Lídři EU souhlasí s rušením koronavirových restrikcí v Evropě. Chtějí více vakcín pro chudé země

Život v zemích Evropské unie by se v příštích týdnech měl začít pomalu vracet do normálu. Shodli se na tom prezidenti a premiéři členských zemí, podle nichž je podmínkou obezřetného rušení pandemických restrikcí rychlý postup očkování. Šéfové států a vlád se shodli na nutnosti posílit produkci vakcín, jichž by měla EU více poskytovat chudším zemím. Podpořili také co nejrychlejší zavedení takzvaných covidových pasů usnadňujících cesty přes hranice, systém by měl být spuštěn 1. června.

Velká část unijních zemí postupně uvolňuje protikoronavirová omezení zavedená během předchozích měsíců, neboť nárůst počtu nakažených covidem-19 zpomaluje. Zvláště jižní státy závislé na příjmech z turistického ruchu naléhají, aby Unie do letních prázdnin co nejvíce usnadnila podmínky cestování.

Představitelé členských zemí se shodli, že EU by do poloviny června měla změnit současná doporučení k omezením přeshraničních cest. Podmínkou však je, že příznivý vývoj bude pokračovat a že unijní státy nepoleví v očkovací kampani. Řada zemí počítá s tím, že již během prázdnin naočkuje 70 procent dospělé populace, což je cíl stanovený Evropskou komisí.

Její předsedkyně Ursula von der Leyenová po jednání s lídry prohlásila, že EU této mety dosáhne do konce července. „Pokud budeme pokračovat tímto tempem, jsme přesvědčeni, že zvládneme bezpečně znovuotevřít naše země,“ řekla šéfka unijní exekutivy.

Komise podle dokumentu, který citovala agentura Reuters, počítá s tím, že během druhého čtvrtletí dostanou členské země 413 milionů dávek vakcín. To je mírný nárůst proti dřívějším odhadům a výrazně více proti prvním třem měsícům roku, kdy státy získaly pouze zhruba 100 milionů dávek, což se projevilo na pomalém rozjezdu očkování. Celkem by letos měly získat na 1,5 miliardy dávek.

Covidové pasy

Podle von der Leyenové by nejpozději začátkem prázdnin by měl být v provozu systém covidových certifikátů, které lidem s očkováním, negativním testem či protilátkami v těle zásadně usnadní cestování do zahraničí.

Technické zázemí pro celou Unii má být k dispozici již začátkem června, země se do systému budou moci připojit v polovině měsíce. Klíčový úkol mají před sebou členské státy, které musí zajistit, aby v jejich národních databázích byly aktuální informace o očkování, testech či protilátkách u jednotlivých žadatelů o bezplatné osvědčení.

EU by se podle národních lídrů měla zasadit o zvýšení produkce proticovidových vakcín. To má nejen pokrýt zájem v členských zemích, ale také umožnit větší štědrost navenek. „EU a její členské státy jsou zavázány zrychlit sdílení vakcín s potřebnými zeměmi s cílem darovat jim nejméně sto milionů dávek do konce roku,“ shodl se summit.

Západní země čelí kritice, že většinu produkce očkovacích preparátů směřují ke svým obyvatelům, zatímco v Africe, Asii či Latinské Americe očkování vázne. Unie podle lídrů také pomůže vyvinout nové kapacity k výrobě vakcín například přímo v afrických zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled