Série výbuchů se v pondělí v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, informovala agentura Reuters s odvoláním na svědky ve městě. Exploze oznámily také regionální úřady v severní, východní a střední části Ukrajiny, včetně měst Charkov, Záporoží či Kryvyj Rih. Zranění utrpělo nejméně třináct lidí, uvedla agentura Unian s odvoláním na šéfa ukrajinské policie Ihora Klimenka. V ukrajinské metropoli je naplánováno společné jednání ministrů české a ukrajinské vlády. Kvůli poškození infrastrukturních objektů ukrajinské úřady přistoupily v různých částech země k odpojování proudu. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba pondělní ruské údery na Twitteru odsoudil jako útoky proti civilistům.
Nad Kyjevem byl ráno vidět kouř stoupající asi z deseti míst výbuchů, uvedli podle agentury Reuters svědci z místa. Část města se podle starosty Vitalije Klička ocitla bez proudu. „Energetici pracují na obnovení dodávek elektřiny po poškození energetického objektu, který dodává proud asi 350 tisícům domácností v Kyjevě,“ napsal Klyčko na komunikační platformě Telegram a dodal, že tyto domácnosti jsou nyní bez proudu. Voda podle něj po pondělních útocích neteče v bytech a domech 80 procent obyvatel metropole.
Šéf správy Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba na sociálních sítích vyzval obyvatele, aby se připravili na dlouhodobé výpadky elektřiny kvůli poškození po útocích i řízenému odpojování proudu. Podle agentury Reuters byly v některých oblastech Kyjeva problémy také s mobilní telefonní sítí.
Bezpečnostní analytik Richard Stojar ve vysílání ČT24 sdělil, že nepovažuje ranní útok za zásadní komplikaci v souvislosti s jednáním české vlády, podobné útoky už probíhaly v uplynulých dvou týdnech. Intenzita pondělního útoku možná podle něj souvisí s údajným útokem ukrajinských sil na základnu v Sevastopolu. Že ruská armáda použila balistické střely místo dronů, prý může znamenat, že útok na Krymu skutečně připisuje Ukrajině.
Rusko podle Ukrajinců vyslalo přes 50 střel
Také v Charkově Rusové zasáhli objekt kritické infrastruktury, sdělil starosta města Ihor Terechov. Kvůli následným výpadkům proudu se zastavil provoz metra i tramvají a trolejbusů, které v ulicích nahradily autobusy. V některých částech města vznikly také problémy s dodávkami vody.
Ve Vinnycké oblasti ve střední části země se sestřelená raketa zřítila na objekt civilní infrastruktury, incident ale nezpůsobil oběti na životech ani zranění, informoval šéf oblastní správy Serhij Borzov, aniž by upřesnil, o jaký objekt jde.
Rusko podle ukrajinských vzdušných sil v pondělí z bombardérů na ukrajinská města vyslalo přes padesát střel s plochou dráhou letu Ch-101 a Ch-555. Ukrajinským silám se podařilo sestřelit 44 z nich, uvedla agentura Unian. Rusko zaútočilo také raketami S-300 a dělostřelectvem, upřesnil podle serveru Ukrajinska pravda mluvčí ukrajinského letectva.
Ruské síly podle ukrajinského premiéra Denise Šmyhala poškodily v deseti ukrajinských regionech dohromady 18 objektů, z nichž větší část tvoří energetická zařízení. Kvůli pondělním úderům přistoupily úřady k havarijnímu odpojování proudu vedle Kyjevské a Charkovské oblasti také v Záporožském a Dněpropetrovském regionu.
„Dnes (v pondělí – pozn. red.) je stejně jako i v uplynulých týdnech důležité, aby všichni Ukrajinci používali elektrickou energii uvědoměle a snižovali nápor na síť,“ napsal na telegramu Šmyhal.
Útokům se nevyhnula ani západní část Ukrajiny. V Černivickém regionu ruské rakety zasáhly kritickou infrastrukturu, nad Lvovskou oblastí sestřelila rakety protivzdušná obrana, informuje agentura Ukrinform. Exploze jsou hlášeny také například z Chmelnycké oblasti.
Nově mobilizovaní rezervisté
Rusko v minulých týdnech zesílilo raketové útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře a dalším civilním cílům poté, co obvinilo Kyjev z exploze, která poškodila most na anektovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že vedle úderů na vojenské cíle v pondělí provedlo také útoky na energetický systém. „Cíle úderů byly splněny,“ citovala ruská agentura Interfax mluvčího ministerstva Igora Konašenkova.
Podle pondělní zprávy britského ministerstva obrany Rusko od poloviny října poslalo na frontu několik tisíc nově mobilizovaných rezervistů. V minulosti přitom někteří ruští činitelé upozorňovali, že někteří čerstvě mobilizovaní vojáci dorazili na Ukrajinu beze zbraní a prakticky bez výcviku.
Dostupné zdroje přitom naznačují, že mobilizovaným vojákům bývají vydávány pušky, které se poprvé objevily v roce 1959. Mnoho z nich je kvůli špatnému skladování v sotva použitelném stavu, a navíc potřebují jiné střelivo než další ruční zbraně ve výzbroji ruské armády. To může komplikovat už nyní těžce zkoušenou logistiku, dodalo britské ministerstvo obrany.
