Tachov - Z Tachova do Německa už můžou turisté vyrazit přímo po trase, kterou jezdil Karel IV. O oživení takzvané Zlaté cesty usiluje už několik let parta nadšenců z Tachova společně s kolegy z bavorské strany. Na stezce jsou už osazené první milníky, které jsou věnovány sv. Vojtěchovi, Janu Lucemburskému, Karlu IV. a Janu Husovi. Další vznikají pod rukama kamenosochařů v těchto dnech na sympoziu v Tachově. Jeden z nich bude patřit rytíři Kamrovci, obránci tachovského hradu v dobách husitských válek.
Stezka z Trnové u Tachova do bavorského Bärnau sloužila už soumarům v 11. století. Na zlatou spojnici Západu s Východem ji povýšil otec vlasti, když v rámci projektu Nové Čechy připojil k území Horní Falce část českého území, včetně Tachova. „Karel IV. chtěl ekonomicky pomoct Čechám, které byly geograficky uzavřené. Z bohatého Porýní chtěl tu cestu přetáhnout přes Čechy,“ uvedl Roman Soukup z občanského sdružení Terra Tachovia.
Parta nadšenců z Tachova se rozhodla najít původní trasu Zlaté cesty. Roman Soukup po ní pátral při procházkách se svým synem. „Hledali jsme cestu a úvozy,“ prohlásil malý Vojtěch Soukup a jeho otec Roman doplnil: „Nebylo to jednoduché. Tam kde je to rozorané, museli jsme používat letecké snímkování.“ Dvacetikilometrová trasa už je osazena milníky sv. Vojtěcha, Jana Lucemburského, Karla IV. a Jana Husa. Další v těchto dnech vzniká na kamenosochařském sympoziu v Tachově. „Bude věnovaný rytíři Kamrovci, který hájil místní hrad za husitských válek,“ potvrdil kamenosochař Vojtěch Soukup.
Na císařském přechodu bude stát i nový hraniční kámen. Ten vyrábí Herbert Lankl z německého spolku Via Karolina, který společně s tachovským sdružením o obnovení Zlaté cesty usiluje. „Když se přes ten kámen podíváme, uvidíme zakřivení, které by mělo ukazovat směr na Prahu nebo na Norimberk,“ vysvětlil sochař Lankl.
Ze Zlaté cesty by se měl postupně stát česko-bavorský historický park. Peníze na jeho vybudování chce tachovské sdružení spolu s německými kolegy získat z evropských dotačních programů.
