Na Lesbu shořel uprchlický tábor. Řecká vláda vyhlásila na ostrově nouzový stav

Nahrávám video
Události: Požár tábora
Zdroj: ČT24

Přeplněný uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos v noci na středu zničil požár. Úřady zatím nehlásí žádné oběti na životech, několik lidí však utrpělo lehčí zranění, když se nadýchali kouře. Podle řeckého ministra pro migraci Notise Mitarakise zavinili požár žadatelé o azyl, kteří protestovali proti koronavirové karanténě. Řecká vláda po mimořádné schůzi vyhlásila na ostrově mimořádný stav, který zůstane v platnosti čtyři měsíce. Ve středu večer uprchlický tábor opět zachvátil požár, oheň zatím nezpůsobil žádná zranění.

Záležitost sleduje i Evropská komise, která bude financovat přesun 400 nezletilých bez doprovodu na pevninu. V nevyhovujících podmínkách tábora žilo přes dvanáct tisíc lidí.

Premiér Kyriakos Mitsotakis svolal hned ráno mimořádnou schůzi vlády, na níž se ministři dohodli, že mimořádný stav na Lesbu zůstane v platnosti příští čtyři měsíce. Na místo zamířili dva ministři a šéf národní organizace pro veřejné zdraví, kteří pak večer vystoupí na tiskové konferenci. Vládní mluvčí Stelios Petsas řekl, že by se konference měla konat v 18:00 místního času (17:00 SELČ).

Požár zachvátil největší uprchlické zařízení v Řecku podle hasičů krátce po úterní půlnoci. Do  rána tábor lehl z valné části popelem a na místě jsou doutnající obytné buňky a stany, uvádí řecká média. Obyvatelé před plameny uprchli, mnozí s osobními věcmi. Příčina požáru zatím objasněna nebyla, úřady vyšetřují možnost úmyslného založení.

Na ostrov dorazily policejní posily, aby pomohly zabránit uprchlíkům dostat se do města Mytilini, kam mnozí směřovali. Podle řeckých médií vytvořili policisté dva kordony. Jeden ve vzdálenosti asi 400 metrů od tábora. V této oblasti je nyní asi čtyři tísice uprchlíků. Další blokáda je pak kolem tábora Kara Tepe, který se nachází blíž k Mytilini.

Evropská komise je připravena pomoct

Tábor Moria byl od 2. září uzavřen, protože se u jednoho z obyvatel prokázala nákaza koronavirem. Od té doby tam bylo zjištěno pětatřicet nakažených.

Německo coby nynější předsednická země EU požádalo, aby se unijní státy o uprchlíky postaraly. „Musíme co nejrychleji rozhodnout, jak Řecku pomoci,“ řekl ministr zahraničí Heiko Maas. Jednou z možností je podle něj, že si členské státy uprchlíky z Morii rozdělí.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) upozornil na hrozící konflikt mezi uprchlíky a obyvateli Lesbu. Podle úřadu se nyní řeší, jak uprchlíkům zajistit dočasné ubytování. Do té doby by měli běženci zůstat, kde jsou. Úřad vyzval všechny zúčastněné ke zdrženlivosti.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT v Turecku k situaci v uprchlickém táboře v Morii
Zdroj: ČT24

Místní server Lesvospost uvádí, že v Morii shořelo tři tísíce stanů, tisíce obytných kontejnerů, administrativní budovy v táboře i místní klinika. „Žadatelé o azyl utíkají po svých z tábora směrem k přístavu v Mytilini, ale blokují je vozidla pořádkových sil,“ uvedl fotoreportér AFP.

Mytilinský starosta řekl, že „policie na silnici střeží přes dvanáct tisíc uprchlíků“. „Je to velmi obtížná situace, protože někteří z těch lidí mají pozitivní testy (na covid-19),“ upozornil. Petsas řekl televizní stanici ERT, že pozitivních je 35 lidí a ty je třeba izolovat, aby se zabránilo rozšíření viru. Podle něj platí pro všechny uprchlíky zákaz opustit ostrov. Podle svědků se obyvatelé vesnice v blízkosti tábora snaží zabránit uprchlíkům v průchodu.

Místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas v ranním rozhovoru Mitsotakise ujistil, že je EK připravena Řecku „v této těžké chvíli pomoci na jakékoli úrovni“. Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová už kontaktovala příslušné členy řecké vlády a jedná s nimi o konkrétní formě pomoci. Řekla, že prozatím dala souhlas k financování „okamžitého převozu na pevninu a k ubytování 400 dětí a dospívajících, kteří byli v táboře bez doprovodu“. „Prioritou je zajistit bezpečí a přístřeší všem lidem z Morie,“ napsala komisařka na Twitteru.

Požár založili žadatelé o azyl, tvrdí ministr

Podle řeckého ministra pro migraci založili oheň v uprchlickém táboře žadatelé o azyl, kteří předtím protestovali proti koronavirové karanténě. „V noci na dnešek se v táboře rozhořelo několik ohňů. Požáry v Morii vypukly, když žadatelé o azyl protestovali proti karanténě,“ uvedl Mitarakis.

Tábor Moria, jehož kapacita je více než čtyřnásobně překročená, je často terčem kritiky humanitárních organizací. Minulý týden byla v zařízení zavedena karanténa, poté co se u jednoho žadatele o azyl prokázal koronavirus.

Všichni nově příchozí migranti na Lesbu, který se nachází v blízkosti Turecka, musejí od 1. března projít povinnou dvoutýdenní karanténou mimo tábory. Humanitární organizace varovaly, že kvůli nemožnosti dodržet v přeplněném zařízení hygienická pravidla se zřejmě počet infikovaných bude dál zvyšovat. Podle činitele místní policie se nyní kvůli požáru „všichni (utečenci) rozutekli a pozitivní případy se promíchaly s ostatními“.

Požáry poháněné silným větrem podle Reuters propukly také na dvou dalších místech na Lesbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 20 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 29 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...