Evropská unie musí urychlit výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19 a přísněji kontrolovat jejich vývoz. Shodli se na tom ve čtvrtek prezidenti a premiéři členských zemí bloku. Jednotu ale nenašli v pohledu na kompenzaci nyní nerovného rozdělení dávek, které požaduje Rakousko nebo Česko. Dalšími kroky pověřili velvyslance členských států. Lídři EU jednali ve čtvrtek také s americkým prezidentem Joe Bidenem o spolupráci na globálních tématech.
Summit EU se shodl na urychlení výroby vakcín, na přerozdělení ne
„Je samozřejmě zcela zásadní, abychom dále pracovali na zlepšení produkce vackín v Evropě a zlepšili možnosti jejich distribuce mezi členské státy,“ řekl po jednání novinářům předseda Evropské rady Charles Michel.
Prezidenti a premiéři se shodli na tom, že EU bude využívat systém kontrol vývozu, který umožňuje zakázat export vakcín od firem, jež nedodávají unii slíbené množství dávek.
Nevyřešili však spor okolo dorovnání nerovnoměrné distribuce vakcín, což žádalo Rakousko podporované Českem či Chorvatskem. Někteří lídři v čele s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem tak chtěli přehodnotit současný distribuční klíč a jako kompenzaci získat větší podíl z urychlené dodávky deseti milionů dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech. S tím však nesouhlasili další státníci, zejména německá kancléřka Angela Merkelová.
Ve společném prohlášení nakonec lídři podpořili systém rozdělování vakcín podle počtu obyvatel. Zároveň pověřili velvyslance členských zemí, aby se otázkou možného nového rozdělení zmíněné dodávky od Pfizeru „v duchu solidarity“ zabývali.
Spory o firmu AstraZeneca trvají dál
Lídři se k summitu, který se kvůli zhoršení pandemické situace v Evropě na poslední chvíli přesunul do virtuálního prostředí, sešli v době sporů o dodávky vakcín, kterých má Unie méně, než očekávala.
Země nejsou jednotné v otázce, jak moc omezovat vývoz vakcín ve snaze přimět zejména firmu AstraZeneca, aby plnila slíbené množství dodávek. Těch v prvním čtvrtletí společnost dodá evropskému bloku necelou třetinu z původně plánovaných téměř 100 milionů, nedůvěru navíc den před summitem vzbudila zpráva o 29 milionech dávek této vakcíny skladovaných v Itálii.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po začátku videokonference na Twitteru uvedla, že Unie od začátku loňského prosince vyvezla 77 milionů dávek vakcín do 33 zemí. „Přestože EU zůstává otevřená, musí zajistit, aby Evropané dostali spravedlivý podíl očkovacích látek,“ poznamenala.
Obavy, že restrikce obrátí proti EU
Evropská komise ve středu navrhla, aby se kontroly a možné zákazy vývozu nevztahovaly jen na firmy neplnící dodávky, ale i na země, které jsou napřed v očkování a vakcíny nevyvážejí. Častější využívání zákazu se však nelíbí státům jako Nizozemsko, Belgie či skandinávským zemím.
„Panují obavy, aby se to neobrátilo proti EU,“ řekl jeden z diplomatů s tím, že při příliš častém zakazování vývozu by mohly některé země přestat do Evropy posílat komponenty k výrobě vakcín. Záměr Unie kritizovala zejména Británie, kterou by omezení vývozu mohlo postihnout nejvíce. Londýn a Brusel se ve středu večer ve společném prohlášení shodly, že chtějí hledat řešení výhodné pro obě strany.
Tím by podle diplomatů mohlo být například sdílení části produkce AstraZenecy ze závodů v EU. Na rázný přístup k omezování vývozu apeloval šéf Evropského parlamentu David Sassoli, který s politiky promluvil na úvod videokonference.
Německá kancléřka Angela Merkelová či francouzský prezident Emmanuel Macron před summitem dali najevo, že přes dosavadní nedostatky stále podporují současný systém a během summitu podporováni dalšími politiky odmítají Kurzovi ustoupit.
Evropská unie chce vakcíny pro i méně rozvinuté země
Evropská unie chce se Spojenými státy spolupracovat na posilování globální bezpečnosti a demokracie, která v současnosti čelí řadě hrozeb. Po videokonferenci premiérů a prezidentů zemí evropského bloku s americkým prezidentem Joem Bidenem to před novináři prohlásil šéf Evropské rady Charles Michel. Evropský blok se podle něj chce s USA zasadit také o to, aby se na méně rozvinuté země dostaly vakcíny proti covidu-19.
Biden se na dálku účastnil zasedání unijních lídrů jako první americký prezident po Baracku Obamovi, který osobně dorazil v roce 2009 na summit pořádaný v době českého předsednictví v Praze. Bidenova přibližně půlhodinová diskuse se šéfy členských zemí EU byla součástí americké snahy o zlepšení vztahů s dlouhodobými partnery, které ochladly za jeho předchůdce Donalda Trumpa.
Podle Michela a šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové hovořil Biden o spolupráci v boji proti covidu-19, kooperaci při řešení problematiky klimatických změn či spolupráci při rozvoji digitalizace a nových technologií. „Více než kdy dříve mají dnes Spojené státy a Evropská unie odpovědnost za příští generace,“ prohlásil Michel s odkazem na společné hodnoty demokracie a vlády práva, které podle něj chtějí obě strany hájit před současnými hrozbami.
Řeč byla také o vakcínách, které chtějí USA i EU v budoucnu poskytovat chudším zemím. V současnosti se však zejména evropský blok potýká s jejich nedostatkem a snaží se vyjednávat o jejich dovozu i s Washingtonem. Na dotaz, zda bylo i toto předmětem rozhovoru, ovšem Michel novinářům neodpověděl.