Země Evropské unie se chystají na další dlouhé vyjednávání o tom, zda a jak si mezi sebe rozdělovat běžence v případě, že jimi budou kriticky přetíženy jihoevropské státy. Evropská komise ve středu předloží návrh nové migrační politiky, který podle informací ČTK dává členským státům na výběr, zda chtějí za běžné situace migranty přijímat, nebo si vzít na starost proces jejich vracení. Pouze v krajních případech systém počítá s povinným přebíráním žadatelů o azyl. Někteří diplomaté i tak očekávají, že tento bod narazí na odpor části zemí včetně Česka.
Šéfka Komise Ursula von der Leyenová minulý týden prohlásila, že systém by měl nahradit současná prakticky nefunkční pravidla, podle nichž je odpovědnost za migranty mířící do EU na první zemi, do níž přijdou. Brusel chce podle ní předejít opakování podobných tragédií, jakou byl začátkem září požár v přeplněném uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos, v němž žilo přes 10 tisíc lidí.
Komise chce proto jednak výrazně urychlit a zefektivnit vracení lidí, kteří nemají na azyl nárok. Zároveň však na druhé straně zabránit tomu, aby uprchlíci mnohdy i několik let čekali na vyřízení svých žádostí nebo byli zablokováni na lodích v přístavech, zatímco se státy složitě dohadují, kdo jich kolik přebere.
Komisařka: Solidarita není dostatečná
„Je evidentní, že tato ad hoc solidarita není dostatečná,“ řekla komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová, která připustila, že neočekává od některých států nijak nadšené reakce. Systém, jehož podrobnosti nechtěla prozradit, bude podle ní založen na solidaritě mezi členskými státy a vyváženosti udělování azylu a navracení neúspěšných žadatelů do jejich zemí.
Podle zdrojů ČTK počítá návrh s tím, že členské státy si budou za běžné situace moci vybrat, zda chtějí organizovat a financovat proces vracení lidí, kteří nemají na azyl nárok, nebo přijmout některé právoplatné žadatele. Pokud nastane výjimečně kritická situace a všechny dobrovolné možnosti budou vyčerpány, státy budou muset svolit s přijetím určitého počtu migrantů, což někteří vrcholní politici odmítají.
Země střední a východní Evropy včetně Rakouska, Polska, Maďarska či Česka již v době mnohaměsíční přípravy návrhu daly najevo, že s tímto principem nesouhlasí. Argumentují například tím, že povinné relokace motivují pašeráky lidí k větší aktivitě a tím roste nelegální migrace.
O počtech převzatých migrantů má každoročně rozhodovat Komise
Agentura Reuters s odkazem na své zdroje napsala, že pokud by se v kritické situaci nepodařilo dobrovolně rozdělit nejméně 70 procent žadatelů o azyl z těchto unijních zemí, nastoupila by „povinná solidarita“. Komise by podle Reuters měla každoročně rozhodovat o počtech, které by státy na základě aktuální situace měly převzít. Za každého přijatého migranta by státy z pokladny EU dostaly 10 tisíc eur (téměř 270 tisíc korun).
Migrační politika patří v posledních letech mezi hlavní příčiny sporů uvnitř Unie. Evropský blok se marně snaží o reformu azylového systému od krize před pěti lety, kdy do jihoevropských zemí proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Unijní státy tehdy odsouhlasily jednorázový program přerozdělování podle kvót s cílem odlehčit přetíženému Řecku a Itálii. Česko, Polsko a Maďarsko se tehdy k systému odmítly připojit s odkazem na bezpečnostní rizika, čímž podle dubnového verdiktu soudu EU porušily své povinnosti.
Diplomaté očekávají, že členské země povedou o novém návrhu dlouhou diskusi, během níž se mohou čísla či celkový charakter systému výrazně změnit. Konečné schválení balíčku Brusel nečeká dříve než v roce 2023.
