Daleko od politických problémů. Klášter v Libanonu nabízí útočiště obětem blízkovýchodních válek

Nahrávám video

Už od čtvrtého století poskytuje libanonský klášter Kozaja útočiště křesťanům na Blízkém východě. Vrací se sem i přeživší současných a nedávných ozbrojených konfliktů z Iráku, Sýrie, Egypta nebo Jordánska. Komplex tak není jen poutním místem, ale i symbolem pronásledování křesťanů v regionu.

Klášter Kozaja, v jiném přepisu též Kazahíja, založili ve čtvrtém století členové maronitské církve a zasvětili ho svatému Antonínovi Velikému, jednomu ze zakladatelů mnišství, který se stal poustevníkem v Egyptě. Mniši své útočiště postavili daleko od civilizace a politických problémů v horách mezi borovicovými a cedrovými lesy.

Bezpečí tu nehledali vždy jen křesťané. „Přicházeli sem i muslimové. Nacházeli útočiště zde v horách, kde nebyly silnice jako dnes, a vojska sem tak mohla dorazit jen obtížně,“ líčí místní kněz Fadi Imad.

Kromě náboženských poutníků klášter navštěvují v současnosti především zahraniční a lokální turisté. O nedělích a státních svátcích ho mniši otevírají pro veřejné bohoslužby.

Návrat po čtyřiceti letech

Libanonec Samuel Botros kráčel po schodech kláštera Kozaja naposledy v roce 1978, když v jeho zemi zuřila občanská válka mezi muslimy a křesťany. Nyní se zde setkal s přáteli, které pojí podobný osud. „Podařilo se nám zde sejít ze šesti zemí. Z našeho domovského Libanonu, z Egypta, Jordánska, Sýrie, Palestiny a Iráku,“ říká Botros.

Povedlo se jim to i díky jeho skupině syrské pravoslavné církve, jež v současnosti sdružuje uprchlíky a členy často utlačovaných křesťanských komunit na Blízkém východě. Libanon je podle nich jediným místem v oblasti, kde se mohou setkávat bezpečně. „Jsou to války, které za sebou neustále zanechávají zkázu a nutí lidi opouštět své domovy,“ dodává Botros.

Pro mnohé zůstává Kozaja symbolem domova i víry. Samuel Botros přijel na setkání ze Švédska, kde už před lety založil rodinu. „Nezáleží na tom, jak dlouho to potrvá, ale člověk se vždy vrátí ke své matce. A vaše země je vaší matkou. Opustíte ji a jste jak ryba na suchu,“ vysvětluje.

V okolních zemích byl za poslední roky během válečných konfliktů zničen nespočet z těch nejstarších kostelů i dalších památek náboženské historie. Libanonský klášter Kozaja zůstává útočištěm i připomínkou nekončícího pronásledování křesťanů ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po převrácení trajektu v Zimbabwe zemřelo patnáct lidí, další jsou pohřešováni

Nejméně patnáct mrtvých si vyžádalo převrácení přetíženého trajektu na zimbabwském jezeře Kariba. Dalších 27 lidí záchranáři pohřešují, napsala agentura AP s odvoláním na úřad pro zvládání katastrof, podle nějž bylo 77 pasažérů zachráněno a převezeno na ostrov na jezeře. Loď měla přepravní kapacitu 90 osob.
před 2 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii má přes 250 obětí

Nejméně 250 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, informuje v úterý večer SELČ agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady. Počet zraněných stoupl podle dostupných údajů na více než tisíc. Nejvíce mrtvých nyní hlásí třetí nejlidnatější město země Cali. Otřesy podle kolumbijské asociace hlavních měst regionů Asocapitales zničily 61 budov a poškodily dalších 1575 domů. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených otřesy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
před 5 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
10. 8. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko po více než čtyřech letech propustilo vězněného Američana

Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský vůdce Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Organizace, která se o propuštění bývalého příslušníka námořní pěchoty zasazovala, minulý týden sdělila, že muž byl v ruském vězení podroben psychickému a fyzickému mučení a že „mu hrozí smrt“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Největší závod na výrobu LPG v Rusku je mimo provoz, píše Reuters

Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Agentuře Reuters to sdělily tři zdroje z odvětví, přičemž podle jednoho z nich byl tento závod zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod. Jedná se o největší podnik na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který produkuje zhruba dvě pětiny celkové výroby země.
před 7 hhodinami

Ocelárny v Záporoží zastavily provoz po ruském útoku, na místě zůstali mrtví

Ukrajinské ocelárny Zaporižstal po ruském vzdušném útoku zastavily provoz. Informovala o tom v úterý ukrajinská média s odvoláním na společnost Metinvest, která je vlastníkem oceláren. Ruský úder v Záporoží podle ní zabil sedm pracovníků závodu a dalších 21 zranil. Oběti na životech hlásí i Dněpropetrovská oblast. Rusové v noci vyslali proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 bezpilotních strojů zneškodnit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarský parlament zvolil prezidentem expředsedu nejvyššího soudu Baku

Maďarský parlament zvolil novým prezidentem někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku. Nominovala ho vládnoucí Tisza. Parlament, v němž má Tisza více než dvoutřetinovou většinu, zvolil novou hlavu státu poté, co minulý měsíc ústavní dodatek ukončil funkční období Tamáse Sulyoka. Baka byl jediným kandidátem, získal 140 hlasů. Poslanci opozičního Fideszu a křesťanských demokratů (KNDP) oznámili, že budou volbu i inauguraci bojkotovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.