Biden se musí vrátit k Trumpově praxi, rozhodl soud. Žadatelé o azyl budou čekat v Mexiku

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena musí obnovit migrační program, který zavedla republikánská vláda Donalda Trumpa. Rozhodl o tom Nejvyšší soud, když odmítl Bidenovy snahy o zablokování verdiktu nižší instance, jenž tuto obnovu nařizoval. Trumpův program nutí migranty čekat v Mexiku na vyřízení žádostí o azyl v USA.

Program nazvaný Protokoly ochrany migranta (MPP), někdy také přezdívaný Zůstaň v Mexiku, zavedla předchozí vláda republikánského prezidenta Donalda Trumpa v roce 2019. Žadatelé o azyl v USA byli v jeho rámci vraceni do Mexika, aby tam čekali na vyřízení své žádosti americkými úřady. Program měl odradit žadatele o azyl, ale podle jeho kritiků upíral lidem právo žádat o ochranu v USA a nutil je čekat v nebezpečných mexických pohraničních městech.

Demokratický prezident Joe Biden po nástupu do Bílého domu program zrušil. Americké státy Texas a Missouri následně podaly proti tomuto rozhodnutí žalobu. Soud v Texasu nedávno nařídil obnovení kontroverzního programu s odůvodněním, že Bidenova administrativa porušila zákon, jenž vyžaduje při zavádění politiky podstoupení určitých procedurálních kroků, uvedla televize CNN.

Pochyby o svévoli

Vláda požádala o zablokování tohoto rozhodnutí, argumentovala mimo jiné tím, že prezident má „jasnou pravomoc určovat imigrační politiku“. Nejvyšší soud však nyní dospěl k závěru, že administrativa nevyvrátila tvrzení, že ukončení programu bylo „svévolné“. Agentury zároveň podotkly, že s tímto rozhodnutím nesouhlasila trojice liberálních soudců. Nejméně pět z šesti konzervativních členů Nejvyššího soudu, z nichž tři jmenoval Trump, hlasovalo pro obnovení programu, podotkla AP.

Soudní usnesení znamená, že rozhodnutí soudu nižší instance z Texasu nyní vstupuje v platnost, podotýká Reuters. Podle AP zatím není jasné, kolika lidí se verdikt dotkne a jak rychle se to stane. Nic ovšem nebrání tomu, aby se vláda znovu pokusila program ukončit, uvedla agentura.

Podle serveru BBC News bylo do programu zařazeno přibližně sedmdesát tisíc běženců. Bidenova administrativa začala jejich případy měsíc po inauguraci prezidenta postupně zpracovávat a migranty pouštět do USA, aby tam mohli vyčkat na projednání jejich žádostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 58 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 3 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 4 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...