EU přislíbila Erdoganovi posílení obchodní spolupráce. Chce po něm dodržování lidských práv

Nahrávám video

Evropská unie je ochotna posílit obchodní spolupráci s Tureckem, pokud bude Ankara pokračovat v současném vstřícném přístupu k partnerům v oblasti východního Středomoří. Po jednání s tamním prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to prohlásili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle nich je nicméně Unie znepokojena tureckým odstoupením od Istanbulské úmluvy a omezováním svobody slova nebo politické konkurence. Michel zdůraznil, že v „upřímné“ debatě s Erdoganem hrála velkou roli právě otázka lidských práv.

„Dnes jsme spolu s Charlesem Michelem jasně zdůraznili, že respekt k lidským právům a právnímu státu je pro Evropskou unii zásadní,“ řekla po jednání Ursula von der Leyenová. Kritická slova podle ní Erdogan vyslechl například na adresu nedávného tureckého odstoupení od istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách.

Představitelé EU jsou podle Michela nespokojeni také s omezováním politických stran či svobody projevu. Turecké úřady třeba v březnu navrhly zakázat jednu z opozičních stran, jejíž předák byl odsouzen za urážku prezidenta. Oba evropští představitelé Ankaře zároveň nabídli možnosti rozšíření celní unie, o něž osmdesátimilionová země velmi stojí.

Členské státy EU podle Michela pověřily Evropskou komisi, aby připravila podrobný návrh. Ve hře je podle něj také možné usnadňování cest mezi unijními zeměmi a Tureckem, které usiluje o zrušení víz pro své občany. „Náš postup bude progresivní, přiměřený a budeme jej moci vrátit zpět. Doufáme, že se Turecko chopí téhle příležitosti,“ prohlásil Michel.

Dodal, že rozšiřování spolupráce bude záležet zejména na budoucích krocích Ankary. Podmínkou je zejména další snižování napětí mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem a Kyprem na druhé.

EU chce Turecko přesvědčit k plnění migrační dohody

Turecko by se podle EU také mělo vrátit k dodržování migrační dohody z roku 2016. Bylo by to významné gesto dobré vůle v rámci současného zlepšování vzájemných vztahů, uvedla von der Leyenová. Unijní exekutiva nyní chystá nový návrh financování péče o běžence pobývající v Turecku. Ten by mohl odrážet požadavky Ankary na navýšení peněz.

Turecká vláda v současnosti přehodnocuje další fungování dohody, která od roku 2016 výrazně snížila počet uprchlíků a migrantů mířících do Evropy, především do Řecka. Ankara by chtěla výrazné zvýšení příspěvků, kterými EU pomáhá financovat pokračující přítomnost téměř čtyř milionů převážně syrských běženců na tureckém území. 

Lídři EU při setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem
Zdroj: ČTK/ABACA

Evropská komise hodlá podle své lídryně i nadále poskytovat peníze zvláště na základní humanitární potřeby, zdravotní péči a vzdělání. Chystá se však fondy rozšířit i do dalších projektů. „Unijní financování by v budoucnu mělo ve větší míře uprchlíkům nabízet příležitosti, aby si zajistili vlastní živobytí,“ prohlásila šéfka Komise. 

Turecko potřebuje EU k investicím, tvrdí zpravodaj

Prezidenti a premiéři členských zemí se už minulý měsíc shodli na tom, že pokud se bude Turecko nadále chovat k celému evropskému bloku vstřícně jako v posledních měsících, může dojít například na rozšíření celní unie či usnadnění cest tureckých občanů do Evropy.

Bruselský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský připomíná, že vztahy Evropské unie a Turecka se dlouhodobě pohybují na vlnách – chladnou a zlepšují se. Erdogan nyní vyhlásil vstřícnější vztah k Unii, s níž chce navázat bližší vztahy, protože Turecko evropský blok potřebuje, kupříkladu k dalším investicím.

Platí to ale i opačně: „Turecko je důležitý partner na východních hranicích Evropské unie a EU kvalitní vztahy s touto zemí potřebuje,“ zdůrazňuje Dolanský. Jelikož negativní vztahy se odrážejí v turecké ekonomice, Turci si nemohou dovolit dialog s EU vyhrotit. Evropské unii se nelíbí například průzkum těžby ve východním Středomoří či provokace spojené s Kyprem.

Řecko a Kypr turecké operace ve Středozemním moři označovaly za zásah do své suverenity a EU může obnovit odložené rozšiřování sankcí. Erdogan loni opakovaně volil na adresu Bruselu ostrá slova, letos však přišel s výrazně vstřícnější rétorikou a Ankara většinu aktivit ve sporné oblasti ukončila.

Michel: Zahraniční vojáci musí opustit Libyi

Vztahy mezi EU a Tureckem komplikuje také vojenské angažmá Ankary v Sýrii, Libyi či Náhorním Karabachu. Michel, který v neděli jednal s novým mezinárodně uznávaným libyjským vedením, zdůraznil problém spočívající v přítomnosti tureckých a dalších jednotek v severoafrické zemi.

„V této věci máme jeden zásadní vzkaz: všichni zahraniční vojáci musí opustit libyjské území,“ řekl během úterka šéf unijních summitů v narážce na turecké vojáky pobývající od loňska v Libyi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
10:52Aktualizovánopřed 16 mminutami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 5 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 5 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 5 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 6 hhodinami
Načítání...