Titulek, emoce a pokračovat dál. Veřejnost na sociálních sítích podléhá hlavně emocím a o informacích příliš nepřemýšlí. To nahrává ruské propagandě v Pobaltí. Tichou válku o směřování postsovětských republik tu vedou v podstatě od jejich vzniku. Moderní trendy studuje i Expertní centrum NATO pro strategickou komunikaci, které sídlí v lotyšské Rize. Vyvíjí postupy, jak se bránit cílenému ovlivňování obsahu.
„Je tu Rusko, které v tomhle prostředí hraje svou hru propagandy a ovlivňování a je to jednodušší, než před 10 lety,“ říká ředitel NATO StratCom Janis Sarts.
Jedním z nejúčinnějších nástrojů pro získávání dat o jednotlivcích, který má téměř každý u sebe, je chytrý telefon. Zásadní je stopa, kterou uživatel zanechává v on-line světě: údaje o poloze, interakcích nebo třeba historie webových prohlížečů.
„Mikrocílení je využívání dat, která zanecháváme on-line. Tahle data říkají tomu, kdo je sbírá, kdo jsme, čemu věříme, jakou máme rodinu, jaké máme zájmy, příjmy, aby zacílili svoje sdělení přesně tak, že je ta osoba přijme a uvěří jim,“ vysvětluje Janis Sarts.
Dezinformační kampaně vedou i roboti
Zacílenou kampaň na sociálních sítích také stále častěji vedou roboti. Podle StratComu spravují automaty 38 procent všech ruských on-line účtů, těch v angličtině je 16 procent.
„Roboti jsou stále sofistikovanější, takže jen ze samotného účtu to na první pohled nepoznáte. Musíte sledovat detaily, některé účty třeba mají 1200 postů denně, což by člověk nezvládl,“ dodává Sarts.
Falešné zprávy o EU, NATO nebo diskriminaci menšin
Ve dvoumilionovém Lotyšsku žije početná ruská menšina – přibližně 26 procent obyvatelstva. Část z nich čerpá zprávy v ruském informačním prostoru, ruskou realitu vnímají přes Moskvou kontrolovaná média, která vysílají i v Lotyšsku.
„Mnoho Rusů a Lotyšů má naprosto odlišné vnímání naší historie a historie Sovětského svazu. A tohle se Moskva snaží využívat, aby rozdělila Lotyšsko podle etnické linie. Vidíme stejné prvky krajanské politiky a mediálního ovlivňování, které využilo na Ukrajině před anexí Krymu,“ říká ředitel Centra východoevropských studií Andis Kudors.
V Lotyšsku se falešné zprávy točí kolem několika témat: Evropské unie, Severoatlantické aliance i samotného lotyšského státu, které vykreslují jako neúspěšné projekty.
Některé články třeba tvrdí, že pobaltské státy vděčí za svou identitu a ekonomickou prosperitu Sovětskému svazu. Podle jiného článku – analýzy rektora Univerzity aplikované vědy Vidzeme – mělo ale Lotyšsko před okupací vyšší životní standard a během ní Moskvě víc dávalo, než přijímalo.
Část lotyšských Rusů zná jen telerusko a teleputina
Ředitel Centra východoevropských studií Andis Kudors důvěru a odlišné vnímání zpráv u části lotyšských Rusů vysvětluje tím, že „znají jen telerusko, teleputina, telemedvěděva, ale ve skutečnosti část z nich neví, co se opravdu v Rusku děje“. Statistika, která by popisovala jejich přízeň Moskvě, by nebyla přesná, výrazně se to totiž liší podle jednotlivých témat.
„Jeden z narativů používaných po dekády je, že jsou etnické menšiny v Lotyšsku diskriminované. Udělali jsme výzkum a zjistili, že sedmdesát procent společnosti s tím nesouhlasí, včetně skoro poloviny rusky mluvících Lotyšů,“ konstatuje bezpečnostní analytička Národní vojenské akademie Ieva Bērziņa.
Řešením je kritické myšlení a mediální gramotnost
Jak ochránit společnost před podobnými manipulacemi, roky řeší státní tajemník ministerstva obrany Janis Garisons. Větší klid podle něj Rize dává profesionální armáda, na kterou země vydává dvě procenta HDP. A také stálá základna jednotek NATO, kde nedaleko hlavního města slouží osm národů včetně Čechů.
„Celkem pravidelně tu máme zpravodajské operace, psychologické operace a také občas kybernetické útoky,“ říká státní sekretář ministerstva obrany Janis Garisons.
Ministerstvo obrany tak ve spolupráci s resortem školství postupně zavádí výchovu k mediální gramotnosti. Má zvýšit odolnost společnosti, vést ke kritickému a analytickému myšlení.
„Klíčová věc v tomhle novém prostředí je nepodléhejte emocím, přemýšlejte. Přemýšlejte, kdo vám tuhle informaci dává, jaký je zdroj, jaký je pravděpodobně jeho záměr,“ upozorňuje ředitel NATO StratCom Janis Sarts.
