Děti i těhotné ženy. Turci poslali tisíce uprchlíků do válečné Sýrie, upozorňuje AI

Turecko od poloviny ledna vrátilo do válkou rozložené Sýrie několik tisíc uprchlíků. Tvrdí to lidskoprávní organizace Amnesty International (AI). Její odborníci varují, že jakékoliv návraty z donucení jsou nezákonné. Organizace má prý důkazy, že Ankara nerespektuje dohodu s Bruselem. Od pondělí mají být z Řecka do Turecka vraceni někteří uprchlíci. OSN požaduje, aby byla nejprve garantována jejich ochrana. Chce mít rovněž přístup do Turecka.

Turci vyhánějí od poloviny ledna denně velké skupiny syrských běženců. Každá z nich čítá kolem stovky mužů, žen i dětí, uvádí AI, která má k dispozici výpovědi svědků z turecké provincie Hatay, kde jde prý o veřejné tajemství.

Nucené návraty syrských uprchlíků jsou nezákonné podle tureckého, unijního i mezinárodního práva, upozorňuje lidskoprávní organizace.

AI: Turecko ve skutečnosti není bezpečná země

„Vedoucí představitelé EU ve své zoufalé snaze utěsnit hranice svévolně ignorují jasná fakta: Turecko není bezpečná země pro syrské uprchlíky a každým dnem je to horší,“ prohlásil ředitel Amnesty International pro Evropu a střední Asii John Dalhuisen.

Dětský uprchlík
Zdroj: ČTK/AP/Darko Vojinovic

Ankara vinu odmítá. Turečtí politici už dříve zdůrazňovali, že nebudou vracet Syřany do oblastí konfliktu.

Podle nové dohody by měli být do Turecka vraceni Syřané připlouvající na řecké ostrovy. Už v pondělí by mělo být posláno zpět na 500 utečenců. Podle AI hrozí těmto lidem nebezpečí.

„Zdá se velmi pravděpodobné, že Turecko vrátilo do Sýrie v posledních sedmi až devíti týdnech několik tisíc uprchlíků. V případě, že vše půjde podle plánu, existuje velmi reálné riziko, že některé z těch, které EU pošle zpět do Turecka, budou mít stejný osud,“ podotkl Dalhuisen.

Podle svědků poslali Turci zpět do vlasti mimo jiné tři děti bez rodičů nebo těhotnou ženu v osmém měsíci. „Rozsah a nelidskost těchto nucených návratů je skutečně šokující. Turecko by s tím mělo okamžitě přestat,“ konstatoval Dalhuisen.

Příjezd běženců na řecké území
Zdroj: ČTK/AP

Některým Syřanům je prý odpíráno právo na registraci

Mnozí z těch, kteří byli vráceni do vlasti, byli neregistrovaní běženci, podle AI ale nejsou výjimkou ani případy, kdy šlo o registrované utečence, případně lidi, kteří neměli dokumenty. Podle organizace navíc turecké úřady na jihu země znemožňují části Syřanů se řádně registrovat – to je přitom nutné k získání přístupu k základním službám, jako je zdravotní péče.

AI hovořila se syrskou rodinou, která se v provincii Hatay odmítla registrovat ze strachu, že bude poslána zpět do válkou rozvrácené země.

V současné době žije v okruhu dvaceti kilometrů kolem turecké hranice asi 200 tisíc vysídlených Syřanů. Podle humanitárních pracovníků jsou podmínky v provizorním táboře tristní – lidé se musejí obejít bez čisté vody a kanalizace. Někteří lidé byli z tábora uneseni a bylo za ně požadováno výkupné.

Přísnější turecká politika na hranicích mění pravidla hry. Pašeráci nyní požadují zhruba tisíc dolarů za převedení do Turecka.

Turci prý po některých běžencích dokonce střílí

„Během několika posledních měsíců Turecko zavedlo vízovou povinnost pro Syřany, kteří přiletí do Turecka letadlem, zapečetilo své pozemní hranice se Sýrií a střílí po lidech, kteří se je snaží překročit,“ kritizoval Ankaru Dalhuisen. „Byli jsme svědky, jak se z Evropy stává pevnost. Nyní vzniká pevnost v Turecku,“ dodal zástupce AI. Zákon o vracení uprchlíků do Turecka v pátek projedná řecký parlament.

Situace na syrsko-tureckých hranicích je nepřehledná a chaotická. Máme informace, že ke střelbě dochází, dokonce, že Turci odmítají vpustit Syřany na své území. Turecko by mělo dělat daleko daleko více.
Lucie Sládková
ředitelka pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci

Příliv běženců na starý kontinent stále neutichá. Turecko za první čtvrtletí letošního roku zabránilo 22 547 nelegálním migrantům dostat se do Řecka, uvedla ředitelka pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková. „Řecko ale za tu stejnou dobu přijalo 150 703 osob. To znamená, že hranice je stále propustná. Na tureckých plážích převaděči stále posílají čluny,“ konstatovala Sládková s tím, že Turkům se podařilo za tři měsíce zadržet 52 pašeráků lidí. „Vzhledem k těm počtům a obrovskému byznysu je to skutečně málo,“ dodala.

Mezitím roste také počet migrantů ze severní Afriky, kteří přijíždějí do Itálie. „Myslím, že je to vyhledávání staronové trasy, jak se dostat do Evropské unie, když se zavřela balkánská trasa,“ poznamenala Sládková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 10 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 11 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 15 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 50 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...