedoucímu vlaku,“ říká spolupracovník Ústavu mezinárodních vztahů Filip Tesař.
Nacionalistické tendence ale nezakouší jen Bosna a Hercegovina. Podobné nálady registrují v celé bývalé Jugoslávii. Hrůzy válek, které provázely její rozpad, s postupujícím časem ztratily svou naléhavost. Memento Srebrenice tak dostává nové dimenze.
