Před čtyřmi lety Turecko dobylo syrské město Al-Bab a turecké jednotky si nad oblastí udržují kontrolu dodnes. Ankara od té doby zainvestovala do rekonstrukcí a infrastrukturních projektů v této oblasti, a rovněž zde spravuje uprchlické tábory pro Syřany, kteří se vracejí zpět do země. Turecký prezident Erdogan proto od Evropské unie požaduje, aby peníze, které Turecko dostává na ochranu hranic a starost o uprchlíky, směřovaly i na území v Sýrii. Podle sebe ve válkou rozdírané zemi hájí zájmy Západu.
V syrském regionu Azáz nedaleko Aleppa mají zahraniční štáby, včetně kamery České televize, přístup jen s doprovodem tureckých úřadů. Ty se snaží veřejnost přesvědčit, že oblast neokupují, ale brání tu místní obyvatele i zájmy Západu.
Dle předsedy místní obchodní komory se v oblasti buduje průmyslová zóna, která má přispívat k návratu syrských běženců z Turecka i Evropy. Počty navrátilců z Turecka se zatím počítají na pouhé desítky tisíc. Většina nově příchozích jsou vysídlenci z jiných oblastí Sýrie. Pětina z milionu a čtvrt obyvatel regionu bydlí v uprchlických táborech.
„Pomoc, kterou dostaneme, prodáme, abychom měli na chléb. Ráno jsem se s pracovníkem v táboře hádala, že nám dvě balení chleba nestačí,“ říká jedna z uprchlic ze syrského města Al-Báb.
Turecko nespravuje jen tábory. Zajišťuje peněžní služby, buduje infrastrukturu, platí místní ozbrojence i úředníky, kteří jsou podřízeni tureckým guvernérům. Nejen vláda Bašára Asada, ale také Evropský parlament proto mluví o okupaci a vyzývá Ankaru ke stažení.
„Pokud nazýváte okupanty ty, kteří vám dávají živobytí, budují školy a nemocnice, pak takový způsob okupace jen vítáme,“ tvrdí Mohamed Kano, starosta města Azáz.
Nestabilní oblast
Damašek kontrolu nad oblastí ztratil skoro před dekádou. Později území ovládl samozvaný Islámský stát, následovaly kurdské milice YPG, které před čtyřmi lety vytlačila turecká armáda a jí sponzorovaní ozbrojenci.
Čas od času Azázem otřese násilí. Bezpečnostní situace je ale lepší než v místech, kde turecké vpády vyhnaly z domovů statisíce etnických Kurdů.
Podle pozorovatelů je nepravděpodobné, že by Evropská unie na Tureckem ovládaných územích Sýrie platila něco jiného než humanitární pomoc. Budování infrastruktury v těchto oblastech před rokem a půl podpořil i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po následném vpádu turecké armády do severní Sýrie ale svou podporu stáhl.
Lídři EU chtějí posílit s Tureckem vazby
S Tureckem chce Unie, i přes neshody, posílit své obchodní vazby. Zároveň si však nechá v záloze sankce pro případ, že by se Ankara vrátila ke konfrontaci. Shodli se na tom prezidenti a premiéři unijních zemí ve společném prohlášení, které oceňuje současné zlepšení situace ve východním Středomoří a varuje před novými provokacemi Turecka. Lídři si také přejí těsnější spolupráci v otázkách spojených s migrací. Ankara nyní požaduje více peněz za to, že na svém území ponechává migranty mířící do Evropy.
Vztahy mezi Unií a dlouhodobou kandidátskou zemí se loni zhoršily zvláště kvůli tureckému průzkumu těžby ve východním Středomoří, který členové EU Řecko a Kypr považují za zásah do své suverenity. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který loni opakovaně volil na adresu Unie ostrá slova, však letos přišel s výrazně vstřícnější rétorikou a jeho země většinu aktivit ve sporné oblasti ukončila. EU proto zastavila přípravu nových sankcí a přišla s nabídkou zahrnující mimo jiné možné rozšíření celní unie, po níž Turecko volá.
Pokud se bude Turecko dále chovat vstřícně, je EU připravena „posílit spolupráci v mnoha oblastech společných zájmů“, shodli se lídři ve společném prohlášení. Vyzvali mimo jiné komisi, aby prozkoumala možnosti snazšího cestování. Zrušení víz do unijních zemí je dalším dlouhodobým přáním Ankary.
