Část české vlády jednala v pondělí v Kyjevě. S ukrajinskými protějšky premiér Petr Fiala (ODS) a vybraní ministři řešili poválečnou obnovu Ukrajiny či uprchlíky na českém území. Zástupci obou zemí podepsali memoranda o spolupráci a podpořili posílení protiruských sankcí a podpory Ukrajiny. Fiala se následně sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským, od kterého převzal Řád Jaroslava Moudrého.
Premiér Fiala převzal v Kyjevě od prezidenta Zelenského státní vyznamenání
Zelenskyj ocenil, že čeští ministři přicestovali do Kyjeva ve chvíli, kdy se město stalo opět terčem ostřelování ruskými vojsky. Česko podle něj pomáhá likvidovat následky teroru a pomáhá také při vyvíjení tlaku na Rusko. S Fialou probrali i spolupráci v obraně proti dronům. „Pokud budeme moci bránit naše nebe, bude to důležitý krok v celoevropské obraně,“ uvedl ukrajinský prezident.
Fiala od ukrajinského prezidenta obdržel řád 1. třídy za mimořádný přínos rozvoji ukrajinsko-českých vztahů a spolupráce, ale také za podporu nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny. Řád knížete Jaroslava Moudrého je vysokým státním vyznamenáním za zásluhy o rozvoj a blaho Ukrajiny v oblasti vědy, kultury, školství a obranyschopnosti země. Ukrajinské ocenění v minulosti dostali někdejší prezident Václav Havel či bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.
„Jsem nejen překvapen a opravdu dojat. Nesmírně si vážím této pocty, chápu to jako ocenění českému lidu, České republice, tomu, jak nesmírné podpoře se u nás Ukrajina těší,“ uvedl Fiala.
Premiér rovněž podotkl, že Ukrajina také potřebuje jasnou perspektivu vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Český ministerský předseda také podepsal spolu se Zelenským deklaraci o euroatlantické perspektivě pro Ukrajinu.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal návštěvu české vlády ocenil. „Navzdory tak vysoké návštěvě ze státu, který předsedá EU, ruský agresor pokračoval ve své strategii ničení a likvidace civilních cílů,“ uvedl ukrajinský ministerský předseda s odkazem na ruské ostřelování, které ráno zasáhlo i Kyjev.
Česká návštěva v jednom z nejsložitějších období ukrajinských dějin je podle něj projevem obrovské solidarity a podpory. Zmínil i podepsání memoranda o spolupráci. „Zahrnuje mimo jiné podporu v letech 2023 až 2025 ve výši dvaceti milionů každý rok. Vojensko-technická spolupráce mezi našimi státy stále pokračuje,“ dodal Šmyhal.
Šmyhal: Jednání bylo efektivní
Navzdory trvající ruské agresi bylo jednání efektivní, zdůraznil Šmyhal. Fiala na tiskové konferenci označil za přirozené a automatické další pokračování vojenské i humanitární podpory. „Cílem je obnova územní celistvosti země,“ řekl. Aktuálně česká vláda uvolnila dvacet milionů korun na nákup naftových generátorů, které mají po ruských útocích pomáhat s nahrazováním výpadků dodávek elektřiny v Dněpropetrovské a Lvovské oblasti.
Česko dosud Ukrajině poskytlo vojenskou pomoc za 4,5 miliardy korun. Šmyhal zmínil houfnice DANA, tanky a obrněná vozidla, která podle něj fungují na frontě a pomáhají osvobození Ukrajiny. „Připravujeme další nepříjemné věci pro okupanty,“ konstatoval. Podle Fialy je v zájmu Česka, Ukrajiny, Evropy i celého světa, aby Ukrajina ve svém hrdinném boji měla dostatek techniky a mohla se účinně bránit.
Vedle aktuální pomoci hovořily vlády i o mezinárodní podpoře Ukrajiny a o její poválečné obnově, doplnil Fiala. Vlády se přitom shodly, že na obnovu Ukrajiny by se měl použít i zkonfiskovaný ruský majetek. Fiala současně ocenil, že Ukrajina má při obnově zájem o české firmy a podpoří české podnikatele v přístupu na svůj trh. „Nejde o jednostrannou pomoc, ale o hlubokou spolupráci,“ popsal vztah obou zemí Fiala.
Česká vláda je podle Šmyhala také pro vznik tribunálu, který by soudil ruské zločiny spáchané na ukrajinském území, ale také ruské politické a vojenské vedení vydávající rozkazy.
Fiala rovněž zmínil, že Ukrajina dělá jasné kroky v naplňování podmínek cesty do Evropské unie a české předsednictví EU bude usilovat, aby výsledky byly zaznamenány ještě letos. „Byl jsem pozitivně překvapen, jak ukrajinští přátelé pracují na doporučeních Evropské komise a na splnění podmínek, které jsou nezbytné,“ poznamenal Fiala s tím, že Ukrajina postupuje v právní oblasti i v boji proti korupci.
„To vše by se mělo promítnout i v reakci EU, proto české předsednictví bude usilovat o to, aby v závěrech rady pro rozšíření byl oceněn pokrok a výsledky, kterých Ukrajina dosáhla,“ konstatoval.
V podobném formátu jedná pravidelně česká vláda s partnery z Polska, Slovenska a Izraele. Do Kyjeva se ministři vypravili během českého předsednictví v Radě EU. „Navážeme na konzultace, které jsme premiér a já vedli během našich návštěv v Kyjevě. Během jednání budeme řešit zapojení českých nevládních organizací a firem do poválečné obnovy Ukrajiny i podporu země při integraci do EU,“ předeslal ještě před setkáním ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Kromě něj a premiéra na Ukrajinu vyrazili vicepremiéři Vít Rakušan (STAN), Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Vlastimil Válek (TOP 09), ministryně obrany Jana Černochová, ministr financí Zbyněk Stanjura a šéf resortu dopravy Martin Kupka (všichni ODS). Přítomen byl i poradce premiéra pro evropské záležitosti Tomáš Pojar.
