Příměří v Pásmu Gazy začne platit 19. ledna, uvedl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Oficiálně tak potvrdil dosažení dohody, o kterém dříve informovala média z neoficiálních zdrojů. Dohoda má zajistit přerušení bojů na šest týdnů, osvobození 33 rukojmí držených v Pásmu Gazy a propuštění zhruba tisícovky palestinských vězňů. Dohodu Hamás už potvrdil, podle Izraele se ale stále pracuje na jejích konečných detailech.
Sání na tiskové konferenci uvedl, že „strany bojující v Pásmu Gazy dosáhly dohody o výměně rukojmí a vězňů“ a o přerušení bojů mezi izraelskými silami a ozbrojenci Hamásu a dalších palestinských organizací. Potvrdil některé klíčové body dohody, o kterých dříve informovala média. Klid zbraní má trvat 42 dnů, během kterých Hamás propustí 33 rukojmí.
Mezi propuštěnými budou podle Sáního ženy, děti, nemocní, senioři a zranění. V zajetí Hamásu by měli zatím zůstat izraelští vojáci, kteří by se mohli dostat na svobodu v dalších fázích příměří. Podle několika zdrojů se výměnou za osvobození rukojmí vyjednávalo o propuštění zhruba tisícovky Palestinců z izraelských vězení. Sání žádné konkrétní číslo nezmínil.
Podle Sáního se izraelští vojáci v první fázi stáhnou z obytných oblastí v Pásmu Gazy a „zůstanou na hranicích“. Dohoda počítá také s výrazným navýšením humanitární pomoci pro boji těžce poničenou oblast. Podle agentury AFP jedná Egypt o obnovení provozu na hraničním přechodu Rafáh, který je pro zásobování Gazy klíčovým vstupním bodem.
Pokud dohoda vstoupí v platnost, budou přerušeny boje, které začaly v říjnu 2023 a přerušilo je jen týdenní příměří v listopadu téhož roku. Podle katarského premiéra začnou během klidu zbraní jednání o dalších dvou etapách příměří, které by měly následně vést k trvalému zastavení bojů. Katar, Spojené státy a Egypt, které zprostředkovávaly jednání o dohodě, budou dodržování příměří sledovat.
Netanjahu poděkoval Bidenovi i Trumpovi
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle izraelského tisku původně dohodu komentovat neměl. Po desáté večer středoevropského času ale jeho kancelář uvedla, že v telefonickém rozhovoru poděkoval za zprostředkování příměří americkému prezidentu Joeu Bidenovi. Poděkování vyjádřil současně také Bidenovu nástupci v Bílém domě, zvolenému prezidentu Donaldu Trumpovi. Veřejně k dohodě prý Netanjahu promluví až poté, co se dopracují její konečné detaily.
Podle agentury AP vyzval prezident Jicchak Herzog vládu, aby dohodu schválila. Hlasování kabinetu se očekává ve čtvrtek.
Hamás dohodu o příměří přivítal. Jeho představitel podle agentury AFP prohlásil, že to ukazuje „pevnost Palestinců v Pásmu Gazy a selhání snah izraelských okupačních sil“.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Izrael a Hamás uzavřely dohodu, která přeruší boje v Pásmu Gazy, umožní příliv humanitární pomoci pro Palestince a návrat rukojmí k jejich rodinám. Výsledná dohoda podle něj kopíruje obrysy plánu, který předložil na konci loňského května. „Moje diplomacie nikdy neupustila od snahy dotáhnout to do konce,“ zdůraznil odcházející prezident.
V následném vystoupení před kamerami potvrdil informace, že dohoda počítá se šestitýdenním příměřím, během kterého budou obě strany jednat o dalším postupu. V této první fázi podle něj bude propuštěno také několik rukojmí Hamásu s americkým občanstvím.
V posledních dnech americká vláda spolupracovala s týmem nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa, sdělil také Biden. „Máme dohodu pro rukojmí na Blízkém východě. Budou zanedlouho propuštěni,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social.
Světoví státníci mluví o naději
Na dohodu o příměří reagují i další světoví státníci. „Po patnácti měsících neospravedlnitelného utrpení se lidem v Gaze nesmírně ulevilo a rukojmí a jejich rodiny mají naději,“ napsal francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti X. „Dohoda musí být dodržována. Rukojmí osvobozena. Gazané zachráněni. Musí přijít politické řešení,“ dodal.
Podle britského premiéra Keira Starmera Izraelci a Palestinci na „opožďovanou“ zprávu o příměří v Pásmu Gazy zoufale čekali. Volá také po navýšení humanitární pomoci pro Pásmo Gazy.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové přináší dohoda naději celému regionu. Podobně hovoří i německý kancléř Olaf Scholz. Ten zdůraznil, že dohoda musí být důsledně naplněna a že rukojmí zadržovaná Hamásem se musejí dostat na svobodu. Vývoj uvítal rovněž generální tajemník OSN António Guterres. Prioritou je podle něj nyní zmírnění obrovského utrpení způsobeného konfliktem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také vyjádřil naději, že uzavřená dohoda otevře cestu k trvalému míru a stabilitě a bude přínosem pro Palestince, region i celé lidstvo.
Průlom vítají i Lipavský s Fialou
„Příměří mezi Izraelem a Hamásem je klíčovým krokem k ukončení násilí a nadějí pro celý region Blízkého východu,“ napsal ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Neoficiální informace o chystaném příměří dříve uvítal i premiér Petr Fiala (ODS). Po jednání vlády řekl, že by znamenalo velmi výrazný posun v situaci na Blízkém východě.
Velvyslankyně Česka v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová se domnívá, že hlavním faktorem průlomu je nástup administrativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. „On opakuje, že chce, aby ve chvíli, kdy nastoupí do funkce, bylo v Gaze příměří,“ sdělila ještě před oficiálním oznámením o dohodě ve vysílání ČT24 s tím, že šlo o tlak primárně na Hamás, ale částečně i na izraelskou vládu.
„Domnívám se, že izraelskou vládou dohoda projde,“ sdělila později. Z veřejných výroků je patrné, že proti ní jsou představitelé krajně pravicových stran Náboženský sionismus a Židovská síla (Ocma Jehudit). Podle velvyslankyně se může stát, že jedna nebo obě strany opustí po schválení vládu. Pokud by to byla jen jedna, není to zásadní problém, pokud obě, vláda by se stala menšinovou, dodala. Podle velvyslankyně ale tento problém vyvstane až v možné další fázi příměří, kdy se bude jednat o úplném ukončení války.
Konflikt v Gaze začal po teroristickém útoku Hamásu a dalších ozbrojenců na Izrael v říjnu 2023, kdy zemřelo na 1200 lidí a 251 osob bylo uneseno do Gazy. Podle médií Hamás a jeho spojenci stále drží 94 rukojmí, zhruba třetina z nich je však podle zpravodajských poznatků zřejmě po smrti.
Úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás tvrdí, že v tomto úzkém pobřežním pásmu, které bylo po tvrdé reakci izraelských sil z velké části zničeno, od začátku války zemřelo přes 46 tisíc lidí. Údaje nelze nezávisle ověřit. Drtivá většina ze zdejších 2,3 milionu Palestinců musela opustit své domovy.
