Politické školení mužstva se vrací do ruské armády. Putin obnovil funkce politruků

Nahrávám video

Ruská armáda zřídila dekretem prezidenta Vladimira Putina takzvanou hlavní politickou správu, zrušenou před 27 lety s rozpadem Sovětského svazu. Oznámila to agentura TASS. Orgán, který v sovětské éře v armádě řídil práci komunistických politruků, povede dosavadní náčelník západního vojenského okruhu Andrej Kartapolov.

Politická propaganda byla v Rudé armádě zavedena krátce po bolševickém převratu v roce 1918. Zřízení hlavní politické správy, která v ozbrojených silách řídila propagandu a vlasteneckou osvětu, bylo dokonce obsaženo ve stanovách komunistické strany.

Její zrušení, stejně jako zákaz veškeré politické agitace v armádě, bylo v srpnu 1991 jedním z posledních příkazů sovětského prezidenta Michaila Gorbačova ve funkci generálního tajemníka komunistické strany.

O funkcích staronového orgánu se v Putinově dekretu uvádí, že bude „organizovat vojensko-politickou činnost v ozbrojených silách“. Má dbát o „morálně psychologické zajištění armády“, dohlížet na dodržování pořádku a vojenské kázně a pečovat o válečné veterány.

Politruci mají zajistit ideologickou pevnost

V jednotkách a útvarech budou mít politickou připravenost vojsk na starosti zástupci velitelů. Jejich úkolem bude zajistit „ideologickou pevnost potřebnou k zajištění vlasteneckého vztahu k obraně státu“.

Čtyřiapadesátiletý generálplukovník Kartapolov, rodák z východoněmeckého Erfurtu, se jmenováním do nové funkce stal dalším, už jedenáctým zástupcem ruského ministra obrany. Podle mezinárodních vyšetřovatelů nese nepřímou odpovědnost za tragédii malajsijského letadla nad Donbasem v létě 2014. Použitý raketový systém údajně patřil jednotce západního vojenského okruhu, jemuž Kartapolov velel.

V únoru 2015 byl Kartapolov zařazen na sankční seznam Evropské unie. Od prosince 2016 do loňského března velel ruským jednotkám operujícím v Sýrii.

Je to spíš symbolické gesto

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa ale nejde o posun zcela k původnímu sovětskému modelu. „Co bylo nejdůležitější na sovětském modelu, že politruci byli jakýmsi hlídačem armády od komunistické strany. Často třeba velicí důstojník nemohl vydat žádný rozkaz, aniž by to neměl posvěceno od svého ideologického hlídače,“ řekl Soukup v úterním Horizontu ČT24. „Takhle to ale skutečně není, je to spíše posun směrem k větší ideologizaci, ale nikoliv k úplně sovětskému modelu,“ dodal.

„Co konkrétně bude jejich náplní práce, není jasné, hovoří se o posílení vlastenecké výchovy, ale na rozdíl od sovětských dob současné Rusko nemá nějakou jasnou ideologii, tak jak tomu bylo v dobách Sovětského svazu,“ sdělil Soukup s tím, že jde spíš o symbolické gesto. „A také do jisté míry byrokratický krok, kdy to na ministerstvu obrany vytvoří nějakou novou funkci,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonská armáda viní Izrael z palby při přebírání jedné z obcí

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 1 mminutou

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 3 mminutami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 10 mminutami

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 34 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 37 mminutami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Dva mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.