Cestu v pondělí ráno narušily čtyři výbuchy, které otřásly centrem Kyjeva. „Víme určitě, že v Kyjevě se ruské útoky opět zaměřovaly na cíle kritické infrastruktury,“ přiblížil zpravodaj ČT Michal Kubal. Později vyšlo najevo, že kvůli výbuchům přijela delegace se zhruba hodinovým zpožděním.
„Tenhle formát, kdy velká část členů jedné vlády přijede do Kyjeva, který je navíc pod palbou, to nebývá každý den,“ uvedl v Interview ČT24 náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst. Dodal, že s ohledem na bezpečnost se cesta velmi pečlivě zvažovala. „Bylo zřejmé, že pokud by došlo k prudkému očekávatelnému zhoršení situace, tak by mohla být ze dne na den zrušená, a umím si představit, že spousta expertů na bezpečnost by takové zrušení doporučovala i tak,“ podotkl s tím, že je to o odvaze lidí, kteří ukázali jednoznačnou podporu.
„Je jasné, na čí stranu se stavíme – naši ministři a pan premiér s sebou přivezli nejen českou pozici, ale jsme i předsednickou zemí EU, vyjádřili tak i postoj EU,“ dodal náměstek. Zmínil, že je důležité postavit se proti bezpráví. „Zároveň je to v našem českém zájmu, aby ruský imperialismus dostal někde stopku – Ukrajinci se proti tomu statečně postavili a my je musíme podporovat,“ dodal.
Také podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka má cesta velký symbolický význam. „Je to obrovské gesto, které česká vláda vykonala přes bezpečnostní opatření,“ uvedl v pořadu 90′. Havlíček zmínil, že jde o „gesto, které si historie zapamatuje“, a dodal, že zároveň nešlo o prázdné gesto, ale jednalo se i o konkrétních příkladech spolupráce.
Zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos doplnil, že obraz Česka na Ukrajině je velmi dobrý. „Lidé tady bez nadsázky Česko doslova milují,“ uvedl s tím, že právě zmínka o Česku otevírá dveře prakticky do všech pater, ať už ukrajinské politiky, nebo také na ulici. Podobně se vyjádřil i zpravodaj ČT David Miřejovský a zmínil, že návštěva má i konkrétní dopady. „Hovořilo se o možných kapacitách českého zdravotnictví, které by mohly být poskytnuty pro léčbu zraněných válečných veteránů ukrajinského bojiště,“ uvedl.
Bývalý velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis podotkl, že jde o velmi významnou návštěvu. „Je to pro Ukrajinu velmi důležitý signál, že není sama,“ uvedl s tím, že Ukrajina si je vědoma, že v Česku žijí lidé, kteří jeho zemi velice podporují. Zmínil, že návštěva byla hodně úspěšná i z hlediska obsahu. „Dohodli jsme se o velkém množství důležitých otázek, a to jak bilaterálních, tak i v rámci celosvětového společenství,“ uvedl.
České firmy se chtějí zapojit do obnovy
Podle českého velvyslance v Kyjevě Radka Matuly se při plánování výjezdu nejprve domluvila témata k projednání a následně se podle nich sestavovala delegace samotná. Matula zdůraznil, že všechny dosavadní české návštěvy v Kyjevě měly konkrétní cíle.
Například ministr dopravy Kupka do Kyjeva přivezl nabídku českých firem, jež by se chtěly podílet na poválečné obnově Ukrajiny. Rozsáhlou možnost spolupráce Kupka vidí na železnici, ať už modernizací, či dodávek nových lokomotiv i dalších technologických částí.
Podle Hospodářské komory projevila zájem podílet se na obnově Ukrajiny více než stovka tuzemských firem, nejčastěji z oborů jako těžba a zpracování nerostných surovin, strojírenství, stavebnictví či energetika. Tyto firmy, většinou středně velké, tvoří padesát procent z celkového počtu zájemců.
Premiér Fiala navštívil ukrajinské hlavní město krátce po začátku ruského útoku. V polovině března společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou vyrazil do Kyjeva, který se snažily obklíčit ruské jednotky. Zelenskyj tehdy návštěvu označil za silný projev podpory napadené země.
Pomoc vojenská i humanitární
Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu český stát udělil ukrajinským uprchlíkům přes 450 tisíc dočasných víz, která držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Česko také od počátku ruské agrese patří mezi výrazné podporovatele Kyjeva. Export vojenského materiálu z tuzemska na Ukrajinu letos dosáhl 47 miliard korun.
V pátek 28. října udělil prezident Miloš Zeman Zelenskému nejvyšší české státní vyznamenání – Řád Bílého lva. Ocenil ho za „jeho statečnost a odvahu, se kterou odmítl americký návrh na poskytnutí bezpečného útočiště a zůstal v tehdy bojujícím Kyjevu“.
Ten samý den Zelenskyj udělil Praze čestný titul Město-zachránce, a to za pomoc Ukrajincům a Ukrajině. V neděli se lidé sešli na pražském Václavském náměstí, aby vyjádřili solidaritu s napadenou zemí a upozornili na nutnost ochrany demokratických hodnot. K účastníkům promluvila prostřednictvím videa i manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská, která poděkovala Česku za podporu.