Průjmová onemocnění, povrchová zranění, chřipky, nemocné děti, osvěta – takové úkoly stojí před dvěma českými dobrovolníky v zemětřesením a tsunami zasažené Indonésii. Čerstvě dostudovaní lékaři – chirurg Jakub Waloszek a anestezioložka Tereza Bartošová – přeletěli ve středu ze severu ostrova Lombok na ostrov Sulawesi. Oblast zasáhlo 28. září zemětřesení s otřesy 7,5 stupně Richterovy škály. Následovala vlna tsunami a také sopečná erupce. Další zemětřesení o síle 5,1 stupně zasáhlo ostrov 9. října. Katastrofa má 2073 potvrzených obětí a oficiálně se pohřešuje 680 lidí.
Dobrovolníci Jakub Waloszek a anestezioložka Tereza Bartošová z české humanitární organizace DORRA se zaměřují hlavně na povrchová zranění a ambulantní péči.
„Poskytujeme péči srovnatelnou s péčí praktického lékaře v Čechách. Lidé z vesnic, kam pravidelně dojíždíme, i z blízkého okolí nás vyhledávají s akutními onemocněními, jako je třeba i běžná chřipka, angína a tak podobně. Stejně tak se staráme o chronické pacienty s vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou. Dále často pečujeme o špatně se hojící rány, které místní mají tendenci malinko zanedbávat. Respektive možná spíše nevědí, jak důležité je si rány čistit. Řešili jsme už poměrně široké spektrum pacientů. Od pacientů s neurologickým onemocněním přes akutní zhoršení stavu pacienta s cukrovkou až k infekcím dýchacích cest,“ popisuje dobrovolnice.
Na rozdíl od českého praktického lékaře tady mají mladí dobrovolníci i dětské pacienty. „Případ čtyřměsíčního chlapečka z Lomboku s těžkým zánětem průdušek byl pro nás asi nejtěžší. Pro nás je nepředstavitelné, že má takhle malé dítě neztišitelné horečky celé odpoledne a noc. A jeho matka ho nemůže odvézt do nemocnice, protože si vyšetření v nemocnici nemůže dovolit. Naštěstí na léky po našem příjezdu zareagoval a za pár dní už mu bylo výrazně lépe,“ popisuje zkušenost Bartošová.
Na Sulawesi ošetřují Waloszek a Bartošová v improvizované ambulanci pacienty v oblasti Dongala. Tam udeřila vlna tsunami nejvíce. „Dle posledních informací se šíří průjmy a žaludeční potíže. Vzali jsme si s sebou obličejové masky, které chceme rozdávat kvůli znečištění azbestem z poničených budov, a spoustu omalovánek a pastelek pro děti, kdy se chceme spolu s dalšími dobrovolníky zapojit do tzv. trauma healing aktivit, a děti tak aspoň na chvilku odtáhnout pryč od reality,“ upřesnila první cíle Tereza Bartošová.
Čeští dobrovolníci mají také k dispozici lékaře na telefonu. Jsou to minulí dobrovolníci, kteří nejlépe posoudí, co a jak je možné reálně udělat v místních podmínkách. „Jsme za ně velmi vděční, například můj obor anesteziologie nepokrývá problémy, se kterými se tu setkáváme. Jejich pomoc jsme už několikrát velmi uvítali. Využili jsme toho například u pacientů s cukrovkou, kterým bylo třeba navýšení a kombinace léků,“ dodala Bartošová.
Jako hlavní nedostatek oblasti vidí mladá lékařka péči nedosažitelnou pro běžné občany. „Existuje tu systém tzv. poor karet pro potřebné, ale i ten je těžce dosažitelný a ne zrovna dobře komunikovaný,“ líčí zkušenost z Lomboku anestezioložka.
Zatímco tam už se ale začalo s opravami a výstavbou nových domů, na Sulawesi se teprve začíná: „Demolice těch zničených domů jsou v plném proudu,“ popisuje Bartošová.
Záchranáři na Sulawesi teprve v sobotu oficiálně vzdali hledání přeživších v troskách a pomalu začíná dešťová sezona. „Prozatímní přístřešky, nebo dokonce stany rozhodně nejsou ideální na přečkání období dešťů,“ říká lékařka.
Dobrovolníci se snaží v Indonésii také o osvětu. Ve školách na Lomboku učili děti i zdravovědu. „Vysvětlujeme, jak si chránit oči, snažíme se je přesvědčit, aby si zrak chránily slunečními brýlemi, desinfikovaly si rány, že i malá oděrka při zanedbání může způsobit komplikace.“
Mladá dobrovolnice také upozorňuje, že místní netuší, proč je například pálí žáha nebo proč je důležité léčit vysoký krevní tlak nebo krevní cukr.
Do pomoci po zemětřesení a tsunami v Indonésii se zapojily i jiné humanitární organizace v Česku. ADRA, Diakonie českobratrské církve evangelické a Charita ČR vybraly dohromady už minulý týden přes milion korun. A sbírky, ze kterých peníze směřují hlavně na stavbu přístřešků, nákupy vody, dek, matrací nebo hygienických potřeb, poběží dál, dokud bude zájem veřejnosti. Pomoc slíbilo také české ministerstvo zahraničí.
