Čeští ministři dorazili v pondělí do Kyjeva na jednání s ukrajinskou vládou. Česko patří od začátku ruské invaze mezi největší a nejvýraznější podporovatele Ukrajiny. Už v prvních týdnech po napadení věnovala česká vláda i veřejnost na vojenskou pomoc dohromady přes čtyři miliardy korun a dosud poskytla Česká republika zbraně a vojenský materiál za více než sto miliard korun. Mezi lety 2023 a 2025 chce přitom vláda na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc dát Ukrajině každý rok půl miliardy korun.
Český velvylanec na Ukrajině Radek Matula pro ČT24 zmínil, že návštěva ministrů nebyla v plánu, který se pro zahraniční výjezdy připravuje na pololetí, a pak na další pololetí s určitým výhledem.
„Návštěva vznikla dohodou dvou premiérů, kteří se potkali počátkem července na mezinárodní konferenci k problematice rekonstrukce Ukrajiny ve švýcárském Luganu. Tam vznikla myšlenka, že by česká vláda mohla přijet do Kyjeva a že by se uspořádalo společné zasedání vlád. Začal se projednávat termín, pak se objevil návrh 31. října, ten se několikrát potvrdil a udržel se až do dnešního dne. Není to úplně obvyklé. Já vím jen o jednom takovém případě, a to setkání s polskými představiteli někdy počátkem června,“ podotkl Matula.
Premiér Petr Fiala (ODS) už v březnu, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, ukrajinské hlavní město navštívil spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tehdy jejich cestu označil za silný projev podpory napadené zemi.
Lídři podpory
Česko od samého začátku patřilo k lídrům podpory Ukrajiny v rámci EU i celého západního světa a podle Matuly se tato pozice jednoznačně posouvá dál. „Ukrajina i před invazí byla pro Českou republiku důležitým partnerem a partnerem, se kterým jsme vždycky chtěli rozvíjet vztahy nejen v oblasti politiky, ekonomiky nebo obchodu, ale i v humanitních oborech jako školství, věda a kultura. Myslím si, že se nám to dařilo,“ míní velvyslanec.
„Vždy jsme byli vnímáni na Ukrajině jako země, která podporuje Ukrajinu ve všech životně důležitých otázkách, tedy ohledně suverenity, územní celistvosti a nezávislosti. Ukrajina reflektuje, že Česko už od roku 2014 velmi zintenzivnilo projektovou, rozvojou i humanitární pomoc a podobně. To vše dostalo naše vztahy na velmi vysokou úroveň.“
Podle Matuly je na Ukrajině také oceňováno, že Česká republika po invazi dále zvýšila pomoc a zahrnula do ní i dodávky vojenské techniky a obrovskou humanitární podporu, která šla jak po vládní linii, tak po linii nevládních organizací, tedy obyčejných lidí, kteří sami přispívali.
„A protože jsme přijali přes čtyři sta tisíc Ukrajinců, tak to je něco, co nám Ukrajina asi nikdy nezapomene. Myslím si tedy, že jsme v tuto chvíli řazeni mezi pět největších podporovatelů Ukrajiny, včetně těch záležitostí, které se týkají podpory na mezinárodní scéně,“ zhodnotil český diplomat.
Rychlá stopka pro víza Rusům
Česko bylo také první zemí EU, která zastavila vydávání víz ruským občanům. Den po invazi, 25. února, o tom rozhodla česká vláda na mimořádném jednání. Později zákaz Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.
Od únorového začátku ruské invaze naopak český stát udělil ukrajinským uprchlíkům přes 450 tisíc dočasných víz, která držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Hned 25. února také Česká advokátní komora zveřejnila seznam s kontaktními údaji na advokáty, kteří se nabídli pro bono pomáhat právními službami a radami ukrajinským uprchlíkům. K dnešnímu dni má tento seznam, čítající přes tři sta advokátů, 70 477 zobrazení.
Na transparentním účtu Advokáti Ukrajině bylo vybráno přes 3,3 milionu korun.
150 miliard na zbraně a vojenskou techniku
Začátkem října ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Česká republika už poskytla Ukrajině zbraně a vojenský materiál za 4,2 miliardy eur (téměř 103 miliard korun) a další pomoc schválila. Za dalších minimálně 47 miliard korun si ukrajinská armáda podle neoficiálních informací ministerstva obrany objednala zbraně a techniku u českých zbrojařů, napsal server Echo24.
Na začátku října také oznámili organizátoři kampaně „Dárek pro Putina“, že se v Česku podařilo pořídit modernizovaný tank T-72 Avenger za zhruba třicet milionů korun. Asi jedenáct tisíc Čechů se složilo a vybralo potřebnou částku přibližně za měsíc. Tank dostal jméno Tomáš.
Podle náměstka ministryně obrany Tomáše Kopečného jen v prvních týdnech od začátku ruského napadení Ukrajiny česká vláda uvolnila vojenskou pomoc za více než tři miliardy korun, další miliardu vybrali lidé ve finanční sbírce. Z Česka na Ukrajinu byly podle něj dodány typově téměř všechny druhy zbraní a vojenského materiálu, který se zde vyrábí, a to včetně těžké techniky, raketometů nebo houfnic.
Pomoc Ukrajině se podle Kopečného začala připravovat už na konci loňského roku poté, co bylo zřejmé, že Rusko přesouvá k ukrajinským hranicím svá vojska. Když vypukla válka, byl už připraven seznam materiálu, který měly české firmy k dispozici.
Vzor pro další země
Podle Kopečného Česko nebylo první pouze při dodávkách těžké techniky, ale i v dalších zásadních kategoriích, a stalo se tak vzorem pro další země. „V prvních dnech jsme dodávali především pěchotní zbraně, protitankové, následovaly zbraně protiletecké a postupně jsme v následujících týdnech začali posílat i těžkou bojovou techniku,“ podotkl.
Ukrajincům se u vojenské pomoci ze strany Česka hodilo, že bylo rychle schopno dodat velké množství techniky sovětských standardů, například z armádních rezervních skladů.
Kopečný zdůraznil, že zbraně na pomoc napadené Ukrajině z ČR odcházely už v době, kdy ostatní státy stále váhaly, zda se k této pomoci připojit. Přesvědčen je také o tom, že český a polský postoj pomohl v rozhodování i americké administrativě. Ta se v prvních týdnech války obávala toho, že dodávky těžkých zbraní ze Západu by Rusko mohlo vnímat jako eskalaci konfliktu.
V uplynulých měsících dostali od Česka Ukrajinci darem například několik desítek tanků T-72M1 a BVP-1 z armádních skladů, dělostřelecké granáty a množství další munice nebo modernizované bitevní vrtulníky Mi-24V/Mi-35, které si podle informací z Kyjeva vojáci tolik chválí.
Ukrajinská armáda se v průběhu posledních měsíců také pochlubila například samohybnými pásovými houfnicemi 2S1 Gvozdika (Karafiát) nebo kolovými houfnicemi vz. 77 Dana, raketomety RM-70 a další technikou nakoupenou v Česku.
